V čem je jejich hlavní výhoda a v čem jsou naopak nevýhodné? A jsou řešením ekologické jednorázové plenky?
Když se řekne „látkové pleny“, možná si vybavíte strhanou, unavenou ženu, která pere, žehlí a vyváří hromadu běloskvoucích plínek. Ale také jste už zaslechla argumenty, které hlavně z ekologických důvodů kritizují plenky jednorázové. Porovnáme, která varianta je opravdu lepší.
Čtěte téma: Neničíme dětem nošením v šátku páteř?
Co je na látkových plenkách dobrého?
Látkové pleny jsou vyrobeny z přírodních materiálů, dítě je skutečně „v bavlnce“. U těchto dětí se prakticky nevyskytují opruzeniny, ani jiné vyrážky na zadečku, pohlavních orgánech nebo v tříslech. Praktická lékařka MUDr. Emílie Teplá potvrzuje, že v posledních letech v populaci prokazatelně stoupá výskyt tzv. plenkové dermatitidy, a to nejen u kojenců, ale také u seniorů. Jednorázové plenky se totiž kromě papíru skládají také z chemických látek – obsahují absorpční gel, nepropustnou vrstvu, lepičky, gumičky a často parfém. Mluví se také o rizikovém přehřívání pohlavních orgánů, hlavně u chlapečků. Výhodou látkových plenek může být i jejich na první pohled přílišná objemnost. Látkové pleny tím dítěti automaticky poskytují široké balení kyčlí.
Argumentem, který lze ovšem jen těžko změřit, je předpoklad, že se dítě naučí dříve chodit na nočník. Látková plena (i ta nejsavější) je samozřejmě rychleji mokrá a dítě dříve pozná, že mu není příjemně. Obecně se předpokládá, že děti „v bavlnce“ mohou chodit na nočník až o 5–6 měsíců dříve.
Užitečné odkazy
Šetrnější k přírodě?
Látkové pleny představují pro životní prostředí menší zátěž. Vyrábí se z obnovitelných zdrojů – z bavlny, vlny, bambusu, konopí, apod. Nebělená varianta ještě sníží spotřebu vody nutnou k jejich výrobě. Na rozdíl od jednorázových se ale musejí prát (spotřeba vody, energie, opotřebení pračky, použití pracího prášku a jeho výroba, znečištění odpadních vod). Ekologickou zátěž však můžete snížit na minimum – zvolit třídu pračky A, prát na šetrný program (60° bohatě stačí i u plenek pro novorozence), kupovat ekologický prací prášek nebo třeba prát v mýdlových ořeších nebo ve vlastnoručně vyrobeném mýdlovém slizu, nesušit v sušičce, ale na vzduchu a plenky zbytečně nežehlit. Používáním látkových plen nevytváříte komunální odpad a navíc se pleny dají bez problémů použít i pro další dítě.
Jsou látkové plenky lepší než jednorázové?
Počítáme-li, že každé dítě spotřebuje průměrně 5–8 plenek denně a je přebalováno zhruba do dvou let věku, pak spotřebuje za své „plenkové období“ více než 4000 ks plenek a tím vyprodukuje více než tunu odpadu. Na výrobu takového množství plenek je potřeba přibližně 250 kg surovin (dřevo na výrobu celulózy a ropy na ostatní chemické části plenky) a navíc voda na bělení. Problematická je také likvidace plínek – kromě nákladů na dopravu do spalovny nebo na skládku (plenka by se přirozenou cestou rozpadla zhruba za 300 let, na divoko ji rozhodně nekompostujte!) roste zátěž pro životní prostředí právě kvůli spalování.
Čtěte téma: Jak zvládnout dětskou koliku?
Na kolik přijde látková výbava
Zpočátku je finanční stránka u látkových plen spíše nevýhodou. Rozhodně musíte počítat s vyššími počátečními investicemi. Záleží na typu plenek a jejich množství, ale kompletní výbavička se může pohybovat cca od 4 500 korun výše. Výhodou je, že díky stále rostoucímu počtu „látkujících“ maminek vznikají internetové bazárky a plenky můžete pořídit mnohem levněji z druhé ruky (často nepoužité za půlku ceny, důvody – špatně odhadnutá velikost, nechtěný dar, apod).
Další náklady už jsou ale minimální, pokud správně zvolíte materiál, velikost a střih, nemusíte celé dva roky prakticky nic dokupovat, jen prací potřeby. Nehledě na to, že dítě plenky při šetrné péči nezničí a vy je tak můžete použít i pro dalšího potomka. V takovém případě se celkové náklady rapidně snižují, podle některých propočtů můžete ušetřit i 20 000 korun na jedno dítě (záleží také ceně, za kterou pořizujete jednorázové plenky v obchodě – se slevou, v akci).
