Chcete zhubnout dvacet kilo za pět dní, mít novou chrupavku v kloubech nebo omládnout o čtyřicet let? Zbavit cukrovky, křečových žil a nánosů v cévách? Nebo raději umět přes noc plynně anglicky? Tak pak vězte, že je to zatím možné jen v reklamních slibech, nikoliv realitě.
Co se dozvíte v článku
Jde přitom o zdraví
Na praktiky lékových šmejdů (označení je odvozeno od již známého a nechvalně proslulého jednání podvodníků s předraženým zbožím na předváděcích akcích) nedávno upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Ne vždy pacient utrpí jen finanční škodu kvůli zbytečně vynaloženým penězům, některá nelegálně nabízená léčiva mohou způsobit i škody na zdraví,“ uvádí ústav v tiskové zprávě.
Často jde o přípravky slibujících léčbu různých chronických onemocnění – vysokého krevního tlaku, lupénky, cukrovky nebo vysokého cholesterolu. Patří sem ale i část nabídky, která se týká bolesti kloubů, artrózy, zánětu prostaty nebo údajného výskytu parazitů v našem organismu. Mají formu tablet, tobolek, mastí, čajů nebo sypkého prášku. Někdy i přístrojů.
Poznávacím znamením jsou sliby, že zboží má významné, nebo až zázračné léčivé účinky. „Ve skutečnosti však často obsahují jen běžné vitamíny, vlákninu atp. Lze ale také narazit na nelegálně nabízená léčiva, která mohou být pro pacienty nebezpečná. Může se totiž jednat o padělky obsahující toxické látky,“ varuje SÚKL.
Jak oklamat zákazníka
Ač formy a slibované účinky se liší, naopak způsoby, kterým se šmejdi něco snaží prodat, bývají podobné. „Používají trvale několik standardních praktik, jež opakují pořád dokola v různých variacích,“ říká Marek Hlavica, výkonný ředitel Asociace public relations (APRA) sdružující společnosti a pracovníky v oboru public relations (PR).
Společné je jim třeba to, že se odkazují na doporučení odborníků či spokojených zákazníků. Ti ovšem ve skutečnosti neexistují. Nebo se zaštiťují reálnými osobnostmi veřejného života, jenže tak činí bez jejich souhlasu. „Další taktikou je odvolávání se na studie. Ani ty ve skutečnosti neexistují, stejně jako zahraniční instituce, které je měly provést či zaštítit,“ podotýká Marek Hlavica.
Zákazníky nefér nabídky vnadí také na mystiku nebo východní „medicínu“. „V některých inzertních nabídkách najdete odkazy na pradávné přízemní šamanské a magické procedury. Jsou to záležitosti, které se vztahují třeba k Dálnému východu nebo arabským zemím či jiným kulturám, k nimž máme relativně daleko a jež oslovují svojí exotičností,“ uvádí odborník na PR.
Jak šmejdi klamou:
Slibují zázraky na počkání – podle šmejdů si šmahem můžete zcela pročistit cévy, uzdravit srdce, omládnout o 20 let, zhubnou o 30 kg za noc, upravit si do normálu krevní tlak nebo hodit všechny bolesti za hlavu. Takto jednoduše to ale nefunguje. Zdravotní potíže, na které si třeba i sami zakládáme léta, prostě za 14 dnů nevyřešíme. Medicína sice neustále dělá pokroky, řadu věcí sice léčí, ale vyléčit zcela je ani dnes nedokáže. Mezi dosud nevyléčitelné nemoci patří třeba cukrovka, křečové žíly nebo ateroskleróza.
Zaštiťují se (neexistujícími či falešnými) medicínskými autoritami – stačí i jen postava v bílém plášti, aby potenciální zákazník zpozorněl a inzerát měl punc serióznosti. Ale jít šmejdi mohou ještě dál: jména lékařů si prostě vymyslí, fotky ukradnou nebo použijí ty koupené z fotobanky, na nichž pózují placení modelové. Pomoci může i generátor fotek s pomocí umělé inteligence. Ještě tvrdší je pak praktika, že použijí skutečné jméno i fotky reálného lékaře. Pak to ale je bez jeho vědomí. V ČR totiž platí, že reklama na lék nesmí obsahovat doporučení konkrétního odborníka nebo odborné lékařské společnosti.
