„V laboratoři testujeme klíšťata, co sála na lidech, kromě borélií také na babésie. Letos jsme měli již několik pozitivit,“ uvedl na svém twitterovém účtu profesor Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Co se dozvíte v článku
Babesióza ohrožuje hlavně starší lidi
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je babesióza onemocnění způsobené prvoky rodu Babesia, zejména Babesia divergens a Babesia microti, kteří napadají červené krvinky hostitele. Jde o známé onemocnění skotu, psů a koní, v poslední době však stále častěji postihuje i člověka. V Evropě ho nejčastěji přenášejí klíšťata rodu Ixodes.
Problém je u babesiózy podle odborníků v tom, že o ní řada lékařů při diagnostice neuvažuje a jde o celkově poměrně přehlíženou chorobu. Velkou neznámou je, o jak častou nemoc ve skutečnosti jde.
„Obecně se uvádí, že babesióza hrozí hlavně starším lidem a pacientům s odebranou slezinou. Jak ale uvádějí kompetentní zdroje, babesióza je nejčastější infekcí přenášenou prostřednictvím krevní transfúze. Musí se tedy nutně vyskytovat i mezi dárci krve,“ uvádí vedoucí laboratoře Protean Miroslava Burýšková (klíště.cz).
Jak se babesióza projevuje?
„U člověka babésie způsobuje horečnaté stavy, malátnost, únavu, bolesti hlavy, kloubů i deprese,“ dodává Šerý.
U většiny lidí onemocnění nicméně proběhne bezpříznakově. Nebezpečné je ale pro pacienty se sníženou imunitou. „Prvoci rodu Babesia napadají a ničí červené krvinky hostitele, kde se množí a přežívají. V některých případech může toto onemocnění vést až tzv. hemolytické anémii, která může vést navíc ke žloutence,“ uvádí SZÚ.
Souběh s další nemocí léčbu komplikuje
Babesie se podle odborníků často vyskytují v klíšťatech, která současně přenášejí i Lymskou boreliózu. „Přes 12 % klíšťat pozitivních na borelie obsahuje současně další infekční agens (Babesie přenášelo podle laboratoře Protean 1,4 procenta klíšťat pozitivních na borelie – pozn. red.). Je přitom známo, že současné infekce boreliózou a některou další chorobou nejsou nikterak vzácné a průběh onemocnění je v těchto případech mnohem vážnější,“ udává laborantka Burýšková.
Koinfekce babesiózy a boreliózy přitom mohou vysvětlovat obtížně léčitelné vleklé formy onemocnění, které mnohdy neodpovídají na léčbu antibiotiky a mohou skončit i smrtí pacienta.
Jaká je léčba onemocnění?
„Zdraví lidé s neoslabeným imunitním systémem se tomuto onemocnění obvykle ubrání bez použití antibiotik. Komplikace mohou však nastat u lidí užívajících imunosupresiva (např. po transplantacích), po odstranění sleziny, v pokročilém věku, u dárců krve a u lidí s vrozeným imunodeficitem,“ dodává Burýšková.
Babesióza se každopádně léčí jinak než borelióza, protože jde o prvoka. „Onemocnění je dobře léčitelné. Léky první volby jsou klindamycin plus chinin, případně azithromycin společně s atovaquone,“ uzavírá laborantka.
Výskyt babésie podle odborníků v posledních letech roste. Podle statistik laboratoře Protean byly na tohoto prvoka v letech 2017–2021 pozitivní jednotky procent zkoumaných klíšťat. Konkrétně v roce 2017 to byla 2 procenta, v roce 2021 pak už 7 procent. Loni to ale bylo dvakrát tolik – 14 procent analyzovaných klíšťat.
Jak co nejlépe vyndat klíště?
Když už si na těle najdete klíště, je potřeba ho co nejdříve odstranit. Čím déle je přisáté, tím vyšší je totiž riziko, že v případě, že je infikované některou z chorob, vás nakazí. Způsobů, jak na to, je více.
Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou či pinzetou.
Odstranit ho můžete speciální kartou se zářezy, která parazita podebere a vytáhne bez rizika rozmačkání. Jinou možností je použití vatové tyčinky, kterou namočíte v dezinfekci a poté klíště vyvikláte ze strany na stranu. Místo poté důkladně vydezinfikujte.
Jestliže se vám nepodařilo klíště vytáhnout vcelku, pokuste se zbytek klíštěte vytáhnout ostrou pinzetou. Ani pokud v kůži zůstanou kusadla, není třeba propadat panice. Z nich samotných už přenos infekce nehrozí a tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je ale třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení.
ČLÁNKY DO MAILU