Není to tak dávno, kdy šněrovačka neboli korzet patřila k významným kusům oděvu. Nosila se celá dlouhá staletí a ženy bez ní neudělaly ani krok. Odkdy se nosily korzety a kdy je nahradily zdravější podprsenky? Jak se zdá, dlouhou dobu pohodlí žen vůbec nebylo na prvním místě…
Ve starověku žádné prádlo
Romantika, rozevlátost, svoboda a vyspělost starověku ukazuje, že lidé spodní prádlo ani nepotřebovali. V přímořských oblastech starověkého Řecka, Říma či Egypta bylo také poměrně horko, takže stačila bederní rouška nebo volný oděv bez žádných zbytečností navíc.
Ženy běžně chodily s odhalenými ňadry a nikomu to nevadilo. To prudérní křesťanská Evropa ve středověku by rozhodně reagovala jinak. Co se týká korzetu, nějaké předchůdce tohoto mučícího oděvu přece jen znal i starověk, ženy si jednak podvazovaly ňadra, aby je měly vztyčená, v chladnějším počasí se pak pod tunikou nosily krátké košilky. Primitivní korzety byly například vyrobeny z měděných plátů a měly zdůraznit krásu ženského poprsí. To bylo ale vše.
Na počátku středověku a v období renesance se nosily hlavně dlouhé košile, a to bylo stejné u mužů i žen. Pokud byla zima, nosily se teplé spodní košile. Tady na tom je krásně vidět, jaký byl rozdíl mezi starověkem a středověkem. Zatímco ve starověku se uctívala krása mužského i ženského těla, neforemná středověká košile připomínající pytel na brambory všechno zakrývala.
Od 16. století se pak objevuje móda přesýpacích hodin, která konečně zdůrazňuje přirozenou linii ňader a boků přetnutou vosím pasem. Tato móda se nosila až do 19. století. A právě tento vosí pas a zdůrazněná ňadra zajišťoval korzet, novověký mučící nástroj…
Korzet na 400 let
Korzety však nepřinesly nic dobrého. Deformovaly postavu a ničily vnitřní orgány. Ženy v korzetech často omdlévaly, protože nemohly dýchat. Omdlévání žen se stalo naprosto běžnou společenskou záležitostí a gentlemani jim vždy byli po ruce, aby takovou mdlou krásku podepřeli nebo vzkřísili jako spící Šípkovou Růženku, která čeká na svého prince.
Už to z žen dělalo slabé, naivní a nesamostatné bytosti odkázané na pomoc mužů. V pevně utažených korzetech se ani moc nedalo jíst, takže obžerství na hostinách bylo tabu. Dáma zobala jako vrabec, aby si udržela štíhlou linii. Ostatně moc jídla se jí právě do staženého žaludku nevešlo.
Nejhorší bylo, když mučící korzety pevně stahovaly břicha těhotných žen, nebo rostoucí prsy dívek, například v přísně katolickém Španělsku, kdy byla snaha vnady potlačovat. Takové deformace ohrožující zdraví a životy už byly skutečně na pováženou. Proti používání korzetu brojila také lékařka Jenny Springer ve své knize Domácí lékařka z počátku 20. století, v níž se velice věnovala zdraví žen. Protože móda korzetu přetrvávala ještě dlouhou dobu, mnozí zkušení lékaři se již v 19. století pokoušeli ženy před nošením šněrovaček varovat.
Zrovna zahanbující jest pro myslící ženy úplná nekritičnost, úplné zřeknutí se osobního svérázu a vkusu, s jakým setkáváme se u převážné většiny ženského světa. Zdá se, jako by ženský rozum úplně selhal v oboru šatu a nalezl uspokojení jen v sebeobětování. Ježto modu všude dělají muži, vítězí zde i vůle mužova nad vůlí ženy,
píše doktorka Springer, která dále vysvětluje, jak vypadá ženské tělo znetvořené šněrovačkou.
Následky nošení korzetu byly fatální
Srdce a plíce nemají dostatek místa pro vykonávání své funkce, proto pracují omezeně. Tělo je tak nedostatečně zásobováno krví. Objevuje se časté bušení srdce, úzkost, bledost pokožky, zvýšené riziko vzniku tuberkulózy (časté a neléčitelné onemocnění v té době) a dalších infekcí, které by mohly napadnout nedostatečně fungující dýchací soustavu a plíce. Dýchání ženy je jednoznačně omezeno, což je velice škodlivé pro celé tělo, obzvláště ještě když ženy používají především hrudní způsob dýchání, zatímco více dýchají do břicha.
