„Začalo to v březnu, kdy jsem si přibrala druhé zaměstnání a asi i z tohoto stresu se mi udělala vyrážka na stehnu. Začala jsem si na internetu hledat informace a zjistila jsem, že by to mohl být pásový opar. Hned jsem proto kontaktovala svého lékaře, ten diagnózu potvrdil a předepsal mi léky,“ líčí paní Radka (45), jak u ní probíhalo onemocnění pásovým oparem.
Díky brzkému nasazení léků se jí nemoc tolik nerozšířila, přesto si ji pamatuje především pro její bolest. „Už jsem toho zažila hodně, ale tohle jsem snad nikdy jindy nezažila. Bylo to, jako by vám po nervu projížděl elektrický proud. Nemohla jsem bolestí ležet, sedět, nic,“ vzpomíná pacientka.
Radce se opar vrátil po dvou měsících
Tato intenzivní bolest u ní trvala asi pět dní. Patří tak k těm šťastnějším, protože jiní pacienti takováto muka zažívají klidně celé týdny i měsíce. Na bolest přitom nezabírají běžné léky, nemocní končí v centrech bolesti a doufají v úspěšnou léčbu. Někdy skončí i na opiátech, od nichž se jim zas poté špatně odvyká…
U paní Radky mělo onemocnění ještě další dohru – o dva měsíce později onemocněla znovu. „Tentokrát se mi to vyselo na ruce. První, co mě napadlo, bylo: proč?“ říká.
Virus se aktivuje při oslabené imunitě
Pásový opar způsobuje virus planých neštovic. Ten po prodělání této dětské nemoci zůstává spát v míše a pak, ve chvíli, kdy jsme oslabení, se aktivuje. To se může stát například právě kvůli stresu nebo při nemoci.
„Pacienty jsou většinou lidé s oslabenou imunitou, tedy například ti s nějakou chronickou nemocí nebo po léčbě chemoterapií, nebo lidé s poklesem imunity ve stáří. 61 procent pacientů jsou lidé nad 55 let,“ uvedla na tiskové konferenci věnované prevenci onemocnění pásovým oparem doktorka Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka.
Onemocnění se projevuje únavou, někdy zvýšenou teplotou, bolestmi hlavy, možná je i žaludeční nevolnost. Nejvýznamnějším symptomem je pak bolestivá vyrážka, která se klasicky objevuje na jedné straně těla, často na hlavě nebo trupu, ale jak ukazuje příběh paní Radky, může se vysít i na končetinách. Prvních pár dní pacienti cítí svědění či mravenčení, následuje pak velmi bolestivá vyrážka. Pupínky pak mizí většinou v řádu týdnů.
Důležité je začít s léčbou co nejdřív
Nečastější komplikací je tzv. postherpetická neuralgie, která se týká asi pětiny nemocných. Jde o výraznou bolest, která může přetrvávat klidně i půl roku, nebo ještě déle po prodělání pásového oparu. Vede k poruchám spánku, psychickým obtížím a značně komplikuje lidem život, protože často nemohou chodit do práce ani běžně fungovat.
Někdo samozřejmě zvládne léčbu doma a ani nemusí vyhledat lékaře. Většinou ale bolest pacienty k lékaři dožene. „Zásadní je včasné nasazení léčby. Neumíme virus zabít, ale existují léky, které mu zabrání se množit, a tím se vyrážka dál nešíří,“ vysvětlila Roháčová.
„Pásový opar je častější, než si většina pacientů uvědomuje. Každoročně jím onemocní tisíce lidí, přičemž výskyt stoupá s věkem a s oslabením imunitního systému,“ dodala primářka.
Vakcína stojí asi 5 a půl tisíce
I vzhledem k tomu, že podle zářijového průzkumu společnosti GSK se drtivá většina respondentů obává života s bolestí (konkrétně to uvedlo 79 procent dotazovaných), apeluje Roháčová na prevenci onemocnění pásovým oparem. Proti této nemoci je totiž možné se očkovat.
„Doporučujeme toto očkování i lidem, kteří nemoc prodělali, ideálně s odstupem půl roku, ale je možné interval zkrátit i na šest týdnů, pokud se pacient bolesti natolik obává. Není to ojedinělé. Vakcína je pak dvoudávková,“ řekla doktorka Roháčová.
Proti pásovému oparu se očkuje vakcínou Shingrix. Je určena pro osoby nad 50 let a pro osoby od 18 let v riziku onemocnění. Pacienti za ni ovšem zaplatí, a to ne málo. Cena se pohybuje mezi 5 až 6 tisíci korunami. Pojišťovny na očkování však přispívají, například VZP v tomto případě lidem nad 50 let přispívá 3000 korun.
ČLÁNKY DO MAILU