Letošní příchutě jsme zvolili proto, že jsou pro Vánoce jedny z nejtypičtějších a nejoblíbenějších – volba padla na Kofolu Vanilkový rohlíček a Kofolu s vůní rumu, který je nedílnou součástí vánočních perníčků. Stejně jako žádná z Kofol ani tato limitovaná edice neobsahuje ani kapku alkoholu,
komentuje letošní limitovanou edici mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová.
Podle ní originální příchutě pomáhají navodit atmosféru a čas Vánoc, v minulosti to byla třeba Kofola Skořicová, Čokoládová, Vlašský ořech, Barborková nebo třeba Linecké cukroví.
Toto spojení nealkoholického nápoje s alkoholem je velmi nešťastné, přestože je pouze symbolické a chuťové. Zcela samozřejmě to hodnotově normalizuje pití alkoholu, tedy spojení s alkoholem v povědomí dětí, a samozřejmě že to pomáhá vytvářet a buduje jejich představu o této normě a jejich postoje k ní,
je k aktuální nabídce Kofoly kritický profesor Michal Miovský, klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Michal Miovský zároveň připomněl, že slovo rum v tomto kontextu neodkazuje jen na tradiční spojení koly a rumu, ale je silným symbolem obecně za celou skupinu populárních míchaných nápojů (vodka-džus, gin-tonik a tak dále). Je to podobné jako s dětským šampaňským atd. Tedy cíleně učíme děti tomuto spojení s alkoholem a posilujeme jejich přirozenou tendenci k nápodobě. Děti mají přirozeně tendenci napodobovat rodiče – a symboly dospěláckého světa jsou pro ně silné a atraktivní,
uvedl adiktolog. Dalším přítomným aspektem je chuťová fixace, zdůraznil ještě. Firma podle něj svým výrobkem vytváří cíleně vazbu mezi alkoholickým a nealkoholickým nápojem, včetně chuťové vazby, tedy nikoli pouze symbolicky a hodnotově.
Jak se vám líbí kofola s rumovou příchutí?
Svým dětem bych ji nekoupila
Vůči novince je od Kofoly poměrně kritická i Marie Funke, vedoucí terapeutka a specialistka na závislosti z pražské kliniky AdiCare. Podle ní se nedá říct, že právě limonády s příchutí alkoholu, nealkoholická ovocná piva či třeba takzvané Rychlé špunty byly za budoucí závislost přímo zodpovědné. Přesto z adiktologického hlediska určitě nejde o šťastnou volbu a já osobně bych tento nápoj dětem nikdy nekoupila,
říká nicméně.
Podle ní není problémem ani ta chuť rumu jako to, že nápoj automaticky vyvolává v dítěti pocit, že je zcela normální coca-colu nebo kofolu s alkoholem míchat. Dětské šampaňské zase vytváří určitou normu, že by měla být každá správná oslava spojená s otevíráním a konzumací šumivých alkoholických nápojů. Oba produkty sice alkohol neobsahují, ale představují vlastně takovou dětskou nápodobu světa dospělých. Zatímco jsme byli v dětství nadšeni autíčkem na dálkové ovládání, bude většina z nás v dospělosti toužit po opravdovém autě. Tady je bezpochyby určitá paralela,
popsala. Podle ní záleží i na tom, v jakém prostředí dítě vyrůstá.
Pokud například existuje biologická zátěž (třeba alkoholismus v příbuzenstvu) nebo je dítě vystaveno různým sociálním či psychickým stresorům, může to být jeden z kamínků mozaiky spouštěčů závislosti.
Výrobce mimo jiné argumentuje tím, že rum je typickou chutí českých Vánoc. Je to stejný blábol jako tvrdit, že si nikdo neumí představit Českou republiku bez piva. Ne, opravdu rum není typickou chutí Vánoc a nikdy nebyl. Možná v některých rodinách našich pacientů. Rum nemá nic společného s naší kulturou a historií jako takovou, a to ponechávám stranou samotný fakt, že pro naši zemi za minulého režimu bylo za rum a rumovou chuť vydáváno něco, co rum vlastně fakticky nebylo,
nelíbí se spojení adiktologovi Michalu Miovskému z VFN.
Rum a oslava konzumu
Podle něj nemají Vánoce s rumem a rumovou chutí vůbec nic společného ani symbolicky, ani fakticky. Považuje to za pseudoargument a těžko uvěřitelný pokus normalizovat a dále posilovat přehnaně tolerantní a prokonzumní postoj velké části společnosti vůči alkoholu
. Podobně vadí spojení rumu s Vánocemi i Marii Funke.
Považovat rum za jakousi nedílnou ingredienci českých Vánoc je opravdu scestné. Kromě jiného to degraduje vánoční svátky na oslavu konzumu. Ať již v podobně přehnaných dárků, nebo nadměrného jídla a pití. Já osobně jen doufám, že se původní smysl Vánoc jakožto svátků lásky, blízkosti a naděje úplně nevytratí,
říká k tomu terapeutka Marie Funke, podle níž je česká tolerance vůči alkoholu a jeho pití skutečně bezbřehá, zatímco abstinenti jsou považování za suchary
kazící zábavu, za asketické osoby s příliš vysokou sebekázní či za bývalé alkoholiky.
Galerie: Jak šel čas s Kofolou
Trocha rumové chuti za kapesné
Výrobce Kofoly se v médiích vyjádřil i v tom smyslu, že je na rodičích, zda nápoj dětem koupí. To je ale hloupost, podobné věci si moje děti klidně koupí samy, klidně na půl se spolužákem. Možná tím spíš, když jim budeme říkat, že nechceme, aby si to kupovaly,
říká Zuzana Kalinová, matka dvou dcer mladšího školního věku.
To je podle adiktologa Michala Miovského alibismus hrubého zrna. Dát dětem před oči něco atraktivního, o čem pak prohlásíte, že si mají rodiče s nimi vyřešit sami. Je to typická ukázka dysfunkční autoregulace tuzemského trhu – přesně tohle mě vede opakovaně k opatrnosti, když slyším téma ‚společenské zodpovědnosti firem‘, protože na podobných excesech je vidět, jak křehké něco takového v praxi pak je.
Obě limitky
jsou podle mluvčí Kofoly dostupné pouze v předvánočním čase, v omezeném množství a jen ve dvoulitrovém formátu, který se zpravidla kupuje takzvaně na doma
. Na dětské publikum s Kofolou necílíme a s odborníky souhlasíme, že dětem alkohol do ruky nepatří. Věříme, že rodiče, kteří s Kofolou vyrůstali, se sami rozhodnou, zda si zrovna touto limitovanou edici zpestří a provoní sváteční čas,
uvedla mluvčí výrobce limonády Jana Ptačinská Jirátová.
ČLÁNKY DO MAILU