Sportujete? Pak děláte něco pro své mentální i fyzické zdraví. Jenže pokud jde o běhání venku, nemusí to být vždy ta nejlepší volba.
Co se dozvíte v článku
Plicní lékaři nedávno na tiskové konferenci poukázali na to, že ovzduší v Česku až na drobné výjimky nesplňuje limity nově doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Dýchání takového vzduchu nám poškozuje zdraví. Rizikové je především pro těhotné ženy, malé děti, chronicky nemocné, ale také třeba běžce, kteří si vyrazí podél hlavního tahu nebo v době, kdy je venku více polétavého prachu či přízemního, neboli troposférického ozónu.
Jsme to, co dýcháme
„Jsme nejen to, co jíme a pijeme, ale také to, co dýcháme,“ říká Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a vědecký sekretář pneumologické společnosti. Podle něj je tedy dobré zajímat se nejen o kvalitu potravin a nápojů, ale i o kvalitu ovzduší přinejmenším v místě svého bydliště.
Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2021 doporučuje, aby průměrná roční koncentrace drobného polétavého prachu nepřesáhla pět mikrogramů na metr krychlový (µg/m3) a 24hodinový průměr nepřesáhl 15 µg/m3 na více než čtyři dny v roce.
Jenže většina obyvatel Evropy, nás nevyjímaje, žije v prostředí, kde je tento limit běžně a neustále překračován. „Žijí tedy v místě, kde vzduch více, či méně škodí jejich zdraví,“ dodává plicní lékař Vladimír Koblížek. Výjimkou je pouze Island, Estonsko, Skotsko a Skandinávie a vrcholky Alp. Naopak nejhorší ovzduší je ve střední Evropě (zejména v Polsku), na Balkánském poloostrově (například v Severní Makedonii, Srbsku) a severní Itálii.
V České republice splňuje normy celoročně pouze značná část Šumavy a okrajové hornaté části několika menších krajů, jakými jsou kraje Zlínský či Karlovarský. „Na Šumavě je obrovská plocha lesů, kde je minimální doprava, žádný průmysl a žádný příšerný soused za hranicemi,“ vysvětluje lékař.
„Nejvíce znečištěné je ovzduší na severu Moravy, v oblasti velkých měst s vysokou mírou tranzitní dopravy, což je především Praha a Brno. Jde také o části severních Čech a okolí některých místních podniků, kam patří oblast Přerova nebo Trutnova,“ vyjmenovává Vladimír Koblížek.
Okem neviditelný znečišťovatel
Jedním z hojně zastoupených znečišťovatelů jsou drobné prachové částečky, tzv. polétavý prach. Ty dokáží proniknout do dýchacích cest a odtud i do krevního řečiště, skrze které ovlivňují vnitřní orgány. Pro představu, podle přednosty Vladimíra Koblížka jsou částečky zhruba 20× až 30× menší než průřez lidským vlasem.
To, kolik jich v ovzduší máme, záleží i na tom, čím topíme. „Tedy jestli máme elektrárny na uhlí, průmyslové kotle, hutě…“ dodává lékař. Z toho pohledu si tuzemsko nestojí špatně, a to i díky odsíření elektráren. Horší je situace u našich polských sousedů. Ta ovlivňuje i kvalitu ovzduší přinejmenším na severu Moravy.
Rizika spojená s polétavým prachem se zvyšují v bezprostřední blízkosti rušných dopravních tepen a křižovatek. „Zahraniční studie na 60 tisících těhotných žen prokázala, že ty, které bydlí v blízkosti dálnic, mají vyšší zdravotní rizika spojená se svým zdravím i zdravím plodu,“ podotýká přednosta Vladimír Koblížek.
Příklady škodlivých látek v ovzduší
- Polétavý prach
- Přízemní ozón
- Oxidy síry a dusíku
- Těžké kovy
- Chemické sloučeniny
Jak ovzduší poškozuje zdraví
Znečištění vzduchu (nejen polétavým prachem) může přispět k rozvoji nemocí mozku, srdce a plic. U plic je zajímavé, že ty jsou na rozdíl od jiných vnitřních orgánů prostřednictvím vdechovaného vzduchu v podstatě v přímém kontaktu s vnějším okolím.
