K svačině fialky, sedmikrásky a pampelišky do salátu. Jaké rostliny můžete sníst?

Pojďme si představit chutné jedlé rostliny, které mohou být velkým přínosem nejen pro náš jídelníček, ale také pro naše zdraví. Když byl hlad, jedlo se ledacos. Naši předkové v dobách hladomoru z vděčnosti k tomu, co příroda nabízí, sahali po čemkoliv, co nebylo jedovaté. V přírodě se dá k snědku najít opravdu ledacos.

Pokud se zaměříme na rostlinnou říši, mohou to být například bukvice, semínka z borovicových šišek, pražené a drcené žaludy nebo kořeny některých rostlin, například kořínky kostivalu, morušové listí, chmelové stonky, bodláky, čekanka, bedrník, hulevník, kozlíček, locika, proskurník, černohlávek, hořčice, bršlice kozí noha, ptačinec žabinec, kopřivy, šťovík, šťavel kyselý, rozchodník, vojtěška, sedmikrásky, pýr či pupava, která je velice chutná.

Přečtěte si také:

Když byl hlad, jedly se i veverky

Z islandského mechu, z hlaviček červeného jetele nebo z opražených sušených okurek se mlela mouka a jako náhražka kávy se pražila třeba i šípková jadérka nebo sušené hlízy šáchoru. Zaměřme se teď ale hlavně na listy a květy, které si můžeme jen tak utrhnout a konzumovat přímo. Co všechno je jedlé?

Jedlé květy zdobí talíř

Zaujmout na talíři mohou jedlé květy. Jejich předností je to, že vypadají opravdu lákavě. Pestrá směsice barev a nádherných květů vzbuzuje dokonalý estetický zážitek. Jedlými květy se běžně zdobí talíře v restauracích a také doma si můžete dopřát třeba kaši nebo ovocný salát posypaný sedmikráskami a fialkami, kvítky rozrazilu, blankytně modrými květy chrpy a čekanky, okvětními plátky růží, zlatými hlavičkami pampelišek, voňavou levandulí, lákavou lichořeřišnicí či hlavičkami jetele. Tyto kvítky můžete spolehlivě sníst a prodávají se také sušené. Hodí se i do pečení, různých pomazánek nebo nápojů.

Nejvhodnější a nejlahodnější jsou plátky růží a fialek, někdo si jen těžko dokáže představit, že požvýká květ pampelišky, a obává se, že se mu vzpříčí v krku. Mnohé květy se ale také konzumují tepelně upravené. Například není ničím neobvyklým osmažit si květy černého bezu nebo plátky růží v těstíčku jako lahodné řízečky. Spoustě lidem ale představa konzumace květů nepřináší patřičné uspokojení a daleko lákavější jsou pro ně mladé zelené lístky připomínající listy různých druhů salátů, které jsme zvyklí jíst a jsou pro nás velmi chutné.

Mezi jedlé květy, které můžete bez obav konzumovat, patří:

● sedmikrásky
● levandule
● růže
● pampelišky
● fialky a macešky
● lichořeřišnice
● chrpa
● měsíček
● brutnák
● cuketa
● pažitka
● černý bez
● chryzantémy
● afrikány
● orchidej
● karafiát

Kdy a kde sbírat jedlé rostliny?

Různé druhy salátu, rukolu, polníček nebo vojtěšku běžně dostanete v supermarketech, anebo si je můžete vypěstovat doma na zahrádce. Což ale dát si místo toho listy pampelišek, pupalky, bršlice kozí nohy, kozí brady, popence, mladých kopřiv nebo šťovíku, které si můžete jen tak natrhat venku na louce či v trávě na zahradě? Sbírat se mohou ideálně brzy na jaře a během celého léta, a to samozřejmě na místech, kde je čisto a nechodí tam lidé venčit psy či tam nehrozí nějaké chemické postřiky. Čím jsou lístky mladší a čerstvější, tím jsou pro organismus zdravější a prospěšnější.

Brzy na jaře, nebo také na podzim, se zase vykopávají kořínky, které mají v tomto období největší sílu. Během zimy není vhodné cokoliv sbírat, protože příroda odpočívá a rostliny nemají živiny, jsou suché a staré. Jediné vhodné jsou některé druhy hub (hlíva ústřičná, jidášovo ucho, penízkovka sametonohá) nebo plody rakytníku, které zůstávají ke konzumaci dlouho na keřích až do zimy.

Co všechno se hodí do salátu?