Myslíte si, že nosíte správnou velikost podprsenky?
Dalším problémem je to, že se žena nemůže normálně najíst, protože má stlačený žaludek a játra. Doktorka Springerová přímo vysvětluje pojem šněrovačková játra. To znamená, že se na játrech udělají rýhy a tkáň se jeví jako zjizvená, nebo se část jater oddělí a svraští, přičemž pak tento útvar připomíná nádor.
Pokud játra pod vlivem nošení korzetu klesnou zcela dolů, hovoří se o bloudivých játrech. Je tedy jasné, že takto zdeformovaná játra moc fungovat nebudou. Další utlačenou částí těla je horní část tlustého střeva. Následkem toho všeho může být nevolnost, nechutenství, zácpa, hemeroidy, žaludeční katary a věčná bolest hlavy z nedostatečného prokrvení těla.
Ale to není zdaleka všechno. Doktorka Springer varující ženy na přelomu 19. a 20. století před nošením šněrovaček ještě zmiňuje deformaci ledvin a pohlavních orgánů. Zmiňuje také pojem bludné ledviny, jež jsou vytlačené ze své normální polohy a způsobují řadu fyzických potíží. Rovněž pak deformace dělohy s ničivými následky.
Ženy tak mohou trpět úpornými bolestmi zad a nejrůznějšími gynekologickými problémy. Mezi ně patří zvýšený sklon k potratům a nemožnost donosit a porodit zdravé dítě. Dále samozřejmě trpí prsy, což se nezdravě podepisuje na možnosti kojení dítěte i celkově na zdraví ženských prsů. A pokud by snad nějaká starší žena po celoživotním nošení korzetu chtěla tento kus oděvu odložit, často zjistila, že bez opory nedokáže ani chodit, protože její deformovaná páteř jaksi nedrží…
První podprsenky jako záchrana
Obezřelí lékaři již po mnoho let poukazují na to, že tlakem šněrovačky na prsy mladých dívek – nerozumné matky svírají již své dvanáctileté dcerušky do šněrovačkového krunýře – pozvolna zakrňují prsní žlázy… Následkem toho je, že když se tyto dívky stanou matkami, nemohou své děti kojiti…
vysvětluje ženám doktorka Springer a nabízí jako alternativu šněrovačky první moderní podprsenky a živůtky, které si šikovné ženy mohou pro sebe i své dospívající dcery doma spíchnout samy.
V té době se už prodávaly například: pás Hera, živůtek Jana nebo živůtek Helena, které byly náhradou šněrovaček, mnohé měly také rovnou přišité podvazky na uchycení punčoch. Jejich předností bylo pohodlí, vzdušnost a příjemný bavlněný materiál.
Galerie: 10 tipů pro správnou podprsenku
První podprsenku si nechala patentovat pod jménem Caresse Crosby v roce 1914 odvážná Američanka Mary Phelps Jacob (1891–1970), která se na jednom plese ukázala s vlastnoručně vytvořenou oporou pro prsa pod šaty namísto korzetu, jíž si vymyslela ze dvou kapesníků a stužek. Sklidila sice kritiku, ale také obdiv, což ji přimělo k tomu, aby se podprsenkám dále věnovala. Když založila podnik na šití podprsenek, své poslání splnila a firmu dále prodala společnosti Warner Brothers Corset Company v Bridgeportu za 1500 dolarů. Tato firma postupem času vydělala neskutečné peníze, což Mary Jacob tehdy nemohla ani tušit.
K zániku korzetů a rozvoji nošení podprsenek údajně prý také přispělo to, že v průběhu první světové války byla v USA zahájena kampaň proti nošení korzetů z důvodu velké spotřeby železa na kostice. Železo se potřebovalo ve zbrojním průmyslu, což ženy vedlo k tomu, že více kupovaly první podprsenky. Ještě nějakou dobu podprsenky zažívaly svůj postupný rozvoj, ale velice brzy se staly samozřejmostí. Mučícímu korzetu tak bylo konečně po zhruba 400 letech odzvoněno…
Zdroje:
epochaplus.cz;
Vondruška. V. Intimní historie. Brno: Moba 2007.;
Springer. J. Domácí lékařka. Praha: J. N. Jindra 1923.
ČLÁNKY DO MAILU