Kostival urychluje hojení otoků a mírní bolest. Rozhodně ho ale nejezte, může způsobit rakovinu

Přestože se tato bylina používá jako potravinářská a krmná plodina, během posledních 20 let vědecké studie na základě testů na potkanech prokázaly, že konzumace kostivalu může způsobovat poškození jater, nebo dokonce rakovinu. Na druhou stranu byly také prokázány pozitivní účinky extraktu z kostivalu při vnějším užití pro hojení otoků či zánětů. [1, 2, 3, 4]

Co je kostival

Kostival (latinsky Symphytum) je rod bylin patřící do čeledi Boraginaceae. Zahrnuje zhruba 35 druhů, přičemž nejčastěji je z nich využívaný druh Symphytum officinale neboli kostival lékařský. Kostival se jako léčivá bylina používal již v době starověku. Ve starověkém Římě a antickém Řecku se tato bylina využívala k zastavení silného krvácení, k léčbě průduškových potíží či k hojení ran a zlomenin.

Latinský název Symphytum je odvozen od řeckého slova symphyton, které znamená „srůstat spolu“. Toto označení bylo dříve společné pro více bylin, jejichž charakteristickou vlastností byla schopnost urychlovat hojení ran. V českém jazyce se pak označovaly jako takzvané svalníky neboli rostliny svalující (tzn. zacelující) rány.

Přečtěte si také:

Lichořeřišnice je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů. Pomáhá v boji proti plísním i bakteriím

Jak kostival vypadá

Kostival může dorůstat do výšky až 100 cm. Jeho charakteristickým znakem jsou chlupaté listy a lodyha. Bylina vytváří shluky fialových, modrých a bílých květů, má dlouhé štíhlé listy a její kořen je černě zabarvený. Listy kostivalu jsou střídavé, celokrajné, vejčitě kopinaté až kopinaté, s vyniklou žilnatinou. Plody kostivalu jsou lesklé tvrdky zbarvené do šedohněda. [5, 6, 7]

Rozšíření a výskyt kostivalu

Kostival se vyskytuje od území severního Španělska přes střední a východní Evropu až po západní Sibiř. Ačkoliv původně pochází z Evropy a Asie, druhotně se nachází také v Severní Americe. V České republice je pak rozšířen po celém území, přičemž někde roste hojně a někde spíše roztroušeně. Na tuto bylinu můžete přitom narazit jak v nížinách, tak i v horských oblastech.

Kostival nejčastěji potkáte na vlhkých loukách, u potoků a řek, v příkopech, ale také na některých ruderálních stanovištích. Pro svůj růst potřebuje především vlhké a na živiny bohaté místo s písčitou, hlinitou, nebo případně i jílovitou půdou. Není tedy nic neobvyklého na tom, že roste také například na zaplavovaných polích. [8, 9, 10]

Přečtěte si také:

Jitrocel kopinatý uleví při zahlenění a chrání dýchací cesty. Zabírá i na puchýře

Látky obsažené v kostivalu

Výzkumy zjistily, že kostival obsahuje nebezpečné chemické látky zvané pyrrolizidinové alkaloidy (PA), které mohou způsobit vážné poškození jater, plic nebo rakovinu. V důsledku toho evropské země zakázaly prodej perorálních přípravků z kostivalu a stejně tak se nedoporučuje používat tuto bylinu na otevřené rány.

Kromě těchto škodlivých alkaloidů se v kostivalu ale vyskytují také prospěšné látky, které mohou pomoci zmírnit otoky a urychlit hojení. Listy kostivalu se sbírají především kvůli obsahu chemické látky zvané alantoin a kyseliny rozmarýnové. Alantoin podporuje růst nových kožních buněk, zatímco kyselina rozmarýnová pomáhá mírnit bolest a záněty.

Kromě kyseliny rozmarýnové obsahuje kostival také další fenolické kyseliny, jako je kyselina chlorogenová, salicylová, kávová nebo lithospermová. Poměrně vysoké zastoupení zde mají i třísloviny, a to zhruba 4 až 6 procent. Dále se v kostivalu vyskytují také následující látky:

• triterpeny,
• triterpenické saponiny a bidesmosidy,
• glykopeptid,
• steroly,
• aminokyseliny,
• škrob,
• inulin.

Mnohé výzkumy prokázaly, že kostivalové extrakty mají pozitivní účinky na hojení ran. Výtažek z kořene této rostliny působí protizánětlivě, a proto se přidává do řady produktů určených pro vnější použití. Kromě kořene se však pro léčebné účely využívají také části byliny rostoucí nad zemí, zejména pak její listy. [11, 12, 13, 14]

K čemu se kostival používá

V dřívějších dobách byly listy kostivalu konzumovány jako zelenina a tradiční léčitelé jej používali k léčbě zažívacích problémů, jako jsou žaludeční vředy, kolitida a průjem. Nicméně dnes už se ví, že tato bylina může být v případě orálního podání zdraví nebezpečná, a proto se v současnosti využívá již jen výhradně k vnější aplikaci na neporušenou kůži.

