Tomáš Vlček nelyžoval skoro čtrnáct let, a letos se rozhodl, že to znovu zkusí. Stálo před ním běžné dilema – rozbít prasátko a koupit si novou lyžařskou výbavu, nebo navštívit půjčovnu. „K lyžování mě motivovala přítelkyně – vášnivá lyžařka. Nakonec jsem se rozhodl zajít do půjčovny s tím, že nové lyže si pořídím až příští rok, pokud se rozhodnu jezdit častěji.“ Tomáše stálo vypůjčení vybavení pro víkend na horách 550 korun, což je cena v běžné relaci.
Orientační ceny zapůjčení lyžařských kompletů:
Půjčení dětské lyžařské výbavy bývá většinou o chlup levnější než výbava pro dospělé.
- Víkend – dětská výbava (lyže, boty, hůlky): 200 až 400 korun
- Víkend – výbava pro dospělého (lyže, boty, hůlky): 300 až 600 korun
- Týdenní půjčení dětské výbavy: v průměru 750 korun
- Týdenní půjčení výbavy pro dospělého: v průměru 1200 korun
Čtěte téma: Lyžování bez helmy může způsobit smrt
Záleží tedy zejména na tom, zda chystáte věnovat lyžování dva víkendy v roce, nebo zda k tomu přidáte týdenní dovolenou. Někde vám dokonce rádi zapůjčí za výhodné ceny lyžařské vybavení na celou sezonu – většinou to přijde zhruba na dva tisíce korun. Nové vybavení by vás tedy vyšlo několikanásobně dráž – ceny lyží se ale diametrálně liší. Začátečník si může pořídit celou výbavu od osmi tisíc.
Mezi jednoznačné výhody vypůjčení lyží patří, že se o ně nemusíte starat. Veškerý servis zařídí půjčovna sama. Musíte však počítat s nemalou zálohou – od 1000 do 4000 korun.
Lyžařští instruktoři doporučují spíše novou výbavu. „Pořízení vlastních věcí znamená větší komfort. Lyžař ví, co má pod nohama a na co se může nebo nemůže spolehnout. Domnívám se, že ten, kdo se na lyže párkrát za sezonu dostane, si vlastní výbavu stejně postupně pořídí. Pro pravidelné lyžaře je to skoro pravidlem,“ říká instruktor lyžování Bc. Martin Klička, Ski-instruktori.cz.
V případě dětí to je ovšem složitější, protože ty, jak známo rychle rostou, a využití jejich lyží i bot je tím výrazně omezeno. „V případě nejmenších začátečníků je vypůjčení výbavy logickým krokem, protože často ani není jisté, zda je první pády neodradí. Většinou ale děti začne lyžování dříve či později bavit a pak bývá volba vypůjčení nebo koupě závislá na matematice a rodinném rozpočtu,“ dodává Martin Klička.
Pravidla sjezdařského provozu – znáte je?
Na co si dát při půjčování pozor?
Lyže:
Můžeme předpokládat, že nám obsluha ve většině půjčoven dokáže poradit. Často tu pracují lidé, kteří jsou sami lyžaři. Přesto si lyže ještě předtím, než si je odnesete domů, pořádně prohlédněte – zda mají udržovanou skluznici, to znamená, že je bez větších rýh, dále zkontrolujte ostrost hran. Přejeďte po nich bříškem prstu. Pokud jsou hrany tupé, lyže se hůře ovládají a na zledovatělé sjezdovce podkluzují.
Seřízení vázání:
Pozornost věnujte rovněž vázání, které by mělo být vždy seřízené na konkrétní osobu. „Neřekl bych, že se v současné době používá nebezpečné vázání, které by nám mohlo při pádu utrhnout nohu. Každopádně ale musí být správně seřízené v závislosti nejen na váze lyžaře, ale také na jeho schopnostech,“ říká Martin Klička. Na vázání si můžete všimnout tzv. stupnice vypínací síly, pro běžné lyžaře se hodnoty pohybují v rozmezí 1–12 DIN (din = 0,11 násobek váhy). „Začátečník by měl mít vázání nastavené na nižší váhu, aby mu lyže vypnula dříve. Zkušenější lyžař může mít pro změnu vázání nastavené na vyšší váhu, protože je schopný dát do lyží výrazně větší sílu a nepotřebuje, aby mu vázání uprostřed oblouku vypnulo jen proto, že se do něj trochu více opřel,“ doplňuje Martin Klička.
Lyžařské boty:
Nedílnou součástí lyžařské výbavy jsou boty. Tvrdé a často nepohodlné. Botu vždy zkoušejte s tlustou ponožkou. Zapněte všechny přezky (botám s jednou přezkou, hitu devadesátých let minulého století, se rozhodně vyhněte!) a zkuste v nich chvilku pobýt. Pokud vás po čtvrt hodině bude někde nepříjemně svírat, vybírejte dál. „Osobně vidím problém v půjčování lyžařské obuvi. Podle mého názoru nemůže být bota po určitém počtu použití pohodlná a zároveň dobře plnit svoji funkci. Vůbec pak v této souvislosti nemluvím o zvláštnostech lyžařovy nohy. Boty rozhodně nemusíte pořídit hned v prvním obchodě. Zamyslete se, kolik bot si vyzkoušíte, než si koupíte běžné tenisky. S lyžařskou obuví je situace výrazně složitější,“ říká Martin Klička a dodává, že před prsty by měla být alespoň půlcentimetrová rezerva, což snižuje nepříjemné mrznutí nohy. Pochopitelně to neznamená, že si koupíte botu velkou natolik, že v ní noha „plave“.
Zvýšenou pozornost věnujte botám i v případě, že si je půjčujete pouze na jeden víkend, protože pokud bota dobře nesedí nebo někde tlačí, může vám znechutit celý pobyt na horách.
Lyžařské hole
Délka hůlek je naopak poměrně jasná. Pokud nestojíme na sněhu, tak je uchopíme pod věnečkem, tedy rukojetí dolů. Lokty by měly svírat pravé úhly. Pokud někdo jezdí carving s většími náklony, může mít i kratší hole.
Rozhovor: Proč utíkáme do Alp?
Jak vybírat nové lyže?
S výběrem lyží je to komplikované. Mají různý rádius, tedy vykrojení. Jsou různě široké ve středu, různě tvrdé a dlouhé. Neusnadňují nám to ani výrobci, kteří vymýšlejí vlastní názvy pro různé typy lyží. „Lyže bych rozdělil na slalomky, obřačky a univerzály – ve všech třech kategoriích jsou různé stupně tvrdosti, samozřejmě ceny a všeobecně kvality. V ideálním případě bych doporučil nakupovat s někým, kdo tomu rozumí,“ dodává Martin Klička.
Obecně platí:
- Vyznavač delšího oblouku a větší rychlosti volí delší lyže s větším rádiusem.
- Vyznavač kratšího oblouku a menší rychlosti volí naopak kratší lyže s menším rádiusem.
- Čím jste vyšší nebo těžší, tím delší a tvrdší lyže budete potřebovat.
- Milovníci ježdění na upravené sjezdovce si mohou pořídit lyže užší ve středu.
- Naopak pro vyznavače jízdy mimo tratě nebo na neupravené sjezdovce se hodí lyže ve středu širší.
Dáváte přednost půjčovně lyží, nebo nákupu nového vybavení?
Foto: SXC