Popisují příběh pacienta, kterého přípravek zachránil – „Jde o někoho, kdo popisuje, jak velmi trpěl a k tomu také to, jak moc mu daný výrobek pomohl. Jenže stejně jako u lékařských autorit i tady jde většinou o neexistující osoby,“ upozorňuje výkonný ředitel APRA Marek Hlavica. A nic na tom nemění ani fakt, že „pacient“ je v inzerátu vyfotografovaný.
Příroda vítězí nad chemií – dalším způsobem, jak vás přesvědčit ke koupit, je argument, že produkt je čistě přírodní, bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Jenže… „Chemie nejsou jen léky. Chemické látky jsou všude kolem nás. Je jí třeba voda nebo cukr,“ podotýká kardiolog Jiří Veselý, který vede broumovskou ambulanci Edumed. Navíc u nelegálních produktů si složením nemůžete být vůbec jisti.
Straší – pokud si nekoupíte jejich výrobek, zcela jistě vás čeká kratší a bolestivější život. To je ale nebezpečná lež. Dlouhověkost záleží na mnoha faktorech a vědci se dodnes neshodují, v čem tkví její tajemství. Jen jedno ale nebude. Ukazuje se, že klíčovými pro zdraví je strava a pohyb, a to z dlouhodobého hlediska. Co v životě zanedbáte, za měsíc prostě zázračnou tobolkou nedoženete.
Lékaři a farmaceutické firmy vám zaručeně něco tají – v inzerátech se můžete setkat také s tvrzením, že na světě existuje sice všelék, ale veřejně se o něm nemluví, protože někdo se snaží něco utajit. A v lékárnách ho také nekoupíte, protože by to přece zruinovalo ostatní výrobce léků a doplňků stravy. Skutečně? „Seriózní lékař pacientovi nic netají, ale může se stát, že mu podá souhrnnou informaci v obecné rovině, aby jej nezahltil všemi podrobnosti, které jsou k léčbě známé. Pokud se ale pacient na podrobnosti ptá, odpovědi by měl dostat,“ popisuje kardiolog Jiří Veselý z ambulance Edumed.
Mají slevu 99 %, ale ta brzy skončí… – nátlak na zákazníka má také podobu časové tísně. Tedy toho, že nyní je zboží v akci, ta ale velmi brzy skončí. Třeba ve chvíli, kdy vám přestane běžet časomíra. Nebo že se rychle ztenčují skladové zásoby. Slevy se pak tváří, že můžete zboží pořídit jedině teď za naprosto skvělou cenu nebo skoro zadarmo. Jenže procento slevy je čistá fikce, důležitá je konečná částka a ta se může šplhat ke stokorunám za, když to přeženeme, slisovaný moučkový cukr. Takže ve finále se prodej vždy vyplatí obchodníkovi, ne vám. A to bez ohledu na fiktivní slevu.
Mají tuny pozitivních recenzí – pod reklamou najdete stručné rádoby hodnocení zákazníků, kteří jsou nadšeni. Jenže… Jsou (minimálně zčásti) vylhaná. Varovnými signálem je už to, že jsou všechny pozitivní. Navíc hodnocení neposkytuje žádnou informaci, podle které byste si mohli ověřit, že spokojení zákazníci skutečně existují. Fotografie toho není důkazem, ta může být odcizená z internetu či stažená z fotobanky a nejspíš patří jinému člověku, než který má údajně psát recenzi. Přesvědčivé nejsou ani fotografie právě vybalených výrobků. Ty mohou vznikat hromadně (tomu napovídá podobný styl všech fotek – např. ruka držící balení, vysypané tobolky) a být pořízené přímo prodejcem, nikoliv zákazníky. Pokud totiž recenzi má psát údajně cca 70letý muž a na fotce k hodnocení vidíte ruku s výrobkem, která patří mladé ženě, napovídá to, že tady něco není v pořádku.
Falešný lékař na bylinkách
Jak vypadají šmejdské praktiky, v praxi ukazuje jeden z novějších inzerátů zneužívající jméno i podoby kardiochirurga Jana Pirka. Lékař přitom takovému jednání čelí léta a opakovaně. Server Vitalia.cz na jeden z podvodných inzerátů s falešným lékařem upozorňoval už před třemi lety.
