Jak nás ovlivňuje měsíc v úplňku?

Bledý, zářící úplněk fascinuje lidstvo pravděpodobně už od doby, kdy první člověk pohlédl na noční nebe. Není se čemu divit. Měsíc je po Slunci nejjasnějším tělesem, které můžeme na obloze spatřit. A nejen to. Jeho pravidelný osmadvaceti denní cyklus, při kterém ubývá a zase dorůstá, ovlivňuje příliv a odliv, páření a migraci některých živočichů. Ovlivňuje ale i chování člověka? A můžeme na úplněk svést svoji nervozitu nebo bolest hlavy?

Jakou odpověď na tyto otázky dostanete, záleží na tom, koho se zeptáte. Zatímco členové Českého klubu skeptiků Sysifos na všechny otázky říkají jasné ne, mezi lékaři zabývajícími se celostní medicínou nebo psychologií najdete mnoho těch, kteří nepochybují o tom, že na nás úplněk působí. Ať už je pravda jakákoliv, jisté je, že tyto otázky vyvolávají zájem laiků i odborníků. Jaké účinky se tedy vlastně úplňku připisují a co se o nich soudí mezi skeptiky i lidmi s myslí otevřenou pro těžko vysvětlitelné jevy?

Čtěte k tématu: Vyspěte se do růžova

To bude určitě úplňkem…

„Dneska jsem zase špatně spala, to bude nejspíš tím úplňkem“. Tato stížnost je poměrně častá.  Za úplňkových nocí se lidé častěji probouzí, spí kratší dobu a více trpí na noční můry. Většinou se tyto problémy přičítají na vrub poměrně silnému měsíčnímu světlu, které může skutečně spánek narušit. Silnější světlo totiž snižuje produkci hormonu melatoninu, který je zodpovědný za dobrý spánek. Ale s problémy se spánkem zápolí i lidé, kterým měsíc do ložnice nesvítí, nebo mají okna zastíněná žaluziemi. Nedá se tedy říct, že by toto vysvětlení bylo platné bez výjimky.

Nepřehlédněte: Je tu nová naděje pro nespavce

Jiná teorie se zabývá přitažlivou silou měsíčního tělesa v době úplňku. Jak je známo, při úplňku a novu jsou příliv a odliv nejsilnější. Protože je lidské tělo ze sedmdesáti pěti procent tvořeno vodou, domnívají se příznivci této teorie, že k sobě měsíc „přitahuje“ i vodu v našem těle. Skeptici oponují tím, že pokud by to byla pravda, dal by se pohyb vody způsobený měsícem pozorovat a měřit třeba i v kbelíku na mytí podlahy.

Jste náměsíční? Úplněk za to nemůže

Jinou spánkovou poruchou zmiňovanou v souvislosti s úplňkem je náměsíčnost. Lidé trpící náměsíčností si ve spánku sedají na posteli, pohybují rukama, vstávají, mohou chodit po bytě nebo dokonce opustit své obydlí. Porucha je častější u dětí, uvádí se, že až třicet procent z nich někdy ve spánku chodilo. Přesná příčina náměsíčnosti, odborně nazývané somnambulismus, dosud nebyla odhalena. Jisté je, že tentokrát je v tom úplněk zcela nevinně. K vyššímu výskytu náměsíčnosti ve dnech, kdy nebe zdobí plná luna, totiž nedochází. To potvrzují i lékaři, kteří jinak vliv měsíce na lidské zdraví nevylučují. 

Čtěte téma: Spíte nazí, nebo v pyžamu?

Kde tedy hledat původ tohoto zvláštního jevu? V lehčích případech se podivné noční toulky připisují na vrub psychické citlivosti a labilitě, narušující normální průběh spánku, v těžších případech mohou být příznakem onemocnění mozku.

Nižší tresty pro „úplňkové vrahy“

Také kolísání nálad má podle některých teorií na svědomí úplněk. Hovoří se dokonce o vzrůstající agresivitě a zvyšování počtu trestných činů. Není to nic nového, v Anglii v osmnáctém století mohl zločinec dokonce dostat nižší trest, pokud zločin spáchal za úplňku. Měsíční šílenství bylo totiž považováno za polehčující okolnost. Spojitosti mezi měsíčními fázemi a počtem těžkých kriminálních případů se věnoval v sedmdesátých letech profesor Arnold Lieber z univerzity v Miami. V rámci výzkumu se svým týmem vyhodnotil 1887 vražd, ke kterým došlo v průběhu patnácti let v oblasti Dade County. Výsledky byly opravdu překvapivé. Na dny úplňku a novoluní připadalo nejvíce těchto krvavých činů. V zájmu objektivity je ale nutné uvést, že Lieberovi odpůrci označili výsledky výzkumu za zmanipulované.

Další oblastí, ve které se vliv úplňku má projevovat, jsou dopravní nehody. Není problém najít celou řadu článků, jejichž autoři považují vyšší počet nehod při úplňku za prokázaný. Má to ale háček. Stačí trocha zvědavosti a je jasné, že pochybnosti jsou na místě. Pokud nahlédnete na stránky české policie, kde jsou zveřejňovány statistiky nehod a vezmete si k ruce přehled dnů, kdy byl v letošním roce úplněk, zjistíte zajímavou věc. Na žádné z úplňkových dat nepřipadá žádný z takzvaných „černých dnů“ s mimořádně vysokým počtem nehod. Při bližším zkoumání je jasné, že nehodovost v inkriminovaných dnech je zcela průměrná.

Průzkum: Manažerům se kvůli krizi krátí spánek

Se zvyšujícím se zájmem o alternativní medicínu se více diskutuje také o vlivu měsíce na lidské zdraví a na nejrůznější pochody v organismu. V zahraničí existují studie na téma měsíčního vlivu na hojení operačních ran, četnost výskytu případů infarktu myokardu nebo náhlých zhoršení zdravotního stavu. Doktor Edson J. Andrews v článku uveřejněném v Journal of the Florida Medical Association uvádí výsledky výzkumu, podle kterého celých osmdesát dva procent pooperačních krvácení připadá na dny úplňku, nebo dny tomuto datu blízké. Z tohoto důvodu doporučuje plánovat operace pokud možno na novoluní, kdy bylo těchto komplikací naopak nejméně. U nás podobné výzkumy zatím neprobíhají. Přesto vám mnoho lékařů potvrdí, že za úplňku mají více pacientů. Také porodníci, kteří v oboru pracují delší dobu, často říkají, že když je měsíc v úplňku, zvyšuje se množství porodů.

Čtěte téma: Češky na mateřské: Chceme být chvíli samy

Kde se tedy skrývá pravda?

Jak se zdá, úplněk skutečně ovlivňuje nejenom zvířata, ale i lidi. Má to svoji logiku, konec konců naše těla podléhají stejným přírodním zákonitostem. „Úplněk má nepochybně na lidský organismus poměrně velký vliv. Časté jsou například poruchy spánku, zvýšená nervozita a emocionální labilita. Ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že ve dnech, na které připadá úplněk, máme u nás mnohem více případů. Navíc jsou bizarnější než obvykle. Jakým způsobem ale toto ovlivňování funguje, na základě jakého mechanismu, to zatím ještě nikdo nezjistil,“ říká MUDr Miroslav Procházka, který se kromě klasické medicíny zabývá i medicínou alternativní.

Věda sice zatím nemá vysvětlení, ale kdo ví. Třeba už zanedlouho budeme večer v televizi při pravidelné relaci o počasí sledovat nejenom biometeorologickou předpověď, ale také předpověď působení měsíce. 

foto: archiv