Proč by pacient neměl automaticky dostat antibiotika, když má třeba horečku?
Lidé si často horečku spojují s bakteriální infekcí, i když je běžná i u virových onemocnění. Navíc je to přirozená obrana organismu, která je vlastně chtěnou reakcí a je dobré ji tišit, až když přesáhne určitou hranici. Ta se udává zhruba okolo 38,5 stupně.
Někteří pacienti chtějí antibiotika, když je bolí v krku. Myslí si, že jsou nezbytná.
Bolest v krku bývá častým příznakem viróz, jako je nachlazení nebo chřipka, a pacienti často věří, že ji lze vyléčit jen antibiotiky. Antibiotika však na viry nezabírají. Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu, kdy stačí symptomatická léčba. Příznaky vymizí obvykle do týdne.
A stejně tak se jich dožadují, když jim při poslední pomoci pomohla…
Pacienti často přikládají antibiotikům úspěch z předchozí léčby, i když mohlo jít o virové onemocnění, které se zlepšilo přirozeným průběhem.
Co když kašel trvá například už týden a nijak se nelepší? Je to už čas na antibiotika?
MUDr. Václava Adámková
Chroničtější symptomy jako dlouhotrvající kašel nebo rýma bývají mylně považovány za znak bakteriální infekce. Je třeba si uvědomit, že různá onemocnění dýchacích cest trvají různě dlouho. V případě infekcí průdušek nebo průdušnice symptomy, jako je kašel, přetrvávají minimálně tři týdny a antibiotika tuto dobu v žádném případě nezkrátí. Při déle trvajícím kašli (déle než tři týdny) je třeba pátrat po příčině, protože se může jednat o projev závažného neinfekčního onemocnění a antibiotika situaci opět nevyřeší.
Jak je to s antibiotiky při zvýšené, resp. hraniční hodnotě CRP? Znamená to bakteriální infekci a potřebu antibiotik?
Test CRP také není plně vypovídající. Existuje šedá zóna, kde se může pohybovat i silná virová infekce, případně lehká bakteriální, ale přesto není třeba nasazovat antibiotika okamžitě. Test CRP není specifický pouze pro bakteriální infekci, jedná se o průkaz „nějaké“ zánětlivé odpovědi, která ani nemusí být vyvolána infekcí. U těžších virových infekcí jsou běžně hodnoty CRP zvýšené a antibiotika lékař nepředepisuje.
Jak se tedy pozná bakteriální infekce?
Pacienti často vyjadřují nedůvěru k diagnostickým schopnostem lékaře, zvlášť pokud není proveden například výtěr z krku nebo CRP test. Podle příznaků ani pocitů pacienta nelze přesně určit příčinu infekce. Rychlé domácí testy, jako je CRP, také nejsou spolehlivé. Negativní výsledek CRP testu znamená, že pacient nemá infekci, i když se necítí dobře. Pozitivní výsledek ale nerozliší mezi virovou a bakteriální infekcí.
Ptáte se svého lékaře, zda jsou nasazená antibiotika nezbytná?
Může se stát, že se viróza zkomplikuje a takzvaně na ni nasedne bakteriální infekce. Proč ale odolat a nezačít s antibiotiky rovnou?
Pacienti mohou skutečně mít obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně – nefunguje to.
Antibiotická rezistence je globální problém
Nesprávným užíváním antibiotik vzniká tzv. antibiotická rezistence, kdy tyto léky přestávají na bakterie účinkovat.
Bakterie jsou totiž evolučně velmi přizpůsobivé a na mnoho antibiotik si vytvořily odolnost. Geny, které jim tuto odolnost dávají, se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenášejí i mezi různými druhy. Tyto multirezistentní bakterie, známé jako superbakterie, jsou proto velkým problémem po celém světě.
Pokud je řeč o rezistentních bakteriích, dělá odborníkům největší vrásky šestice patogenů, známá jako ESKAPE. Jde o zkratku jejich názvů: Enterococcus faecium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa a Enterobacter. Jejich léčba je obtížná a zdlouhavá, pacienti se jimi většinou nakazí v nemocnicích.
Podle odborníků na infekce spojené s antibiotickou rezistencí zemře jen v Česku každý rok na 500 pacientů, tedy více, než kolik je například obětí dopravních nehod. Problém je ale celosvětový a úmrtí spojených s antibiotickou rezistencí stále přibývá.
„Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let,“ upozorňuje Václava Adámková.
ČLÁNKY DO MAILU