Jedlých rostlin, které můžete sbírat, je celá řada. Pojďme si představit některé z nich.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Bršlici poznáte podle typických zelených lístků a bílých kvítků, které patří stejně jako třeba divoká mrkev mezi miříkovité rostliny. Tento plevel milují králíci a ovečky. Nejlepší je sbírat mladé lístky úplně před rozkvětem. Bršlice léčí revmatismus a dnu, už podle latinského názvu je vhodná při podagře (dně). Má močopudné účinky, odvodňuje a má blahodárné účinky na klouby. Navíc obsahuje hodně vitamínu C a karotenu. Hodí se jak do salátu, tak třeba jako náhrada špenátu.

Přečtěte si také:

Výzkumy potvrzují léčebný efekt zázvoru. Pozor by si však měli dát lidé s hypertenzí

Černohlávek obecný (Prunella vulgaris)

Černohlávek je známá rostlinka s fialovým květem rostoucí běžně v trávě. Obsahuje třísloviny, betakaroten a vitamín C. Jeho mladé lístky jsou výborné do salátu. Má i protizánětlivé účinky, odvarem z květů lze kloktat nebo vyplachovat ústa, vnitřně se zase osvědčuje při zánětech žaludku, střev nebo ženských orgánů.

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Česnáček je chutí a vůní podobný medvědímu česneku, i když vypadá zcela jinak. Je aromatický, obsahuje betakaroten a vitamín C, glykosidy a éterické oleje. Sušením se jeho aroma ztrácí, u medvědího česneku ne. Stejně jako medvědí česnek však má protizánětlivé a protiplísňové účinky. Roste na chladnějších a stinných místech, sbírají se čerstvé lístky, které se mohou okamžitě konzumovat. Hodí se třeba na chleba s máslem.

Hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)

Tato brukvovitá rostlina se žlutými květy často zapleveluje řepku olejku. Obsahuje glykosidy, vitamín C a hořčiny. Má štiplavou hořčičnou chuť a hodí se do salátů, pomazánek a omáček. Působí na zažívací ústrojí, pomáhá při zánětech močového měchýře nebo kašli. Hulevník není vhodný pro děti a osoby se srdeční nedostatečností.

Přečtěte si také:

Černý bez mírní kašel, mají jasno vědci. Zkoumá se vliv na cukrovku a nemoci srdce

Jetel luční (Trifolium pratense)

Známý červený nebo bílý jetel obsahuje flavonoidy, glykosidy, fytoestrogeny a třísloviny. Je ceněnou léčivou rostlinou, zejména pro ženy v klimakteriu. Používá se také při průjmu, kašli, na čištění krve a úpravu trávení či k léčbě nemoci jater, podporuje i dobrý spánek, celkově zklidňuje a je prospěšný při revmatismu. Zevně se jeho odvar používá k oplachování či koupelím při ekzémech.

Kuklík městský (Geum urbanum)

Kuklík se žlutými kvítky patří stejně jako svízel mezi rostliny, které se přichytávají na oblečení. Roste na rumištích, hřbitovech nebo v okolí zbořených budov. Obsahuje glykosidy, třísloviny i aromatické látky. Má dezinfekční účinky a pomáhá při žaludečních vředech, průjmu, hemeroidech, zánětech v ústech nebo ekzémech. Nejčastěji se sbírá jeho kořen, který svou vůní připomíná perníkové koření. Kdysi se právě tento mletý kořen používal do perníku jako levnější náhrada místo skořice a hřebíčku.

Bylinář Zlatko Gursky doporučoval při mírných depresích několikrát denně užít prášek z kořene kuklíku městského na špičku nože a zapít vodou nebo bílým vínem.

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)

Popenec je známá rostlinka s modrými kvítky. Běžně se konzumuje přímo, nebo se používá do salátů. Sbírá se kvetoucí nať, která obsahuje hořčiny, saponiny, silice i minerální látky.

Sušená nať se dá využít jako koření do různých jídel, odvar pak pomáhá při zánětech močových cest, ledvinových a žlučových kamenech, zevně při ekzémech a špatně se hojících ranách.

Přečtěte si také:

Jak ušetřit na jídle, a přitom jíst stále zdravě a netloustnout

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)

Rozrazil je také častá rostlinka s modrými kvítky, kterou najdeme běžně v trávě. Existuje ho více druhů, například rozrazil potoční rostoucí u vody nebo rozrazil lékařský (Veronica officinalis), který je vzácnější a má více léčivých účinků. Odvar z rozrazilu snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá při kornatění tepen, žloutence, ledvinových a močových kamenech, revmatismu, ekzémech či zánětech průdušek.

Též prospívá při poruchách paměti, nervozitě, stresu a nespavosti. Pomáhá při alergiích, astmatu, atopickém ekzému a svědění. Pro své dezinfekční účinky se zevně využívá k různým oplachům a koupelím. Léčí i bércové vředy a špatně se hojící rány.

Nať i listy se mohou jíst přímo, výborný je rozrazil v salátu. Tepelně ho však neupravujte, protože hořkne.