Hlavní navigace

Zatemnit, elektrody na hlavu, čidla na víčka a dobrou noc. Ve spánkové laboratoři usnete i pod přístroji

Sdílet

Na první pohled běžný nemocniční pokoj. Až na to, že špaletová okna směřující do vnitrobloku zakrývají černé látkové rolety. Zatemnění je totiž ve spánkové laboratoři klíčové.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v centru Prahy zrekonstruovali část spánkového centra. Nově je jeden pokoj včetně sociálního zázemí plně přizpůsobený imobilním pacientům a spát s nimi v něm může pohodlně i jejich doprovod.

Co se dozvíte v článku
  1. Neklidné nohy i nadměrná spavost
  2. Čidla všude, kam se podíváš
  3. Vyšetření v laboratoři není vždy nutné
  4. Poruch spánku a bdění přibývá
  5. Chytré hodinky lékaře nenahradí

Pro chod tamější neurologické kliniky je rekonstrukce zásadní. Pomůže zejména pacientům se vzácnými nervosvalovými nemocemi. Mezi ně patří spinální atrofie, Duchennova dystrofieamyotrofická laterální skleróza (známá pod zkratkou ALS) nebo myasthenia gravisNeurologická klinika VFN je jedním z center péče o takto nemocné.

Výše uvedená onemocnění postihují mimo jiné i soubor svalů umožňujících dýchání. Nemoc postupně vede až k respiračnímu selhání. Slabost svalů horních dýchacích cest se přitom nejprve projeví ve spánku, proto je pro pacienty se vzácnými nervosvalovými nemocemi důležité i vyšetření ve spánkové laboratoři. Skrze ni se dostanou dříve k podpůrné léčbě.

Neklidné nohy i nadměrná spavost

Rekonstrukcí zvětšený a nově vybavený pokoj je součástí Centra pro poruchy spánku a bdění a slouží nejen lidem se vzácnými nervosvalovým nemocemi. Nedávno odtud například lékaři domů propouštěli pacienta, který byl kvůli nehodě ochrnutý od ramen dolů. Doprovázela jej manželka. Pokud není obsazen někým s handicapem, lůžka lékaři využívají pro ostatní pacienty s problematickým spánkem bez ohledu na charakter potíží a hybnost. Slouží také pro vyšetřování dětí.

Ve spánkové laboratoři pomáhají pacientům s nadměrnou denní spavostí, s nekvalitním nočním spánkem různé příčiny (například se syndrom neklidných nohou, periodickými pohyby rukou a nohou ve spánku), s poruchami fáze REM spánku nebo těm, kdo trpí takzvanými parasomniemi. Mezi ty patří třeba noční děs nebo náměsíčnost. Největší podíl poruch spánku tvoří obstrukční spánková apnoe.

Trápí vás nespavost?

Čidla všude, kam se podíváš

Pokoj větších rozměrů zaujme hned dvěma polohovatelnými lůžky – jedno slouží pacientovi, druhé jeho doprovodu. Přiléhá k němu toaleta s koupelnou – vše takových rozměrů, aby se v ní otočil i člověk na vozíku. Rovněž umístění sanity je plně přizpůsobeno imobilním.

Právě proto mají v centru k dispozici také zvedák pro snadný přesun pacientů, vybaveni jsou kašlacími asistenty (pomůcka pro vykašlávání) a ventilátorem.

Okna barokní budovy tu nechali osadit pro nemocnici netypickými látkovými roletami. Černými, z hustě tkané látky. Vyšetřujeme tady i pacienty s nadměrnou spavostí, které necháváme spát 22 hodin. Kdyby nám sem v létě začalo brzy ráno svítit slunce, světlo by je probudilo, vysvětluje Karel Šonka, vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.