Galerie: Přípravek na hubnutí zneužíval jméno prof. Pirka
Aktuálně má Jan Pirk propagovat výrobek s názvem Tonerin. Inzeráty se šíří zejména v online podobě. To, že o skutečného profesora Pirka nejde, není složité odhalit. Reklama už od pohledu nevzbuzuje důvěru. U jména lékaře zmiňuje např. to, že oslavil 109. narozeniny, což samozřejmě není pravda. Stejně jako to, že by se jeho manželka jmenovala Růžena a bylo jí 99 let nebo že by Pirkovy děti již byly v důchodu.
Text je také psaný kostrbatým jazykem (např. hovorové oslovení „pane Pirk“ nebo nesprávná větná skladba) a obsahuje věcné chyby. Jan Pirk není kardiolog, ale kardiochirurg. Výzkumný ústav pro kardiologii v ČR nepůsobí a výrobek, který je propagován, ve skutečnosti nikdy žádnými tuzemskými klinickými studiemi neprošel, což si je možné ověřit v databázi klinických zkoušek na webu SÚKL.
Absurdní je představa, že lékař běhá po lese a připravuje si nálevy, aby si „zcela vyčistil“ cévy. „Až donedávna celý proces čištění krevních cév mi trval několik měsíců. Sbíral jsem si potřebné bylinky sám. Někdy jsem je koupil na místním trhu nebo si je objednal na internetu a pak jsem připravoval nálevy. Už to nedělám,“ uvádí se v online inzerátu s tím, že proslulý lékař je známý tím, že „léčí lidi bez prášků“.
Skutečný Jan Pirk na nedávné tiskové konferenci SÚKL řekl, že obsah inzerátu je smyšlený. „Nikdy jsem nepropagoval žádné zázračné přípravky. Mé jméno, fotografie i odbornost byly zneužity a já vše řeším s policií,“ uvedl kardiochirurg. „Kontrola SÚKL potvrdila, že pacient zaplatí nemalou částku a dostane jen pár tobolek přípravku, který pro jeho zdraví nemůže mít velký přínos, očekávaný efekt se nedostaví,“ upozornil na klamání zákazníků. Stalo se tak poté, kdy laboratorní rozbor provedený lékovým ústavem potvrdil, že zázračný „lék“ neobsahuje žádné účinné látky.
Jak je to s čištěním žil a varixy
Na aktuálním inzerátu s falešným Janem Pirkem je možné ukázat si další způsob manipulace, která má přivést zákazníky ke koupi neúčinného přípravku za 849 Kč. Je jím míchání faktů a lží. „Od začátku do konce jsou tam nesmysly zabalené do pravdivých informací,“ hodnotí jej známý propagátor preventivní medicíny a kardiovaskulárního zdraví, internista Michal Vrablík.
Tvrzení, že cholesterol způsobuje aterosklerózu, je pravdivé, ovšem nejde o žádné „nečistoty v krvi“. „Cholesterol se v krevním proudu běžně pohybuje v tzv. lipoproteinech. Jeho ukládání do cévní stěny bych také nenazval ‚zanášením‘ cév, jde o velmi dynamický proces, který má povahu zánětlivé reakce,“ popisuje Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
„Úplný nesmysl je, že ateroskleróza postihuje žilní systém a vede ke vzniku varixů (křečových žil) – žíly aterosklerózou postiženy nejsou, jde o anatomicky úplně jiný systém, a tedy cholesterol a žilní onemocnění spolu nesouvisí,“ dodává s tím, že dalším bludem je, že by jakýmkoli způsobem šlo „vyčistit cévní stěnu během jednoho až dvou týdnů“. „Vzniklé aterosklerotické změny jsou do značné míry nevratné, aterosklerotické pláty se sice mohou stabilizovat, ale jistě je nelze zcela odstranit. Navíc tyto procesy běží většinou rychlostí, kterou měříme v letech a nikoli ve dnech,“ komentuje Michal Vrablík obsah inzerátu, jenž je dle něj děsivý a neuvěřitelný.
