Jste sova, ale potřebujete vstávat jako skřivan? Dá se to naučit

O takzvaných sovách a skřivanech už bylo řečeno hodně. Víme, že sovy, tedy lidé chodící později spát a později také vstávající, jsou produktivnější odpoledne a v noci, zatímco skřivani – osoby brzy vstávající i usínající – se probudí odpočatí a plní energie a první polovina dne je pro ně čas, kdy jsou nejvýkonnější. Vše souvisí s našimi geny.

Naprogramování rytmu je dědičné

Dědičné dispozice nás v tomto ohledu formují více, než bychom si mysleli. Rozdíly jsou tak nejenom v době, kdy jsou tyto dva typy lidí aktivní, ale také co se týká jejich zdraví. Problém je totiž v tom, že většina zaměstnaných sov vstává brzy ráno, a tak si během týdne nahromadí spánkový deficit, který se snaží dospat o víkendu.

Ne vždy se jim to podaří, a navíc je rozdíl mezi denním režimem v pracovní dny a o víkendu u sov poměrně značný. Skřivani to tak nemají, vstanou brzy a pustí se do naplánovaných aktivit jako během pracovního týdne. To vše způsobuje, že sovy mohou být ohroženy civilizačními chorobami ve větší míře než skřivani. A to třeba například i proto, že během noci, tedy v čase, kdy by hladina glukózy v krvi měla být nejnižší, jedí a často jde o sladká jídla. 

Jsou tedy ohroženi cukrovkou druhého typu mnohem více než skřivani. Ale je to jen vrcholek ledovce, podobných příkladů by se dalo najít mnohem více. A když pomineme zdraví, spousta problémů může vznikat i v zaměstnání. Sovám se ráno těžko vstává, trvá jim déle, než „nastartují“ svůj organismus a dopoledne jsou méně výkonné.

I sova se může stát skřivanem

I když se zdá, že s genetickým naprogramováním se nedá nic udělat, vědci tvrdí, že existují možnosti, jak se s ním vypořádat. Jeden z nich dokonce sestavil návod. Profesor psychiatrie a behaviorálních věd na americké Stanfordově univerzitě Rafael Pelayo je rovněž předním odborníkem v oblasti spánkové medicíny a tvrdí, že spánkové návyky jsou tvárnější, než se může zdát. 

Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

Pro ty sovy, které potřebují brzy vstávat a nemají poruchu spánku, vyžadující léčbu, nabízí několik tipů na to, jak se to naučit. Především je důležité zvolit si čas, kdy se sovy chtějí ráno probudit. I když si většina lidí myslí, že čas probuzení a vstávání je určen tím, kdy usnou, není to tak. 

Lidské tělo se snaží předpovídat východ a západ slunce díky svým vnitřním hodinám. Jakmile je určen čas k probuzení, sovy si musí také spočítat, kolik hodin chtějí spát. Profesor Pelayo doporučuje 7 až 9 hodin. Pokud se sovy probudí uprostřed noci, není na tom nic divného. 

Lidé se probouzejí zhruba každou hodinu, což je evoluční pozůstatek z doby, kdy to naši předkové potřebovali pro své bezpečí. Obvykle ani nevíme, že jsme vzhůru, a opět usneme. Ale pokud si to člověk uvědomí a začne se nad takovouto pauzou rozčilovat, bude se mu těžko znovu usínat.

Trpělivost, disciplína a motivace

A co ráno? Než si organismus zvykne na nový program, bude to nejdříve trochu obtížné, ale po probuzení je třeba hned vstát z postele, nepřevalovat se ani nepodřimovat, a hlavně nemačkat tlačítko odložení budíku. 

Podle Rafaela Pelaya potřebuje většina lidí důvod, proč vstát z postele dříve, než je nezbytně nutné, jinak budou ležet do poslední minuty a poté ve spěchu a zmatku vyběhnou z domu, aby stihli včas dojít do práce. Je tak třeba najít vhodnou motivaci, například něco příjemného. 

Přečtěte si také:

Chodíte spát před půlnocí? Měli byste, pokud nechcete dostat infarkt

Mělo by to být zároveň něco, při čem vystavíte své tělo světlu, takže pomůže třeba ranní procházka, svou službu prý udělá třeba i hraní videoher. A aby šlo o patřičně silnou motivaci, dělejte tuto činnost pouze ráno, aby byla výjimečná a dala se považovat za odměnu. Toto „přeprogramování“ nepůjde snadno a nebude to hned. Změna ve spánkových zvyklostech vyžaduje čas. 

„Počítejte nejméně se šesti týdny, po které se budete důsledně probouzet v hodinu, kterou jste si vybrali. Naše tělo není přizpůsobeno k tomu, aby se s podobnými změnami vyrovnalo rychle,“ nastínil délku procesu Rafael Pelayo a dodal, že mnozí lidé už po třech či čtyřech dnech své úsilí vzdají s tím, že to zkrátka nefunguje.