Petra Synková řešila nákup po částech: „Zvolila jsem vícevelikostní typ plenek a tak si mohla investici rozložit. Postupně po menších částkách jsem dokupovala velikosti S až L a tolik nezatížila rodinnou kasu.“
U jednovelikostních plenek (plenka roste s dítětem) se vysoká počáteční investice samozřejmě obejít nedá. Nevýhodou je, že při používání látkových plen rostou účty za vodu a energie – perete průměrně 2–3× týdně (ale nevyvařujete jako dřív), spotřeba vody na jedno praní je zhruba 60 litrů. Žehlit moderní typy nemusíte a sušení v sušičce se kvůli delší životnosti ani nedoporučuje. Další náklady jsou spojené s koupí kvalitního pracího prášku, drtivá většina maminek volí rovnou prášek ekologický, tudíž dražší. Na druhou stranu je třeba říct, že ceny eko-prášků už nejsou nijak horentní a že existují i velmi levné varianty praní (výše zmíněná domácí výroba slizu). Navíc byste zřejmě kupovala „lepší“ prášek i tak pro praní oblečků.
Zajímá vás, jak vyrobit prací sliz? Čtěte zde…
Výhody jednorázových plenek
Linda Čepková si každodenní práci s plenami nedokáže představit. „Moje tříměsíční Sára vyžaduje neustále chování a nošení, uspat ji trvá někdy i hodinu. Abych ještě prala a věšela plenky, je pro mě nemyslitelné, někdy nezvládám ani běžnou péči o domácnost.“
Přebalování je u jednorázovek rozhodně rychlejší a méně náročné na zručnost, plenky jsou méně objemné, snadno jich pár složíte do tašky, máte je vždy po ruce, jednoduše je sbalíte do úhledného balíčku, dají se kdekoli dokoupit, nemusíte je nikde mokré skladovat, prát, věšet ani skládat. A miminko má štíhlejší zadeček – což vypadá jako zanedbatelná kosmetická drobnost, nicméně u dítěte v látkových plenách můžete mít problémy s výběrem oblečků. Dnešní kousky jsou šité mnohem štíhlejší, takže budete pravděpodobně vždy používat vše o jednu velikost větší.
Pocit „sucha a bezpečí“ vás u jednorázových plenek svádí k tomu přebalovat dítě méně často. Otázka je, zda je to výhoda, a pro koho. Není ale pravda, že by látkové pleny zabíraly mnoho času – ty nejmodernější sice schnou v porovnání s obyčejnými klasickými plenami nesrovnatelně dlouho, nemusí ale nutně viset na šňůře dva dny, ani se nevyvařují a nežehlí. Na trhu je nepřeberné množství typů s různou savostí a různou délkou schnutí, záleží na každém, co zohlední.
Ideální řešení – ekologické jednorázové plenky?
V případě, že vám hrozí špatné svědomí kvůli zátěži životního prostředí, ale do praní se vám přece jen nechce, nabízí se ekologické (také „kompostovatelné/recyklovatelné“) jednorázové plenky jako ideální kombinace obou.
Tyto plenky neobsahují deodoranty, antioxidanty, a pokud zvolíte nebělenou variantu, pak ani chlór a jiná bělidla nebo další nepotřebné chemikálie. Jsou dobře a rychle rozložitelné, některé lze plně nebo částečně vermikompostovat (kompostování pomocí žížal). Proces rozkladu trvá cca 8 týdnů. Potíž je, že ne každá domácnost může vermikompostovat.
Nevýhodou zůstává, že jejich výroba není ekologická, stále je zapotřebí mnoho surovin – dřeva, vody a chemických látek. Neposkytují široké balení kyčlí, nenutí dítě chodit dříve na nočník a těsní hůř než látkové. V neposlední řadě jsou však ze všech variant nejnákladnější – jedna eko-plenka vás přijde zhruba na deset korun. Objednat je lze přes internet nebo koupit například v DM drogerii, kde se dají čas od času sehnat v akci.
Maminka půlročního Lukáška, Karolína Pecková, je používá jako praktičtější alternativu k plenkám látkovým: „Když jdeme třeba k lékaři, je značně nepraktické zabalit znečištěnou látkovou plenku do pytlíku a celou cestu domů ji „voňavou“ převážet v kočárku. Eko-plenky používám také na cestování nebo na delší návštěvy u přátel nebo rodičů, kde není možné a vhodné mokré látkové pleny skladovat a prát.“
Foto: Archiv, Haipa Daipa
ČLÁNKY DO MAILU