„Čištění cév je teď u agresivních inzerátů velký hit. A marketingově to ‚šmejdi‘ mají vymyšlené dobře. Inzeráty zpravidla medicínsky začínají pravdivě – že jsou cévy důležité, vedou krev, že je ucpává cholesterol… Jenže po této pravdivé a hezky napsané edukaci, kterou pacienti slyší i od svých lékařů, přichází lež. Takže celá reklama jsou jen populistické polopravdy,“ domnívá se Jiří Veselý z broumovské kardiologické ambulance. „Pokud někdo léčbu aterosklerózy snáší dobře, ano, může mu cévy téměř vyčistit. Většinou ale léčba spočívá v tom, že léky bráníme dalšímu zhoršování aterosklerózy, čímž chráníme pacienta před předčasným úmrtím v podobě mrtvice nebo infarktu,“ doplňuje lékař.
Proč a kdo má tendenci uvěřit
Výše popsaným praktikám nepodlehne každý. Jsou ale zákazníci, jež od utrácení peněz a hazardu se zdravím nedokáže odradit ani jejich nejbližší okolí či rodina. Podle kardiologa Jiřího Veselého sahají po „zázracích“ zejména ti, kteří mají tendenci hledat, co by jim zjednodušilo často doživotní léčbu. Další zdroj víry v zázraky doplňuje marketingový specialista Marek Hlavica: „Určitý typ zákazníků podléhá dezinformacím, spikleneckým teoriím. Tak jako věří tomu, že země je placatá a člověk nepřistál na Měsíci, tak budou věřit tomu, že je vyléčí kámen vytažený z moře za úplňků. S tím nic neuděláte.“
„Inzeráty jsou na první dobrou tak agresivní a nedůvěryhodné, že člověk, který se na chvíli zamyslí, je musí poznat. Na druhou stranu člověka, jenž chce být klamán, nenapravíte,“ říká odborník na public relations. „Jiný způsob propagace má pouťová atrakce, a jiný klasické divadlo. A poznáte ho na první pohled, takže by vás to nemělo splést. Je to ale tak, že někdo prostě na ty kolotoče chce za každou cenu. Hloupé je, když jde na kolotoč a očekává, že uslyší operu. Pak je to problém,“ popisuje s nadsázkou Marek Hlavica.
Reklama podle Marka Hlavici obecně říká, jaké máte možnosti, když si něco chcete koupit. „Sama o sobě vás ke koupit nedonutí, pokud to zboží nechcete. Když nebude poptávka po rychlých, jednoduchých, někdy mystických, někdy dryáčnickým způsobem nabízených, nedůvěryhodných produktech, tak je obchodníci nebudou prodávat a ta reklama zmizí. Řešením ale není snažit se reklamu plošně zakázat. To už tu bylo a ukázalo se, že společnost není schopna dosáhnout zákazem reklamy toho, aby se něco nekupovalo,“ vysvětluje Marek Hlavica a jako příklad nabízí zákaz tabákové reklamy, který začal platit ze dne na den. Podíl kuřáků v ČR přesto rapidně neklesá.
V čem spočívá nebezpečí
Jak už v úvodu upozornil SÚKL, nelegálními nabídkami nemusíte přijít o peníze, ale také si poškodit zdraví. Např. proto, že obsahují škodlivé látky. Nebo protože nedostanete přesnou informaci o složení. „Reklama sice říká, že výrobky jsou bez vedlejších účinků, fakt je ale ten, že po jakémkoliv preparátu může přijít třeba alergická reakce,“ upozorňuje ambulantní lékař Jiří Veselý.
Ještě závažnější je to, že část prodejců nabádá pacienty, aby po zakoupení jejich „zázraku“ vysadili lékařem předepsané léky, protože jde o chemii, která jim ubližuje. „Mnoho výrobců, a nemusí jít ani o šmejdy, zdůrazňuje jako benefit nějaký přírodní původ. To je normální. Ve chvíli, kdy se ale vyhraní vůči syntetickým lékům a nabádají, aby je pacienti neužívali, protože jim škodí, začíná to být nebezpečné. Hlavní slovo musí mát lékař. Žlučník si také nenecháte vyoperovat, protože vám to poradil někdo v inzerátu,“ uvádí výkonný ředitel APRA Marek Hlavica.
„Přestat s užíváním léků, které vám naordinoval lékař, může zkomplikovat váš zdravotní stav, nebo tím dokonce ohrozíte svůj život,“ upozorňuje ředitelka SÚKL Irena Storová. Všem pacientům proto velmi doporučuje, aby takové výrobky neobjednávali. „Pokud máte zdravotní obtíže, důvěřujte svým lékařům a poraďte se s nimi,“ dodává.