Nejmenší částečky škodlivin prostřednictvím krve poškozují cévy. U nich způsobují kalcifikaci, tedy ukládání vápenatých solí do stěn cév. Kalcifikace zvyšuje riziko mrtvice a infarktu.
„Je jednoznačně prokázáno, že špatné ovzduší má příčinnou souvislost se vznikem rozedmy plic, neboli plicním emfyzémem,“ podotýká Vladimír Koblížek.
Přispívá také vzniku rakoviny. U žen například karcinomu prsu. Vliv má na vznik karcinomu plic a také různých krevních malignitid, mezi které patří leukémie a lymfomy.
Zajímáte se o to, co dýcháte?
Obzvláště zranitelní: těhotné a děti
„Z hlediska zdraví jsou nejohroženějšími skupinami jednoznačně těhotné ženy, nenarozené děti a děti do osmi let, protože těm se teprve plíce vyvíjejí,“ dodává plicní lékař.
Negativní dopad mají škodliviny na těhotné ženy. U nich se zvyšuje riziko předčasného porodu, úmrtí plodu či toho, že dítě bude mít nízkou porodní váhu. U nenarozených dětí při vdechování škodlivin matkami může přijít nižší inteligence i vyšší tendence k autismu či poruchám pozornosti.
U dětí zase při dlouhodobém vdechování špatného vzduchu hrozí respirační potíže. Ať už jde o akutní respirační infekce, zvýšené riziko propuknutí astmatu, rozvoj zánětů průdušek, nebo poškození plic či míchy.
Vliv škodlivin se týká ovšem i seniorů. U nich mohou škodliviny šířené vzduchem napomoci vzniku demencí i osteoporózy.
Prevence před škodlivinami
Můžeme tedy vůbec nějak sami ovlivnit negativní dopad znečištěného ovzduší na naše zdraví? Ano. Když pomineme to, že doma vyměníme třeba starý kotel za nový, pomoci může také výsadba zeleně v okolí bydliště, protože zeleň vyrábí kyslík a zachycuje prach. A v potaz můžeme vzít to, kdy a kde sportujeme či chodíme na procházku nebo si vyvětráme. „V každé lokalitě jsou chvíle, kdy je tam fajn. A pak je dobré větrat, chodit na procházky a sportovat venku,“ podotýká přednosta FN Hradec Králové.
„Koncentrace škodlivin je závislá na větru i klimatických poměrech. A také na denní době, protože velká města mají zpravidla takový rytmus, že dopravně jsou zatíženější ráno a odpoledne. Takže když chceme běhat a nemáme kolem sebe třeba park, tak je dobré si to naplánovat dále od velké silnice a třeba v době časného rána nebo navečer. Je to lepší i v době, kdy fouká vítr,“ dodává lékař.
Koncentrace škodlivin se totiž přes den liší. Jiná bývá ráno, jiná v poledne a jiná večer. Jak je na tom vzduch aktuálně, se můžeme podívat na web Českého hydrometeorologického ústavu. Data lze sledovat v mapě i tabulce.
Pořídit si lze také domácí přístroje na měření kvality vzduchu. Některé jsou příruční, tedy mobilní, jiné se montují např. na fasádu.
Co není pro zdraví až tak rozhodující, je nákup domácí čističky vzduchu. „Ony nijak nevadí a nejsou špatně, zejména pokud máte alergie, protože v interiéru dokáží vychytat prachové částice. Pro pobyt venku nám to ale není nic platné a také musíme dávat pozor na to, aby v čističce nebyla skryta plíseň, jejíž neviditelné spory by se pak dostávaly do vzduchu. Vyvětrání v době, kdy venku není ten nejhorší vzduch, je lepší variantou,“ míní pneumolog.
Nošení roušek a respirátorů z hlediska kvality ovzduší (nikoliv epidemiologické) lékař vidí jako první pomoc při smogové situaci. „To pomůžou. Samozřejmě ale naším cílem by nemělo být nosit roušky a kupovat si domů čističky, ale zlepšovat kvalitu venkovního ovzduší tak, abychom žili v čistším životním prostředí. Rozhodně to je dosažitelná záležitost,“ dodává Vladimír Koblížek.
Odborná spolupráce
doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D.
Přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.