U oken jsou vidět navrtané otvory, uvnitř kabely. Je evidentní, že v nově zrekonstruovaném pokoji ještě část vybavení chybí. Jak objasňuje Karel Šonka, do spánkové laboratoře během podzimu dorazí klíčový přístroj – nový polysomnograf

Videopolysomnografie je nejdetailnější vyšetřovací metoda. Pacient má při ní na hlavě připevněné elektrody, které při spánku snímají elektrickou aktivitu mozku. Na víčkách má připevněné jiné elektrody, které snímají pohyby očí, další na bradě, nohou, případně rukou pro snímání aktivity svalů. Dále má dvě čidla, která snímají, jak dýchá a jaké má při tom pohyby hrudníku a břicha. Snímáme také EKG a okysličení krve, popisuje Karel Šonka.

Aby mohlo být monitorování spánku komplexní, musí být pokoj ve spánkové laboratoři vybaven kamerou mikrofonem. Důležité jsou totiž nejen pohyby, ale i zvuky vydávané pacientem ve spánku, tedy třeba povídání, chrápání nebo výkřiky.

Které metody se využívají při komplexním monitorování průběhu spánku:

  • Elektroencefalogram – posílá informace o mozkové činnosti do příslušného přístroje, 
  • elektrokardiogram – snímá činnost srdce, 
  • hrudní a břišní pás – monitorují dech,
  • elektromyogram – vyhodnocuje pohyby dolních končetin ve spánku a svalovou aktivitu brady, 
  • elektrookulogram – snímá pohyby očí, 
  • klip na prstu – sleduje okysličení krve.

Zdroj: Vyspise.cz

Laika ihned napadne, zda s takovým množstvím čidel a elektrod po celém těle pacient vůbec dokáže usnout a videopolysomnografii mohou zdravotníci uskutečnit. Většina z nich se toho obává, ale my jim přístroje dáváme nejméně hodinu před tím, než jdou spát. Oni si na ně zvyknou a pak usnou, objasňuje přední český neurolog. U diagnostiky velké řady nemocí přitom nezáleží, zda pacient spal o hodinu méně, než to dělá běžně doma. Jediná komplikace tak je v tom, když chce pacient v noci na WC, to jej pak sestřička musí z přístrojů potmě odpojit a pak je zase připojit.

Díky souboru přístrojů lékaři dokáží zhodnotit spánek komplexně a odhalit i jeho závažnější poruchy. Kvůli množství techniky s nově rekonstruovanými prostory sousedí větší pokoj napěchovaný počítači a jinou elektronikou.

Sestřičky monitorují průběh spánku po celou noc, sledují průběžně záznamy očních pohybů, napětí svalů brady, srdeční činnost a EEG mozku… Celou noc z toho dělají zápis a upozorňují lékaře na úseky, kde se něco dělo, aby se na ně zaměřil. Ráno se pak každá půlminuta záznamu tzv. skóruje. Dle výše skóre se pak vyhodnocuje struktura spánku, popisuje Simona Dostálová, specialistka Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění.

I proto při návštěvě míjím zavřené dveře nadepsané jako Vyšetřovna, Popisovna nebo Kontrola přístrojů.

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

Vyšetření v laboratoři není vždy nutné

Ne každý, kdo špatně spí, ale videopolysomnografii potřebuje. Nutný u řady nemocí není ani pobyt na lůžku ve spánkové laboratoři.

Stovky vyšetření za rok

V roce 2023 provedli zdravotníci Centra pro poruchy spánku a bdění noční nebo dvaadvacetihodinové videopolysomnografické monitorování spánku u 413 pacientů, 487 lidí vyšetřili pomocí polygrafie pro diagnostiku spánkové apnoe. Test mnohočetné latence usnutí (MSLT) provedli u 90 lidí.

Zdroj: VFN 

Vznikají pracoviště, která se specializují třeba jen na diagnostiku a léčbu poruch dýchání. Péče v nich probíhá ambulantně, protože k ní stačí zapůjčení přístroje, s nímž se pacient vyspí doma, vysvětluje neuroložka Simona Dostálová.