Přečtěte si také:

Rozmarýn dokáže zmírnit bolest i odbourat stres, pomáhá také proti křečím v žaludku

V lidovém léčitelství jsou obvykle využívány listy a kořen kostivalu. V Japonsku je přitom tato bylina využívána v tradiční medicíně již více než 2000 let, a to nejčastěji za účelem léčby svalových poranění, modřin, popálenin, zánětů kloubů a podobně. Evropané tuto bylinu využívali mimo jiné také k léčbě artritidy a dny.  

Kostival je tedy možné krátkodobě užívat jako podporu hojení různých kožních potíží, ovšem pouze za předpokladu, že se nejedná o otevřené rány. Před použitím přípravků obsahujících kostival je však vždy vhodné poradit se se svým lékařem. Produktům obsahujícím extrakt z této byliny by se pak měli vyhýbat následující jedinci:

• děti,
• těhotné a kojící ženy,
• senioři,
• osoby trpící onemocněním jater. [15, 16, 17, 18]

Co se z kostivalu vyrábí

Mezi lidmi se kostival poměrně hojně používá jako alternativní lék na bolesti kloubů a svalů nebo k hojení uzavřených ran. Produkty z této byliny jsou běžně k dostání v lékárnách nebo specializovaných obchodech se zdravotními potřebami. Nejčastěji se přitom z této léčivé rostliny vyrábí následující přípravky:

• kostivalová mast,
• kostivalová tinktura,
• kostivalový krém,
• kostivalový gel,
• kostivalový olej.

Pokud vás zajímá, jaké má taková kostivalová mast účinky, pak se jedná především o tlumení bolesti a regenerační schopnosti. Protože má kostival analgetické a protizánětlivé vlastnosti, používají se masti, gely a další extrakty hlavně při revmatických bolestech a sportovních úrazech, jako jsou natažení a výrony. [19, 20]

Pěstování kostivalu

Kostival je na pěstování nenáročná rostlina adaptabilní na většinu typů půd. Nejlépe se jí však daří ve vlhké, úrodné půdě bohaté na organickou hmotu, s ideálním pH v rozmezí od 6,0 do 7,0. Než dojde k výsadbě byliny, je vhodné pomocí půdního testu zjistit, zda zemina nepotřebuje přihnojit. Pokud ano, je před výsadbou potřeba zapracovat do půdy kompost nebo jiné hnojivo.

Půda musí před výsadbou obsahovat také dostatečné množství dusíku. Tato bylinka není příliš citlivá na sucho, protože má hluboký kořenový systém, nicméně přesto je potřeba udržovat půdu mírně vlhkou. Jakmile je vrstva půdy do hloubky asi 5 cm suchá, je potřeba rostliny zalít. Mladé rostlinky přitom vyžadují zpočátku častější zálivku.

Nové rostliny se obvykle množí prostřednictvím kořenových řízků, dělením trsů nebo ze semen. Kostival je možné vysazovat v období od dubna až do září. Kořenové řízky se položí naplocho do hloubky přibližně 5 až 10 cm v závislosti na jejich délce. Jednotlivé rostliny se sází do řad, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 60 cm.

Ačkoliv se tato rostlina nejlépe pěstuje na zahradě v záhoně, je možné ji vysadit také do květináče a umístit například na balkon nebo terasu. Nádoba, ve které budete bylinu pěstovat, by přitom měla být co největší (minimálně 15 l), jelikož kořeny kostivalu sahají hodně do hloubky. V případě malé nádoby by tak bylina strádala a špatně rostla. [21, 22, 23, 24]

Kdy a jak kostival sklízet

Rostliny se sklízí minimálně dvakrát do roka, nicméně pokud jsou pěstovány v ideálních podmínkách, lze tak učinit až šestkrát během vegetační sezóny. Kostival lze sklízet v momentě, kdy bylina dosahuje přibližně 70 cm výšky. Obvykle pěstitelé nechávají některé rostlinky vykvést, jelikož květy kostivalu jsou lákadlem pro různé druhy opylovačů.

Sklízení kostivalu probíhá obvykle pomocí zahradnických nůžek. Stonek rostliny se ustřihne u jeho základu, což znamená zhruba 5 cm nad úrovní půdy. Při manipulaci s bylinou je přitom vhodné používat rukavice, neboť listy a stonky kostivalu jsou porostlé drobnými chloupky, které mohou u citlivějších jedinců dráždit pokožku. [25, 26]

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií