Češi se domnívají, že dokáží rozeznat zdravé jídlo od nezdravého. Mají podle svého vlastního zhodnocení také základní přehled o zásadách správného stravování – mnohdy je pro ně ale obtížné je dodržovat. Vyplývá to z evropského průzkumu Barometr FOOD, který proběhl letos v létě pod záštitou Evropské komise.
Barometr FOOD
- Sběr odpovědí probíhal od 26. července 2023 do 24. září 2023
- Průzkumu se v České republice zúčastnilo celkem 4603 respondentů z držitelů karet Edenred
- Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 47327 respondentů
- Do průzkumu se zapojilo 19 zemí, například: Rakousko, Francie, Slovensko, Německo aj.
V jídelníčku se často odbýváme
Z více než 4500 odpovědí vyplynulo, že Češi zdravost pokrmu hodnotí zejména na základě čerstvosti ingrediencí (85 %) a množství salátů či zeleniny (72 %). V mnohem menší míře jako zdravé vnímají menší porce (25 %) nebo vegetariánskou a veganskou stravu (23 %). Oproti zbytku Evropy se navíc při rozhodování, kde a co jíst, mnohem méně řídí výživovou hodnotou jídel.
„Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především čas a cena,“ komentuje Aneta Martišková, ze společnosti Edenred, která je mezinárodním koordinátorem průzkumu FOOD.
Ceny porostou? Omezíme návštěvy v restauracích
„Podle průzkumu by 59 % lidí při pokračujícím růstu cen přistoupilo ke snížení výdajů na nákup jídla a 92 % by omezilo návštěvy v restauracích. To by samozřejmě bylo na úkor kvality surovin. Čtyři z pěti Čechů se přitom obávají, že dojde k dalšímu zdražování,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Podle jeho výsledků je nabídka zdravých pokrmů vůbec nejméně častým kritériem, podle kterého si obvykle vybíráme restauraci. Mnohem důležitější je poměr ceny a kvality nebo fyzická vzdálenost podniku.
Před třemi lety stálo obědové menu o 46 korun méně
To, že ceny dlouhodobě rostou, potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu, který sleduje vývoj průměrné útraty Čechů za obědy. V září Češi za polední menu průměrně zaplatili 185 korun. V porovnání se stejným měsícem v roce 2020, kdy hlavní jídlo dne stálo v průměru 139 korun, tak za něj aktuálně zaplatí o třetinu (46 korun) navíc. Meziročně jeho cena stoupla o 11 Kč.
Průzkum však ukázal, že v případě potřeby se Češi dokáží najíst i levněji. Může to ovšem být na úkor kvality potravin. Nejnižší částka, za kterou se Češi dokáží naobědvat, se pohybuje mezi 120 a 150 korunami. Jen třetina respondentů uvedla, že si oběd zvládne opatřit za méně než 120 korun.
Za potraviny utrácíme méně, než je evropský průměr
Za stravování nejčastěji utratíme mezi 20 a 30 % měsíčních příjmů. Ve srovnání s evropským průměrem je objem útraty mírně pod průměrem, podobně si vedou Slovensko nebo Rakousko.
Výrazné rozdíly jsou ale mezi jednotlivými regiony, kdy například v Karlovarském kraji a na Vysočině až 18 % strávníků utratí za jídlo více než dvě pětiny svých příjmů. Takhle vysokou částku ale například v Libereckém a Plzeňském kraji utratí jen 8 % lidí.
K obědu vodu, k večeři víno
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění průzkumu je nepravidelnost každodenního stravování Čechů. Snídani si například každý den dopřeje jen 68 %. Pouze necelá třetina pak denně svačí. Stěžejním jídlem dne tak zůstává oběd, který preferujeme zásadně teplý. Naopak k večeři si 56 % z nás alespoň občas dá spíše studený pokrm.
„Ovoce a zelenina by měly tvořit základ našeho jídelníčku, protože jsou nenahraditelným zdrojem nejen vlákniny, ale i vitamínů a minerálů. Nízká konzumace ovoce a zeleniny je prokazatelně spjata s vyšším rizikem rozvoje mnoha nemocí, včetně některých druhů rakoviny nebo diabetu. Z tohoto pohledu je problematické, že se v jídelníčku Čechů ovoce a zelenina vyskytují ve vyšší míře pouze během snídaně a svačiny – což jsou zároveň chody, které velká část lidí vynechává. Řešením může být nejen větší čas vyhrazený na jídlo, ale i úprava složení pokrmů nabízených v době oběda tak, aby jejich nabídka odrážela současná výživová doporučení,“ upozorňuje lékařka Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Nakupujete podle slevových akcí?
Nejpopulárnější jídla na snídani, oběd a večeři?
Na základě průzkumu byly sestaveny také unikátní profily nejběžnějších jídel. Respondenti uvedli ingredience, které v rámci snídaně, oběda, svačiny a večeře pravidelně jedí, díky čemuž bylo možné sestavit typickou podobu každého z pokrmů.
Snídaně: Nejpopulárnější jsou mléčné výrobky, pravidelně je konzumuje 59 % lidí. Oblíbené jsou ale i cereálie, vejce či slané pečivo.
Obědy: Typicky se skládají z drůbežího nebo hovězího masa a přílohy v podobě těstovin, rýže nebo brambor.
Večeře: Preference mezi Čechy se liší natolik, že první příčky překvapivě obsadily ingredience, které mnohdy slouží spíše jako doplnění večerního chodu: zelenina a saláty.
Nejoblíbenějším nápojem je voda. A víno
Pozitivním zjištěním je, že Češi ke všem pokrmům preferují jako nápoj vodu. Jedinou výjimkou je snídaně, ke které si 56 % z nich dává kávu.
Platí však, že k večeři si stále rádi vychutnáme i alkoholický nápoj – vínu tu a tam neodolá 49 % z nás, pivu dvě pětiny.
„V porovnání s předchozími lety stoupla popularita nealkoholických nápojů, především nealko piva. To si alespoň občas dopřeje až třetina z nás. Podobně je na tom vývoj stravovacích návyků v mnoha dalších rovinách – ačkoliv situace je stále daleko od ideálu, jednoznačně je vidět posun ke zdravějším preferencím i to, že strávníci o tom, co mají na talíři, důsledněji přemýšlí,“ říká k průzkumu Aneta Martišková. Dodává ale, že i přes posun správným směrem v obecné rovině zdravých stravovacích návyků nadále zaostáváme za evropským průměrem.
Jak dál? Nápravu řešíme, až když je pozdě
A co nás podle průzkumu naopak pozitivně motivuje k tomu, abychom na zdravou stravu více dbali? Až 87 % respondentů uvedlo, že je k úpravě jídelníčku a zařazení zdravějších pokrmů přiměje jejich zdravotní stav. Pro 70 % dotazovaných by byla dostatečným motivátorem chuť a rozmanitost zdravé stravy. Zdravěji Češi naopak zřídkakdy začnou jíst kvůli trendům a etickým či ekologickým důvodům.