„Jedním z rizikových faktorů srdečního záchvatu je i snížená teplota. Mrazivé počasí může u většiny kardiaků způsobit bodavý pocit na hrudi. Ohroženi jsou zejména pacienti s nestabilní anginou pectoris,“ uvádí edukační web Kardiochirurgie.cz.
Co se dozvíte v článku
Riziko zvyšuje i vítr, nejen mráz
Nemusí být přitom řeč jen o mrazivém počasí. K problémům mohou vést i normální teploty spolu se silným větrem, kvůli němuž prudce klesá takzvaná pocitová teplota. Uvádí se, že při teplotě vzduchu 30 °C, který proudí rychlostí 30 metrů za sekundu při relativní vlhkosti 20 %, je pocitová teplota 8 °C. „U teplot kolem bodu mrazu se tepelný účinek při silnějším větru pohybuje až k minus 20 stupňům,“ upozorňuje web.
Mráz jako takový umí vyprovokovat zúžení koronárních tepen, srdeční arytmie i zhoršení srdečního selhání. Lékaři také upozorňují, že pokles teploty vzduchu o 10 °C může být spojen s růstem počtu srdečních příhod až o 13 procent. A potíže se srdcem může způsobit i pokles atmosférického tlaku.
Pět rad kardiologů pro pacienty
Česká kardiologická společnost v čele s předsedou, profesorem Petrem Ošťádalem, proto doporučuje kardiakům dodržovat v zimních měsících těchto 5 jednoduchých pravidel, jak srdce ochránit:
1) „Vyhněte se nadměrné fyzické zátěži venku, tedy například náročnému několikahodinovému sportování,“ říká profesor Ošťádal. Platí to ale například i pro úklid sněhu nebo i jen „obyčejnou“ chůzi v závějích nebo v těžkém sněhu. Přizpůsobte veškerý venkovní pohyb své kondici.
2) „Odpusťte si pobyt ve vysoké nadmořské výšce, pokud na ni nejste dlouhodobě aklimatizováni,“ pokračuje kardiolog.
3) Dobře se oblečte, ideálně do materiálů, které umí odvádět pot a zabránit tak prochladnutí, nebo naopak přehřívání organismu. Platí, že tři slabší vrstvy oblečení jsou lepší než jedna silná.
4) Pravidelně užívejte předepsané léky, které srdce drží „na uzdě“.
5) „I když má znečištěné ovzduší na srdce menší vliv než například obezita nebo kouření, kardiaci by ho neměli podceňovat. Při inverzi je srdce vystaveno mnohem větší zátěži, a proto – pokud je to možné – zůstaňte v takových podmínkách raději doma,“ uzavírá profesor Petr Ošťádal.
Pozor na omrzliny
Mráz a studený vítr ovšem nezatěžují jen srdce, v ohrožení je celé lidské tělo. Při podchlazení se zpomaluje srdeční oběh a hrozí i smrt z podchlazení. Objevit se mohou také omrzliny. Ty se projeví nejprve bolestmi postižených míst (nejčastěji jde o okrajové části těla, jako jsou prsty, nos, brada nebo uši).
Vadí vám zimní období?
Ven jenom se šálou
Lékaři z Nemocnice Na Bulovce tak při teplotách pod minus pět stupňů Celsia doporučují chronickým pacientům, hlavně astmatikům nebo pacientům s ischemickou poruchou srdeční, aby nevycházeli ven, pokud to není nutné. A když domov opustit musejí, měli by si ústa a nos chránit šálou, aby nevdechovali ledový vzduch.
Příznaky akutního infarktu myokardu
- Náhlá a intenzivní bolest na hrudníku, kterou nelze lokalizovat (bolest je v hloubce, není možné na místo, kde vzniká, jednoznačně ukázat prstem)
- Dušnost – u starších pacientů se vyskytuje častěji než bolest hrudníku
- Pocit na zvracení či pocit mdlob
- Náhlé snížení fyzické aktivity u starších pacientů
- Velká únava
- Kolaps, i když trvá jen chvíli
ČLÁNKY DO MAILU