Melanom mívá nepravidelný tvar. Může se objevit i tam, kde jste se nikdy nespálili

Co je melanom

Melanom (lat. Melanoma malignum) představuje nejzávažnější typ rakoviny kůže, jehož incidence stále narůstá. Tvoří zhruba 4 % všech kožních nádorů a zároveň je zodpovědný přibližně za 65–75 % úmrtí spojených s rakovinou kůže. Vyvíjí se v melanocytech, což jsou buňky produkující pigment melanin, který dává barvu lidské pokožce. Někdy může melanom vzniknout také v oku nebo vzácněji uvnitř těla (např. v nose či v krku). Riziko jeho vzniku přitom údajně roste s věkem. Nejčastěji se tato nemoc vyskytuje u žen nad 40 let.

Výzkumy uvádějí, že melanom postihuje častěji osoby se světlou kůží. Ve Spojených státech amerických je prevalence melanomu přibližně šestkrát nižší u osob hispánského typu a dvacetkrát u Afroameričanů než u bílé populace. Paradoxně je však mortalita u Hispánců a Afroameričanů vyšší, a to z toho důvodu, že nemoc je obvykle odhalena později, a navíc jsou častěji postiženi akrolentiginózním melanomem.

Tento druh rakoviny rychle roste a má schopnost šířit se dále do jakéhokoli jiného orgánu. Nicméně, pokud je včas odhalen, lze jej vyléčit. Proto je důležité věnovat pozornost jakýmkoliv změnám na pokožce. Přibližně 30 % melanomů pak vzniká z mateřských znamének, zbytek se vytvoří kdekoliv jinde na kůži. Podle některých zdrojů je možné na základě množství mateřských znamének odhadnout předpoklad ke vzniku melanomu u daného jedince.

Pokud patříte mezi osoby, které mají mnoho znamének po těle, je vhodné nechat si je čas od času zkontrolovat od kožního lékaře, jelikož opožděná léčba rakoviny kůže může rozhodnout o vašem životě. Je-li melanom zachycen v jeho raném stádiu, je vysoká pravděpodobnost jeho vyléčení, neboť úspěch léčby přímo souvisí s hloubkou nádorového bujení. [1, 2, 3, 4, 5]

Přečtěte si také:

Aktinická keratóza: běžné červené šupiny, které se snadno změní v rakovinu

Jak vypadá melanom

Normální znaménka mají obvykle jednotnou barvu s okrajem zřetelně odděleným od okolní kůže. Bývají oválná nebo kulatá a často nemají více než 6 mm v průměru (s výjimkou některých mateřských znamének). Většina znamének se přitom začíná objevovat už v dětském věku, ale nová se mohou tvořit až do 40 let, přičemž některá z nich mohou s přibývajícím věkem zcela zmizet.

Většina melanomů má hnědou nebo černou barvu, ale mohou se objevit také jeho růžové, červené nebo fialové formy. Charakteristickým znakem pro kožní melanom je pak nepravidelný tvar a ohraničení. Každá jeho polovina vypadá jinak a okraje jsou vroubkované. Kromě toho je pro něj obvyklé nerovnoměrné rozložení barev a někdy je také vícebarevný, nebo naopak bezbarvý. Melanom mívá oproti klasickým znaménkům větší průměr, než je 6 mm, a postupně se zvětšuje a mění barvu nebo tvar.

Některé melanomy se přitom objevují na místech, která nejsou tolik exponována slunečnímu záření, jako jsou například prostory mezi prsty u nohou, dlaně, chodidla, pokožka hlavy nebo genitálie. Někdy se o nich hovoří jako o takzvaných skrytých melanomech a nejčastěji se vyskytují u osob s tmavší kůží. Mezi skryté melanomy pak patří například:

• melanom pod nehtem: jedná se o akrolentiginózní melanom, který se objevuje na nohou i na rukou,
• melanom ve vlasech: postihuje pokožku hlavy,
• melanom v oku: nejčastěji se vyskytuje ve vrstvě pod očním bělmem (tzv. skléra),
• slizniční melanom: objevuje se na sliznicích, které vystýlají ústa, nos, jícen, řitní otvor, močové cesty nebo pochvu. [4, 5, 6, 7, 8, 9]