„Šmejdi přehání účinnost toho, co prodávají, ale nedopřávají při tom ve své reklamě účinnost standardním léčbám. Sebe tedy v hodnocení vyvyšují a ostatní ponižují. Přitom efekt preparátu nikdo nezkoumá, takže nemusí být žádný,“ říká kardiolog Jiří Veselý. „U léčiv máte přesně dané složení, množství účinné látky v denní dávce a uvádění na trh a prodej jsou extrémně hlídané. U doplňků stravy, což jsou fakticky potraviny, toto neplatí. A pokud je na trhu výrobek nelegálně, nemusí už vůbec nic,“ dodává Jiří Veselý.
„Spotřebitel neví, kdo je výrobcem, nemůže si být jistý ani složením. Výrobky jsou často předražené a velké riziko spatřujeme hlavně v tom, že slibují nemožné a nereálné výsledky. Reklamy navíc často komunikují zavádějící tvrzení jako např., že výrobek je schopen kompenzovat klasické léky,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý, předseda etické komise České a slovenské asociace pro speciální potraviny (ČASP).
Kardiolog Jiří Veselý potvrzuje, že v praxi část pacientů léky běžně vysazuje bez toho, aniž by se o tom poradili. Většinou ale ne kvůli reklamě. Nicméně pokud pacient o léčbě pochybuje, může být právě reklama tím, co ho utvrdí, aby léky vysadil. „Náchylnější jsou k tomu ženy, ale muži to dělají taky. Jsou to třeba pacienti, kteří užívají statiny, jenž provází neprávem kontroverzní pověst. Odhaduji, že v mé praxi léčiva sama přestane užívat asi desetina pacientů, což jsou stovky. Oni mi to třeba ani neřeknou, ale já to poznám na výsledcích z laboratoře. Zda za to mohou pochybné inzeráty, to nerozklíčuji, ale u některých to tak bude,“ domnívá se lékař.
Vysadí-li pacient třeba léky na vysoký tlak, může to na svém zdraví pocítit okamžitě. Vysadí-li např. zmiňované statiny na zkrocení účinků cholesterolu, nemusí se hned stát nic a pacienta to může utvrdit v tom, že vysazení léčby je tedy v pořádku. „Jenže tak to není. Pacient sice třeba necítí rozdíl, ale pak jej skolí infarkt nebo mrtvice,“ podotýká lékař s tím, že velmi nebezpečné je, pokud se šmejdi vlamují do léčby srdečních či onkologických onemocnění.
Jak se šmejdům bránit
„Obrana před těmito nabídkami je poměrně jednoduchá. Reklamám bez kontaktu, odkazujícím se na nedohledatelné zahraniční studie, zkrátka nevěřit. Vždy je správné užívání doplňků stravy konzultovat se svým lékařem či lékárníkem. Nebál bych se ani daný inzerát vzít při návštěvě lékaře nebo lékárníka s sebou a zeptat se na jeho názor,“ říká předseda etické komise ČASP Bohumil Hlavatý.
„Chce to používat selský rozum. Žádný skutečný, prověřený, účinný preparát nevyužívá žádnou z výše popsaných praktik. Ani ten na trhu nejběžnější lék nebude propagovat pán v bílém plášti, který vám bude tvrdit, že vyléčí vše včetně rakoviny,“ podotýká Marek Hlavica z APRA. Podle něj není jiné cesty než s potenciálními zákazníky šmejdů prostě racionálně mluvit a vysvětlovat jim, proč nenakupovat. Jenže ani to někdy nepomáhá, protože nakupování je otázkou toho, že lidé slibům o zázracích věří či chtějí věřit. Proto neexistuje univerzální návod, jak se nákupům ubránit.
Zda nejde o nabídku nelegálního produktu, si můžete ověřit na webových stránkách SÚKL. Ten uveřejňuje soupis internetových stránek s nelegálními nabídkami.
Okamžitě si tak můžete najít dle názvu výrobku, zda je, či není nelegální. Nebo to, zda jde, nebo nejde o podvodné webové stránky.
Důležité také je, že sami zákazníci mají jednoduchou možnosti (pomocí tohoto online formuláře) takové stránky nebo nelegální výrobky nahlásit.
Kdo může nelegální preparát či web nahlásit?
Hlásit může každý, kdo má podezření na výskyt nelegálního léčivého přípravku.
Kam je lze hlásit?
Hlásit lze na e-mailovou adresu infs@sukl.cz
Jakým způsobem?
V hlášení uveďte:
- Název přípravku, popis přípravku, výrobní číslo/šarže, doba použitelnosti atd.,
- kde jste se s nabídkou přípravku setkali, internetové stránky – adresa, tržnice – adresa, jiné,
- uveďte, zda jste výrobek zakoupili,
- uveďte, zda si přejete být informováni o výsledku šetření a na jaký e-mail či adresu.
Proč je dobré šmejdy hlásit?
Hlášením podezřelých léčiv na trhu pomáháte předcházet poškození zdraví.
Zdroj: SÚKL/Vitalia.cz
Stížnost lze podat také u Rady pro reklamu, jejímž cílem je v ČR prosazovat „čestnou, legální, pravdivou a decentní reklamu“. Na webu Rady lze najít online formulář, prostřednictvím kterého si lze na reklamu stěžovat, a to i na tu, která je zveřejněna kromě klasických médií také na internetu. Před podáním stížnosti je ale dobré zkusit si přečíst etický Kodex reklamy. Pokud jej reklama neporušuje, stížnost Rada zamítne. Pokud etický kodex je porušen, vyzve zadavatele k jejímu stažení.
Vodítkem pro odhalení šmejdů může být také seznam lékařů, v němž lze vyhledávat prostřednictvím webu České lékařské komory. To, že v seznamu lékaře z reklamy najdete, ovšem neznamená, že se do reklamy skutečně propůjčil. Podle SÚKL totiž není možné, aby lékaři dělali reklamu na konkrétní léky.
Na webu SÚKL si můžete ověřit, zda nabízený produkt, který slibuje léčbu, je skutečně lék a zda je v ČR zaregistrovaný, tedy legálně na trhu. Lékový ústav totiž má na webových stránkách databázi léků, kde stačí napsat název a formulář buď lék najde (pak je v ČR registrovaný), nebo nikoliv (pak se o legální lék nejedná). Databáze přitom zahrnuje jak léky na předpis, tak volně prodejné. Neobsahuje ovšem doplňky stravy.
SÚKL je také ten, který hlídá, zda je výrobek potravinou, nebo lékem. Pokud slibuje potravina léčivé vlastnosti, nebo třeba obsahuje více účinné látky, než má, SÚKL je přeřadí do léků, což znamená fakticky její okamžitý zákaz prodeje, a to až do doby, než získá případnou registraci jako lék. Nebo než výrobce upraví složení. Seznam potravin přeřazených mezi léky lze rovněž dohledat na webu. I on může být vodítkem pro to, zda nejde o nelegálně prodávaný produkt, který může mít negativní vliv na zdraví.
Jak už jsme psali výše, SÚKL také zveřejňuje soupis všech klinických studií, a to jak ty v ČR, tak mimo ni. A to těch probíhajících, ale i těch, které se konaly v minulosti. Jak SÚKL upozorňuje, databáze obsahuje přehled všech klinických hodnocení od 31. prosince 2007. Pokud v databází pod jménem produktu nic nenajdete, napovídá vám to, že v inzerátu slibovaná studie nemusela proběhnout.
Proč mají šmejdi takovou výdrž
Ačkoliv šmejdi jdou na hranici zákona, nebo i za ni, s neseriózními nabídkami se veřejnost setkává už léta a nezdá se, že by jich nějak ubývalo.
„Tyto inzeráty jednoznačně porušují platnou legislativu nejen ČR, ale i tu evropskou. Bohužel, české dozorové orgány, přestože jim pravidelně zasíláme podněty a upozornění na tyto nezákonné a klamavé inzeráty, nejsou schopny dostatečně postihovat, protože ve většině případů má inzerent sídlo mimo EU, a proto je v podstatě nepostižitelný,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý, předseda etické komise ČASP.
O tom, jak těžké je podvodné reklamy z webu dostat, se přesvědčilo i naše vydavatelství. Zakazuje zobrazování reklam, u nichž je podezření, že jsou podvodné. Přesto to u některých musí činit opakovaně, protože podvodníci si hledají stále nové cesty, jakými reklamu do éteru i přes zákaz dostat.
SÚKL nedávno uvedl, že pokutuje nelegální nabídky léčiv, které se objevují například na sociálních sítích, v internetových bazarech nebo v tržnicích. Loni za ně uložil 25 pokut v celkové výši 534 000 Kč. „V průběhu letošního roku pak šlo zatím o 10 pokut v celkové výši 138 000 Kč, v dalších 23 případech pak probíhá přestupkové řízení,“ dodává ústav.
Podle Jiřího Veselého šmejdům nahrává také to, že lékař již není takovou autoritou jako dříve. „Hledat cesty, jak pacienty odloudit šmejdům a jak předejít utíkání z léčby, je velkým úkolem lékařské obce. Chce to vysvětlovat, zajímat se o pacienta, ptát se ho a neodsuzovat,“ dodává kardiolog. V praxi má pacientku, jež odmítla veškerou léčbu s tím, že chce užívat jen bylinnou kúru. „A tak se jí občas ozvu s otázkou, zda už u ní zabrala, a nabídnu jí, že pokud by se to nestalo, tak se můžeme vrátit zase k běžné léčbě,“ popisuje lékař s tím, že dřív nemocné přesvědčovat, aby nevynechávali léčbu, tolik nemusel.
Pravidla pro prodej léků
Trh s léky je sešněrován řadou pravidel, a to včetně těch, které říkají, kdo a jak je smí prodávat. Pokud o tomto máte základní přehled, šmejdi vás nemusí napálit.
„Léky vázané na lékařský předpis mohou vydávat pouze farmaceuti v lékárnách, zákon nedovoluje prodávat je přes internet ani v tržnicích,“ vysvětluje ředitelka SÚKL Irena Storová.
Volně prodejné léky mají jiný režim. Ty si můžete koupit také na internetu. Je ale dobré to dělat vždy v lékárně. I ty internetové totiž musí mít vždy kamennou pobočku, a tedy i splňovat ze zákona požadavky na zacházení s léky vč. zajištění odborného personálu.
„Při online nákupu volně prodejných léčiv doporučujeme, aby se pacienti vždy ujistili, že daná internetová lékárna má povolení zásilkového výdeje,“ uvádí SÚKL. Lékárny s tímto povolením lze poznat podle loga, které musejí mít uvedené na svých stránkách. Pokud pacient na logo klikne, ověří si lékárnu na stránkách SÚKL, kde o ní nalezne detailní informace.
Pokud si chcete být jistí, že na internetu kupujete legální léky, hledejte na stránkách online lékáren tato dvě loga lékového ústavu. Kliknutím na ně si můžete lékárnu ověřit přímo na webu státní lékové autority.
Před nákupem léků z jiných webů než těch lékárenských SÚKL varuje. „Léky nabízené mimo lékárnu jsou velmi rizikové. Mohou být prošlé, skladované v nevhodných podmínkách, které mají vliv na jejich účinnost, nebo může jít o padělky či neregistrovaná léčiva obsahující nebezpečné látky. Užívání takových léků může přímo ohrozit zdraví nebo i život pacienta,“ varuje SÚKL.
Zvýšené riziko platí i pro léky, jež lidé nabízejí v inzerátech. Zejména v poslední době, kdy chybí Endiaron nebo v minulosti chyběl Nurofen pro děti, se objevují na internetu nabídky těch, kteří doma lék mají a chtějí ho prodat za dvoj- či trojnásobek běžné ceny. Takoví lidé nejen zneužívají zoufalosti např. rodičů malých dětí, ale dopouští se také trestného činu. Léky nesmí prodávat kdokoliv, ale jen osoby s povolením od SÚKL. To se vztahuje na jakýkoliv prodej. O nelegální internetové nabídce těch návykových nemluvě.
Jiné je to s tzv. doplňky stravy. To jsou, dle českých zákonů, de facto potraviny a u nich je uvedení do prodeje i obchodování s nimi značně volnější než u léčiv. Jenže je také nutné si uvědomit, že u potravin, tedy i doplňků stravy, výrobce nemusí prokazovat např. jejich účinnost. Dozorovat trh s nimi pak není v kompetenci SÚKL, ale Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
ČLÁNKY DO MAILU