Kolik je dnes normální mít dětí?

„Pokud vezmeme za normální to, co převládá ve společnosti, tak u nás to je asi 1,5 dítěte na plodnou ženu,“ říká socioložka Jiřina Šiklová. Jenže aby se mohla společnost reprodukovat a nevymírala, mělo by to být alespoň 2,2. „Takže v našem případě by bylo ideální, aby každá žena měla v průměru alespoň tři děti,“ dodává socioložka.

Maminky s více dětmi ale často jako reakci okolí pociťují údiv nebo nepochopení. „Vnímám, že je ve společnosti trošku degradující, mít vůbec nějaké děti. Že normální je být zapojen do trhu práce a žít trochu jiný život. Možná že lidi, kteří nemají děti, pociťují tlak na to, aby je měli, ale lidi, kteří děti mají, zároveň pociťují tlak na to, aby je dali do školky a šli do práce. To jsou takové předsudky,“ říká Petra Sovová.

Čtěte téma: Proč je důležité mít sourozence

Dětí se rodí později a je jich méně

Tyto názory souvisejí s postoji společnosti. Dnes podle statistik není běžné mít hodně dětí, trendy jsou jiné. „Ženy například rodí děti o sedm až osm let později než za minulého režimu. Jestliže se v padesátých a šedesátých letech rodilo první dítě v 19,5 letech, dneska se první dítě rodí v průměru kolem 27 let. To je podstatný rozdíl,“ říká socioložka Šiklová.

Ženy si místo toho zajišťují kariéru, mají svoje povolání, možnosti cestovat, studovat, obecně žijí s vyššími nároky. „Je tady taky dostupná antikoncepce, o početí, svatbách, o svém milostném životě a tak dále rozhodují ony samy. To tak také nebylo vždy. V minulosti bylo například běžné, že se rodiče domluvili a ve dvaceti svým dětem zařídili svatbu,“ říká Šiklová.

Dítě? Připravte si milion

Dnes si podle odborníků mladí lidé chtějí nejprve něco užít. Bez partnera v současnosti žije odhadem každý třetí Čech. Mladí lidé si zvykají na větší svobodu, volnost, vychutnávají si život. A je to takový trend, že už na něj reagují i výrobci. Existují singles myčky, pračky, singles jídlo. Takoví lidé se do stálých svazků nehrnou, nebo až později.

„Když se první dítě narodí kolem 27 let, tak potom se další děti rodí později nebo už vůbec. Proto je ten průměr teď 1,5 dítěte na plodnou ženu. Takový je trend ve všech průmyslově vyspělých zemích. V nich je navíc pořízení dítěte podstatně nákladnější. Živíte ho do dvaadvaceti až pětadvaceti let, uvádí se, že vychovat dítě stojí miliony korun. V chudých zemích jsou naopak náklady na dítě naprosto minimální, to dítě začíná pracovat ve dvanácti až čtrnácti letech, navíc se stará o své rodiče v jejich stáří. Takže motivace mít dítě v chudé zemi je motivovaná i myšlenkou na to, kdo se o mne postará ve stáří,“ vysvětluje socioložka.

Jinými slovy může být dítě ve vyspělých zemích řadou mladých lidí pociťováno jako omezení, v chudých zemích je to sociální nutnost.

Čtěte téma: Máme dítě, sex už ne

Sedm dětí? Jste Romové nebo věřící

Důvod proč dnes mají Sovovi sedm dětí? „Prostě se to tak vyvinulo,“ říká Petra. „Když jsem měla jedno dítě, tak jsem měla dlouho pocit, že nemůžu mít ani dvě, že bych se nemohla na jejich výchovu soustředit,“ vzpomíná. Jenže pak se narodilo druhé a třetí a na cestě bylo čtvrté. „To jsme považovali za totálně revoluční počet. Mně připadali lidi, kteří měli víc než čtyři děti, úplně divní, vůbec jsem jim nerozuměla. Je srandovní, že když se pak narodily další děti, že jsem pak viděla, že moje blízké kamarádky tak vnímají mě,“ směje se Petra Sovová.

Postoje k rodinám, které mají více dětí, jsou podle odborníků velmi odlišné. „Na jedné straně jsou obdivné, protože lidé si říkají, že tyto rodiny se opravdu obětují a vlastně dohánějí deficit našeho národa,“ říká Jiřina Šiklová. Na druhé straně se lidé na rodiny s mnoha dětmi koukají skrz prsty. „Říkají si například, že ta žena musí být hloupá, řada lidí si může myslet, že mají tolik dětí proto, aby získávali sociální dávky nebo proto, že jsou hluboce věřící,“ říká socioložka Šiklová.

Petra Sovová má stejnou zkušenost. „Je to tak. Nám je někdy až nepříjemné, že lidé tak automaticky předpokládají, že jsme věřící. Musíme hodně často vysvětlovat, že nejsme katolíci, že děti s vírou spojené nemáme. Protože řada lidí předpokládá, že když máme tolik dětí, tak musíme být buď Romové, což pochopí na první pohled, že nejsme, nebo katolíci,“ říká. 

To potvrzuje i socioložka Šiklová. „Velice často mají větší počet dětí lidé věřící, kteří považují narození dítěte za dar od Boha a věří tomu, že by se žena neměla chránit nějakou antikoncepcí. A dále mají hodně dětí rodiny romské, kde jim jde o zajišťování širokého rodu. Je to přístup daný minulostí minorit, které byly dříve decimovány hladem či nemocemi,“ vysvětluje socioložka.

A jak se cítí Petra Sovová? „Já mám pořád pocit, že jsem úplně normální. Ono to přece jen vypadá zvenku hůř než zevnitř. Já mám opravdu pocit, že žijeme normální život, je sice mnohem náročnější soustředit se aspoň občas na každé dítě zvlášť, ale dá se to zvládat a pro ty děti to může být ve výsledku strašně přínosné. Protože já jsem sice důsledná, ale to nastavení je trošku uvolněnější. My jsme se vlastně nerozhodli, že budeme mít tolik dětí, nechali jsme to na náhodě, ale je to tak hezké,“ dodává.