Druhy melanomu

U melanomu kůže se objevují dvě fáze růstu. V první fázi roste v zevní vrstvě pokožky v radiálním směru, časem ale postupuje do vertikální fáze, kdy maligní buňky zasahují spodní vrstvu kůže a získávají schopnost metastazovat. Podle způsobu růstu a stupně progrese pak lékaři rozlišují několik typů melanomů, mezi které patří například následující druhy:

• Nodulární melanom – nejagresivnější forma melanomu, která má rychlou progresi a často u ní dochází k metastazování. Zcela zde chybí horizontální fáze růstu a prognóza tak bývá špatná. Výrůstek je od začátku symetrický, pevný a barevně jednotný nebo bezbarvý. Diagnóza je proto v tomto případě obtížná.
• Akrolentiginózní melanom – vyskytuje se na okrajových částech dlaní a plosek nohou. Řadí se sem například tzv. subunguální melanom, který se objevuje pod nehty. Jedná se o nejčastější typ melanomu u černošské a asijské populace a často bývá diagnostikován pozdě.
• Superficiálně se šířící melanom – jde o nejobvyklejší druh maligního melanomu, u kterého dochází nejprve k horizontální fázi růstu, během níž se mění barva, tvar a velikost léze. Nejčastěji vzniká na zdravé kůži, méně často pak v jiné lézi. První fáze růstu trvá poměrně dlouho, ale pokud je neléčená, melanom začíná růst vertikálně, ztlušťuje se a stává se nodulární.
• Lentigo maligna melanoma – objevuje se na částech těla, které jsou vystavovány slunci. Nejčastěji se pak vyskytuje u starších osob. V prvotní fázi roste horizontálně, ale časem může dojít k vertikálnímu růstu a metastazování.

Kromě výše uvedených běžných typů melanomu se však někteří lidé potýkají s jeho vzácnějšími formami, jako je desmoplastický melanom, mukózní melanom, maligní modrý névus, melanom vznikající z velkého kongenitálního névu, melanom měkkých částí nebo amelanocytický melanom. Tyto druhy se však vyskytují v méně než 5 % případů. [10, 11, 12, 13]

GALERIE: Jak vypadá melanom

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Příčiny vzniku melanomu

Ke vzniku melanomu dochází v momentě, kdy dojde k určité změně ve vývoji melanocytů. Za normálních okolností se kožní buňky vyvíjejí kontrolovaným způsobem, kdy nové buňky vytlačují starší na povrch pokožky, kde postupně odumírají. Jakmile ale dojde u některých melanocytů ke změně nebo poškození DNA, nové mohou začít růst nekontrolovatelně a vytvářet tak masu rakovinných buněk.

Co stojí za poškozením DNA v melanocytech, není zcela jasné, ale má se za to, že na vznik melanomu má dopad kombinace více faktorů. Lékaři se však domnívají, že hlavní příčinou je vystavení kůže ultrafialovému záření. To však nezpůsobuje všechny melanomy, jelikož některé se vyskytují na místech, která jsou před slunečním světlem skryta.

Existují však určité faktory, které mohou riziko výskytu melanomu zvýšit. Jak bylo uvedeno výše, jedním z nich je světlá barva pleti. Pokud má člověk méně melaninu v kůži, znamená to, že je méně chráněn před UV zářením. U osob s blonďatými nebo zrzavými vlasy a světlýma očima, které se na slunci snáze spálí, je tak výskyt melanomu pravděpodobnější. Nicméně vyvinout se samozřejmě může také u jedinců s tmavší pletí.

Riziko vzniku rakoviny kůže může zvýšit také jedna nebo více závažných spálenin od slunce v průběhu života člověka. Nadměrné vystavení kůže ultrafialovému záření jak ze slunce, tak také ze solárií, se přitom nedoporučuje především výše zmíněným světlým jedincům. Paradoxně jsou však také více ohroženy osoby, které žijí blízko rovníku, a to i přesto, že mají dostatek melaninu. Je to z toho důvodu, že UV záření ze slunce je zde silnější než v oblastech, které se nacházejí od rovníku dále.

