Pálení žáhy: Někdy je to banalita, jindy jsou potřeba léky, či dokonce operace

Pokud se kyselý obsah ze žaludku přesune zpět do jícnu, je to nepříjemná věc. Tato obtíž – pálení žáhy – trápí celou řadu lidí. Jestliže se vyskytuje pouze občas a nepůsobí další problémy, není důvod k panice. Pokud se však objevuje častěji, může se jednat o gastroezofageální reflux. 

Neléčený stojí v některých případech za vznikem vážných zdravotních komplikací. V Evropě jím trpí až pět procent dospělých a okolo deseti procent dětí. I když může vyšší procento výskytu mezi dětmi působit překvapivě, důvodem je fakt, že nemají ještě dobře vyvinutý jícnový svěrač a to dovoluje snadnější pronikání žaludečních kyselin do jícnu.

Pálivý pocit za hrudní kostí 

Hlavním příznakem jícnového refluxu je nepříjemný a často velmi intenzivní pálivý pocit za hrudní kostí, známý jako pálení žáhy, a také kyselá nebo nahořklá pachuť v zadní části úst. K dalším symptomům patří:

• nevolnost
• bolest na hrudi
• bolest při polykání
• potíže s polykáním
• chronický kašel
• chraplavý hlas
• zápach z úst

Je důležité si uvědomit, že existuje rozdíl mezi příležitostným pálením žáhy (které nemusí vyžadovat lékařský zásah) a jícnovým refluxem. Ale pokud pálení žáhy přichází více než dvakrát týdně, a zvláště pokud se objeví také chronický kašel, problémy s polykáním či bolest na hrudi, může jít o onemocnění, způsobené gastroezofageálním refluxem.

Jaké jsou hlavní příčiny jícnového refluxu?

Nejčastější příčinou tohoto problému je špatná funkce dolního jícnového svěrače, tedy kruhovitého pásu svaloviny na konci jícnu. Pokud funguje správně, uvolní se a otevře při polknutí, poté se znovu stáhne a uzavře. Při nesprávné funkci umožní nedostatečné stažení nebo nesprávné uzavření trávicím šťávám a dalšímu obsahu ze žaludku stoupat do jícnu. 

Nejčastější příčinou problému je špatná funkce dolního jícnového svěrače

Autor: Depositphotos

K dalším možným příčinám patří brániční kýla, častá konzumace velkých porcí jídla (zejména tučných a kořeněných), nadváha, obezita, stres, kouření, některé konkrétní potraviny (například rajčata a rajčatové šťávy, citrusy a džusy, cibule, káva nebo sycené nápoje), medikamenty jako nesteroidní protizánětlivé léky (patří k nim třeba ibuprofen či aspirin), dědičnost nebo třeba těhotenství. Také pokud si lehnete bezprostředně po jídle, může to vytvořit podmínky podporující nesprávnou funkci dolního jícnového svěrače.

Diagnostika gastroezofageálního refluxu

Pokud máte podezření, že byste mohli mít gastroezofageální reflux, zajděte ke svému praktickému lékaři a sdělte mu tuto skutečnost. Může provést některé testy sám, anebo vás odešle na gastroenterologii. Zřejmě nejprve dostanete recept na léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, snižujících tvorbu žaludeční kyseliny.

Pokud obtíže zmizí nebo se výrazně zlepší, je velmi pravděpodobné, že se skutečně jedná o reflux jícnu. U starších osob a chronicky nemocných, případně pacientů s výraznými obtížemi, které neustupují ani po terapii léky, se přistupuje k dalším diagnostickým procedurám. 

Přečtěte si také:

Pálení žáhy obvykle není nebezpečné, pomáhá změna jídelníčku. Co nejíst?

Ke standardním vyšetřením se řadí endoskopické vyšetření, kdy je trubicí s kamerou vyšetřen jícen. Provádí se rovněž jícnová manometrie, kdy se změří tlak v jícnu pomocí tenké trubičky, která se zavádí nosem. Touto cestou se zavádí také trubička se snímačem pro měření pH v jícnu. Senzor změří, jakému množství kyselin je jícen vystaven. Měření probíhá po dobu 24 hodin. 

Pokud je stanovena diagnóza jícnového refluxu, lékař rozhodne, jaký bude nejlepší léčebný postup pro konkrétního pacienta. Bude vám kromě jiného doporučena určitá změna životosprávy, lékař vám také pravděpodobně dlouhodobě předepíše léky ke snížení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Ve většině případů jsou tato opatření dostatečná k prevenci a zmírnění příznaků a předcházení komplikacím.

Komplikace refluxu jícnu

Někdy je však nutná operace. Tu specialista doporučí především tehdy, pokud změna životního stylu a léky neodstranily nepříjemné symptomy. K chirurgickému zákroku může dojít také tehdy, když se objeví další komplikace. Existuje několik typů operací k léčbě tohoto zdravotního problému, včetně zákroku, během kterého se horní část žaludku obtočí kolem dolní části jícnu a vytvoří těsnící manžetu.

Pokud následkem zánětu dojde ke zúžení jícnu, je v některých případech nutné pomocí endoskopu zavést do zúženého místa speciální balónek, který ho nafouknutím rozšíří.

U většiny lidí nezpůsobuje jícnový reflux vážné komplikace. V některých případech však nicméně může vést k závažným, nebo dokonce život ohrožujícím zdravotním problémům. Ty mohou zahrnovat:

• ezofagitidu, tedy zánět jícnu i tvorbu vředů
• zúžení jícnu
• Barretův jícen s trvalými změnami výstelky jícnu a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny
• rakovinu jícnu
• erozi zubní skloviny, onemocnění dásní nebo jiné problémy se zuby a ústní dutinou
• problémy s plícemi

Nelehejte si hned po jídle

Chcete-li lépe zvládnout a zmírnit příznaky jícnového refluxu, můžete provést určité změny životního stylu, jako jsou:
• udržování zdravé tělesné hmotnosti
• omezení kouření nebo rozhodnutí přestat s ním úplně
• vyhýbání se velkým porcím těžkých jídel ve večerních hodinách
• čekání několik hodin po jídle, než si půjdete lehnout
• spát s hlavou výše, než je zbytek těla (tedy například podloženou více polštáři)