Ambulantní péče je více než třeba, protože lůžek ve spánkových centrech není nazbyt. Jak dříve upozornil časopis Medical Tribune, v celé republice bylo ještě před čtyřmi lety pouhých 42 polysomnografických lůžek a jen čtyři centra, kde vyšetřovali spánek dětí. Čekací doby proto byly tři až osmnáct měsíců. 

Třeba ve zmiňované VFN mají už léta ve spánkovém centru tři pokoje o pěti lůžkách. Uživilo by se jich tam i více, ale prostory pro ně nejsou.

Lékaři potvrzují, že zájemců o vyšetření v Centru pro poruchy spánku a bdění je více než třeba před deseti lety. Kapacita laboratoře ale zůstává stejná, takže to vede k situacím, kdy na některé pacienty by přišla řada až za více než tři měsíce. Odmítáme je s doporučením, aby si našli jiné pracoviště, podotýká Karel Šonka.

Seznam jednotlivých spánkových laboratoří i ambulancí ve všech krajích ČR najdete na webu vyspise.cz

Poruch spánku a bdění přibývá

Nemocných je přitom více než v minulosti. Zejména těch s obstrukční spánkovou apnoí. Je to vůbec nejčastější porucha spánku. Podle lékařů stojí za vyššími počty pacientů více lidí s nadváhou a obezitou mezi lidmi, protože právě vysoká hmotnost patří k rizikovým faktorům pro vznik spánkové apnoe.

Mění se také struktura pacientů. Nemocných s neurodegenerativními chorobami máme podstatně více než před lety. Jak péče o pacienty postupuje, základní symptomy už byly zvládnuté. Ale třeba poruchy spánku se u pacientů s Parkinsonovou nemocí před dvaceti lety ještě nezmiňovaly a nyní se zahrnují mezi non-motorické příznaky a některé problémy nemocných jsme schopni ovlivnit, říká Karel Šonka. Jedním z průvodních znaků nemoci mohou být v jejím prvopočátku křičení ze sna nebo jiné poruchy spánku.

Naopak počty lidí s nadměrnou denní spavostí se podle něj za poslední desítky let neproměnily. Pořád se staráme o přibližně stejný počet pacientů s narkolepsií a idiopatickou hypersomnií, dodává neurolog.

Nejčastější poruchy spánku a jejich příčiny

Obstrukční spánková apnoe – příčinou je obezita

Nadměrná denní spavost (hypersomnie) – příčina není dosud plně popsána – pacientům z neznámých příčin (nejspíš kombinace genetické predispozice a vnější příčiny, např. infekce) z části mozku vymizí určitá populace buněk

Náměsíčnost, noční děsy – roli hraje rodinná dispozice, do četnosti se promítají také vlivy prostředí – zkušenost z denní doby 

Porucha chování v REM spánku – mimo jiné při časném stadiu Parkinsonovy nemoci

Chytré hodinky lékaře nenahradí

Nenahrává ale případná dlouhá čekací doba telemedicíně a chytrým zařízením, jež zvládají kontrolu kyslíku v krvi, srdečního rytmu i kvality spánku? Umí to hodinky, telefony nebo třeba prsteny. Ostatně jeden z nich nosí i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

KL24

Karel Šonka považuje data z chytrých zařízení za výborný screeningový nástroj. Podle něj ale výsledky mohou ty, kteří se domnívají, že mají problém s nespavostí, učinit úzkostnějším. Pokud někdo přijde s tím, že hodinky mu ukazují, že špatně spal, ale na otázku, co mu schází, odpoví, že vlastně nic, pak po nás vlastně chce, abychom léčili místo něj hodinky, říká lékař.

Každá technologie má trošku svůj jiný algoritmus, takže na data z chytrých zařízení se moc nedíváme. Pokud někdo ale přijde s tím, že má poklesy saturace v noci, ať to svěří svému praktickému lékaři a pak se k nám možná dostane, dodává profesor Šonka.

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).