Přečtěte si také:

Bradavice se dají odstranit laserem i kryoterapií, ale některé zvládnete i doma

Větší pozor by si pak měly dát i osoby, které mají na těle více než 50 běžných znamének, nebo lidé, u kterých se objevují znaménka neobvyklých tvarů a barev. Takzvané dysplastické névy mají tendenci být větší než klasická znaménka a jejich okraje jsou často nepravidelné, stejně jako je tomu v případě melanomu.

V neposlední řadě hraje roli při vzniku melanomu také rodinná anamnéza. Pakliže se toto onemocnění vyskytuje nebo vyskytovalo u blízkých příbuzných, jako jsou rodiče či sourozenci, je vyšší pravděpodobnost, že se melanom vyvine i u vás. Kromě toho může mít na jeho vzniku podíl také oslabený imunitní systém například v důsledků užívání léků pro potlačení imunitního systému, které pacient užívá po transplantaci orgánu nebo v případě AIDS. [14, 15, 16, 17, 18, 19]

Diagnostika

Pokud na svém těle objevíte podezřele vypadající znaménko, neodkládejte návštěvu svého praktického lékaře. Ten by měl mít o melanomu rámcové povědomí a v případě podezření vás vyšle na specializované dermatologické pracoviště. Zde vám bude nejprve provedeno dermatoskopické vyšetření, v rámci kterého lékař prozkoumá vzhled podezřelé léze.

Pro účely diagnostiky rakoviny kůže pak bylo vytvořeno pravidlo ABCDE, které je založeno na identifikaci varovných příznaků melanomu. Každé uvedené písmenko přitom vyjadřuje jeden z charakteristických rysů kožního nádoru. Znaménka, která vykazují tři a více daných znaků, jsou diagnostikována jako potenciální melanom. Jednotlivá písmenka uvedeného pravidla jsou pak interpretována následovně:

• A = Asymmetry (asymetrie),
• B = Border irregularity (nepravidelnost ohraničení),
• C = Color variegation (barevná pestrost),
• D = Diameter (průměr),
• E = Evolution (vývoj).

Dermatologa bude také zajímat vaše rodinná anamnéza a to, zda jste v průběhu času zaznamenali nějaké změny na podezřelé lézi. V případě potřeby může lékař provést excizní biopsii neboli odběr vzorku tkáně, který následně pošle na zkoumání do laboratoře. Výsledky biopsie jsou pak obvykle známy do dvou týdnů od odeslání vzorku.

Pakliže je pacientovi diagnostikován melanom, je obvykle nezbytné provést ještě další testy, zejména pokud je naplánovaná operace. Navíc se díky podrobnějšímu vyšetření melanomu může zjistit, zda se rakovina nerozšířila také do jiných částí těla. Mezi další diagnostické metody v případě identifikování melanomu patří:

• krevní testy,
• rentgen hrudníku,
• ultrazvukové vyšetření,
• skenování magnetickou rezonancí (MRI),
• počítačová tomografie (CT),
• sken kostí,
• biopsie lymfatických uzlin. [20, 21, 22, 23, 24, 25]

Fáze rakoviny kůže

Obecně platí, že čím pokročilejší je rakovina, tím hůře se léčí a tím horší je také pacientova prognóza. V rámci diagnózy se přitom stanoví stádium rakoviny, ve kterém se pacient nachází. Na základě toho je pak určeno, jak daleko se nádor rozšířil a jaký druh léčby bude vhodný. Při zjišťování, v jakém stádiu se melanom nachází, vychází lékaři obvykle z následující stupnice:

1. Fáze 0: rakovina je přítomna pouze ve vnější vrstvě kůže. Lékaři tuto fázi označují jako „melanom in situ“.
2. Fáze 1: melanom je silný až 2 mm. Dosud se nerozšířil do lymfatických uzlin nebo jiných míst a může, ale nemusí být ulcerovaný.
3. Fáze 2: melanom je silný minimálně 1 mm, ale může být silnější než 4 mm. Může, nebo nemusí být ulcerovaný a dosud se nerozšířil do lymfatických uzlin nebo jiných míst.
4. Fáze 3: rakovina se rozšířila do jedné nebo více lymfatických uzlin nebo blízkých lymfatických kanálů, ale ne do vzdálenějších míst. Původní melanom již nemusí být viditelný. Pokud je viditelný, může být silnější než 4 mm a také ulcerovaný.
5. Fáze 4: rakovina se rozšířila do vzdálených lymfatických uzlin nebo orgánů, jako jsou mozek, plíce nebo játra. [26, 27, 28]

Léčba melanomu

Pokud vám byl diagnostikován maligní melanom, léčba se bude odvíjet především od toho, v jakém stádiu se rakovina nachází, kde se léze vyskytuje a jaký je váš zdravotní stav. Zhoubný melanom se nejčastěji odstraňuje chirurgicky, avšak v některých případech se při léčbě rakoviny kůže využívá také radioterapie nebo chemoterapie.

Přečtěte si také:

Nesmysl, varují odborníci před názorem, že člověku stačí pít denně jen litr vody

Chirurgické odstranění melanomu může mít několik podob. Obvykle se odstraňuje melanom a oblast zdravé kůže kolem něj, aby se zabránilo jeho navrácení. Někdy je však potřeba také odebrat zduřelé lymfatické uzliny, pokud se do nich nádor rozšířil. V případě, že se melanom nachází na viditelné části těla, například na obličeji, může operaci provést plastický chirurg, aby výsledek zákroku vypadal co nejlépe.

Jestliže se při chirurgickém zákroku musí odebrat velká část kůže, provádí se takzvaný kožní štěp, což je v podstatě transplantace, kdy se odebere zdravá kůže z jiné části těla a aplikuje se na oblast, ze které byl melanom odstraněn. Pro redukci velikosti obzvláště rozsáhlých melanomů se pak využívá radioterapie. Počet jednotlivých sezení přitom závisí na velikosti ošetřované oblasti a na tom, zda v rámci léčby pacient podstupuje ještě jiná ošetření.

Mimo uvedené se k léčbě melanomů také někdy používají cílené léky, které napadají konkrétní rakovinné buňky. Děje se tak především u případů, kde není možné nádor odstranit chirurgicky a rakovina se již rozšířila do jiných částí těla. U některých pacientů pak může pomoci také imunoterapie, jejímž účelem je stimulace vlastního imunitního systému. [29, 30, 31, 32, 33]

Přečtěte si také:

Podívejte se do záchoda. Barva moči ukáže, zda pijete málo, nebo moc

Jak se chránit před vznikem melanomu

Chcete-li snížit riziko vzniku melanomu, pak se pokuste vyhýbat slunečnímu záření během dne, zejména v poledních a odpoledních hodinách, kdy je nejsilnější. Po celý rok používejte opalovací krémy s SPF alespoň 30, a to i v případě, že je zrovna zataženo. Krém přitom aplikujte na pokožku v dostatečném množství ideálně každé dvě hodiny.

Pokud to počasí umožňuje, noste dlouhé rukávy a nohavice. V letních měsících se doporučuje nosit klobouk se širokou krempou, který poskytuje větší ochranu než kšiltovka. V některých obchodech pak můžete zakoupit dokonce speciální ochranné oděvy. Důležité jsou také sluneční brýle, které blokují oba typy UV záření, to znamená UVA i UVB paprsky.

Pravidelně prohlížejte svou pokožku a všímejte si změn na kůži. Kontrolujte, zda se na pokožce neobjevily nové kožní výrůstky nebo změny stávajících znamének, pih, hrbolků a mateřských znamének. Kromě trupu, paží, nohou a intimních partií nezapomeňte prohlédnout také obličej, krk, uši a pokožku hlavy, kde se melanom vyskytuje poměrně často. [34, 35, 36]