I když je každá lékárna jiná a o velikosti a složení týmu rozhoduje vícero faktorů, žádná se neobejde bez přítomnosti lékárníka. Tím, kdo vede celý tým v každé lékárně, je vedoucí lékárník.
Lékárníci, neboli farmaceuti, mají své kompetence – práva a povinnosti dané zákonem o léčivech a dalšími prováděcími předpisy. Základní zdravotní službou, kterou nemůže poskytnout nikdo jiný než právě lékárník, je výdej léčivých přípravků na recept. Řadu kompetencí včetně výdeje léku bez předpisu mají ale i farmaceutičtí asistenti a lékárny se ve většině případů neobejdou ani bez sanitářů, pracovníků zajišťujících administrativu nebo úklid.
Pokud to tedy shrneme: Pokud potřebujete vyzvednout lék na recept, věnuje se vám vždy lékárník. Když si ale přijdete do lékárny například pro ortézu nebo bylinkový čaj kvůli nachlazení, případně lék dostupný bez receptu, může vám pomoci i farmaceutický asistent.
„Žádná lékárna nemůže fungovat bez lékárníka, ten musí být v lékárně po celou pracovní dobu. Zároveň mohou pacienti za tárou vidět i farmaceutické asistenty, kterým se dříve říkalo laboranti. I tato profese vyžaduje specifické, vyšší odborné nebo středoškolské, zdravotnické vzdělání a odborné dovednosti,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
To, jaké profesi se v lékárně kdo věnuje, poznáte podle jmenovek, které musí mít pracovníci za tárou umístěny na dobře viditelném místě.
Kdo je lékárník a co je jeho práce?
Lékárníci jsou farmaceuti. V Česku jich v lékárnách pracuje asi 8900, celkem jich Česká lékárnická komora sdružuje asi 9 a půl tisíce, ne všichni ale práci aktivně vykonávají (jsou mezi nimi například ženy na mateřské dovolené nebo lékárníci, kteří odešli do penze, ale ještě neopustili komoru).
Mají vysokoškolské vzdělání s titulem magistr, případně doktor farmacie. V ČR je možné obor farmacie vystudovat na dvou vysokých školách, a to na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové nebo na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Stejně jako lékaři mají lékárníci povinnost se celoživotně vzdělávat, získávají také atestace, aby mohli vykonávat funkci vedoucího lékárníka nebo odborného zástupce.
Lékárníci zodpovídají za odborný chod lékárny a vedoucí lékárník řídí její tým. Hlavní činností lékárníků je výdej léčivých přípravků, těch vázaných na recept i volně dostupných. Musí také informovat pacienta o tom, jak léky užívat. Lékárníci také zajišťují poradenství pro pacienty, vedou evidenci lékárny a zajišťují pravost léků.
Další činností farmaceutů je příprava individuálně připravovaných léčivých přípravků (třeba mastí, tobolek nebo čípků). V lékárnách se specializovanými pracovišti připravují také tzv. zvlášť náročné lékové formy, mezi které patří individuálně připravovaná cytostatika, radiofarmaka, injekční a infuzní kombinované léky a výživy a enterální výživy připravované na míru jednotlivým pacientům.
„To se děje především v nemocničních lékárnách, v přísně sterilním prostředí a za velmi přísných podmínek. Tyto léky se připravují přesně na míru každého jednoho konkrétního pacienta,“ přiblížil Krebs na tiskové konferenci.
„Studium farmacie je náročné. Absolventi oboru farmacie získávají komplexní znalosti o jednotlivých lécích. Vědomosti farmaceutů zahrnují znalost chemické struktury, fyzikálních vlastností a účinků léčiv, vědí, jak se lék v těle pohybuje, kde a jak účinkuje a jaké má nežádoucí účinky. V neposlední řadě také vědí, jak konkrétní léky interagují s jinými léčivy nebo se stravou či nápoji a také jak se léky vyrábí. Jejich znalost léků je komplexní, bez ohledu na to, zda jde o přípravky na předpis, nebo bez něj. Proto jsou nezbytnou součástí zdravotní péče. Farmaceuti musí své znalosti i po ukončení vysokoškolského studia neustále doplňovat, protože se vyvíjí stále nové léky, stejně tak jako poznatky o těch stávajících,“ přibližuje docent Jaroslav Roh, děkan Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy.
„Lékárníci pomáhají pacientům se správným výběrem léků, vydávají léky na předpis, dohlíží na správnou léčbu z hlediska nežádoucích účinků, radí se správným dávkováním nebo kontraindikacemi. Mezi jejich stěžejní každodenní úkoly patří ověřování pravosti léků či individuální příprava léků,“ shrnul viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Co dělá farmaceutický asistent?
V okénku s nápisem „Volný prodej“ se nejčastěji setkáte s farmaceutickým asistentem. „Farmaceutičtí asistenti v lékárnách vydávají léky dostupné bez receptu, poradí i se samoléčbou nebo výběrem doplňků stravy. Také zajišťují objednávání léků a jejich správné uchovávání a vydávají pacientům zdravotnické prostředky,“ popsala Alena Šindelářová z České komory farmaceutických asistentů.
Farmaceutický asistent s pacientem dokáže probrat vše, co je k samoléčbě nebo k prevenci vhodné. Může například poradit, jak bezpečně užívat vitaminy či volně dostupné léky. Podle Šindelářové musí být farmaceutický asistent také komunikačně velmi zdatný, protože to často bývá právě on, kdo pacienta upozorní, že by měl navštívit lékaře a své obtíže s ním konzultovat. „Nemělo by se přitom stát, že pacient půjde do dalších a dalších lékáren, dokud nedostane, co chce,“ upozornila Šindelářová.
Farmaceutičtí asistenti společně s lékárníky připravují individuální léčivé přípravky, objednávají, přijímají a kontrolují léky a zajišťují jejich správné skladování.
Nosíte prošlé léky do lékárny?
Jak Šindelářová na tiskové konferenci poznamenala, posledních několik let bylo pro farmaceutické asistenty ve znamení shánění a objednávání – nejprve roušky a respirátory, poté dezinfekce, letos pak například léky na snižování horeček u dětí.
Obor diplomovaný farmaceutický asistent je možné vystudovat na 11 vyšších odborných školách v ČR. „Loni jsme měli 154 absolventů, ale ne všichni poté odešli do praxe,“ upozornila ještě Šindelářová.
Jak pracuje sanitář?
Sanitáři patří stejně jako lékárníci a farmaceutičtí asistenti mezi zdravotnické profese. Jsou zodpovědní za úklid i čistotu lékárenských prostor, dezinfekci povrchů a sterilizaci potřebných nástrojů a obalů pro individuální léčivé přípravky. Pro výkon povolání je nezbytné absolvovat akreditovaný sanitářský kurz. Po splnění praktické i teoretické zkoušky získají osvědčení Ministerstva zdravotnictví České republiky. Poté mohou pracovat ve zdravotnickém zařízení pod odborným dohledem.
Koho dalšího potkáte v lékárně?
Lékárny by se neobešly ani bez nezdravotnických pracovníků, kteří se věnují například údržbě, úklidu nebo administrativním činnostem.
Občas se při návštěvě lékárny pacienti mohou setkat také se studenty vysoké či vyšší odborné školy, kteří tam vykonávají svoje praxe.
ČLÁNKY DO MAILU