Za kameny v močových cestách může nejen dehydratace. Jezte méně masa a dostatečně pijte

Močové kameny, známé také jako močové konkrementy, ledvinové kameny či urolity, jsou pevné krystalické struktury vznikající v močovém ústrojí. Vznikat mohou jak v ledvinách, tak i močovodech či močovém měchýři. Močové konkrementy dosahují různých rozměrů a mají rozličné tvary. Opravdu drobné útvary označujeme jako močový nebo ledvinový písek. Kameny do 5 mm mohou odcházet z těla bez povšimnutí, útvary větší než 6 mm už mohou způsobovat problémy. V extrémních případech mohou zablokovat močovody a znemožnit odtok moči. [1, 2, 3, 4]

Přečtěte si také:

Normální je jít na malou až osmkrát během dne a dvakrát v noci, říká lékařka

Jak vznikají močové kameny?

Základním předpokladem pro vznik močových kamenů je nerovnováha ve složení moči a nedostatečné vylučování krystalických látek močí. Moč je zkrátka příliš koncentrovaná a obsahuje velké množství minerálů a solí, které následně vykrystalizují a vytvoří základ pro vznik močového kamene. K tomu stavu dochází z nejrůznějších příčin.

Rizikové faktory močových kamenů

• Dehydratace: často jde o nedostatečný příjem tekutin, který způsobuje, že je moč příliš zahuštěná. Odborníci doporučují pít alespoň 2 litry tekutin denně, čímž předejdete přílišnému zhuštění moči.
• Nevyvážený jídelníček: ke vzniku kamenů může přispívat i skladba jídelníčku. Pokud člověk konzumuje nadměrné množství bílkovin, purinů, sodíku a cukru, může to podporovat tvorbu určitých typů kamenů. Přehánět by se to nemělo ani s doplňky stravy, které obsahují vitamín C. Příjem vápníku se naopak doporučuje zvýšit.
• Metabolická onemocnění: vyšší výskyt močových konkrementů lze pozorovat u pacientů s civilizačními chorobami, jako jsou cukrovka 2. typu, obezita a metabolický syndrom.
• Močové infekce: pacienti, kteří se potýkají s chronickými infekty močových cest, mají nižší pH moči. Jejich moč je tedy kyselá, což je ideální stav pro vznik kamenů z kyseliny močové. Jako reakce na infekční onemocnění se u nich objevují struvitové kameny.
• Benigní hyperplazie prostaty: ke vzniku močových kamenů jsou obecně náchylnější muži než ženy, protože mnoho z nich trpí potížemi s prostatou. Zvětšená prostata pak tlačí na močový měchýř, způsobuje nejrůznější potíže s močením a přispívá ke vzniku chronických infekcí.
• Střevní onemocnění: osoby s chronickými chorobami trávicího ústrojí mají obvykle narušené vstřebávání živin ve střevech. Týká se to také pacientů po resekci střev. Špatně se jim vstřebává hořčík, absorpce oxalátů je naopak zvýšená. Tyto faktory podněcují vznik šťavelanů a močanů v moči.
• Dědičnost: kromě životního stylu může nadměrná tvorba močových konkrementů vycházet z genetických předpokladů. Vyšší výskyt urolitiázy lze pozorovat u jedinců, kteří mají tento problém v rodinné anamnéze. [5, 6, 7, 8, 9]

Typy močových kamenů

• Šťavelany (oxaláty): jde o nejběžnější typ močových konkrementů, vznikají ze šťavelanu vápenatého. Pacient by měl snížit příjem kyseliny šťavelové a purinů v potravě.
• Fosforečnany: vznikají z fosforečnanu vápenatého (brushit) nebo fosforečnanu hořečnatoamonného (strudit). Moč je v tomto případě zásaditá.
• Kameny z kyseliny močové (uricity): vznikají z kyseliny močové. Moč těchto pacientů má velmi nízké pH, je tedy kyselá. Z jídelníčku by měli vyřadit puriny, zařadit mohou alkalické minerálky.
• Močany (uráty): velice častý typ močových kamenů, typicky se vyskytují při onemocnění dnou. Při tomto onemocnění se uráty usazují také v tělesných tkáních a způsobují bolesti.
• Struvitové kameny: říká se jim také infekční nebo trifosfátové kameny, protože vznikají při močových infekcích. Krystalizují v alkalické moči.
• Cystinové kameny: vzácnější typ konkrementů. Vyskytují se u pacientů s cystinurií. Při tomto dědičném onemocnění dochází k nadměrnému vylučování cystinu do moči, který se pak formuje v krystaly. [10, 11, 12]

Přečtěte si také:

Únava, bolest hlavy, křeče. Příznaky toho, že máte tekutin málo i moc, jsou stejné

Jaké mají močové kameny příznaky?

Dokud jsou močové kameny v ledvinách, nemusí o nich pacient vůbec vědět. Také záleží na jejich velikosti a typu. Některé jsou totiž tak drobné, že projdou celým močovým ústrojím, aniž by způsobily nějaké potíže. Na jejich přítomnost se tak většinou přijde náhodným vyšetřením močového sedimentu. Pokud jsou ale kameny větší, mohou způsobovat kruté bolesti a další potíže.

Extrémně velké kameny mohou způsobit dokonce úplnou zástavu močení, protože zablokují močovod. Tento stav se označuje jako ledvinová kolika (renální kolika). Typickým příznakem ledvinové koliky je náhlý nástup akutní bolesti v boku, která může vystřelovat do třísel, u mužů do varlat a u žen až do oblasti stydkých pysků. V moči se objevuje větší množství krve, proto má růžové, načervenalé nebo úplně červené zabarvení (podle množství krve).

Koliku může provázet nevolnost, zvracení a horečka. Močení je velice bolestivé. Ačkoliv je objem moči snížený, pociťuje pacient častou potřebu močit. Na tento akutní problém domácí léčba opravdu nestačí, pacient musí být co nejrychleji dopraven do nemocnice. [13, 14, 15, 16]

Nefroložka radí, jak na pitný režim

Močové kameny: léčba

Léčbu ledvinových kamenů je nutné uzpůsobit velikosti kamenů a celkovému stavu pacienta. Pokud jde o ledvinový písek a drobné kamínky, není nutné podávat léky. Pacient by měl pouze docházet na pravidelné kontroly ke specialistovi a upravit svůj životní styl. To znamená zaměřit se na dodržování pitného režimu a vyřadit z jídelníčku potraviny, které jsou bohaté na kyselinu šťavelovou a puriny:

• kakao,
• hořká čokoláda,
• špenát,
• sójové boby,
• oříšky,
• mandle,
• petržel,
• rebarbora,
• čaj,
• batáty,
• červené maso,
• vnitřnosti.

U trochu větších kamenů, kde je ale šance, že vyjdou z těla přirozenou cestou, předepisují lékaři speciální léky na uvolnění hladkého svalstva (spasmolytika). Díky těmto medikamentům kámen snadněji projde močovým ústrojím, aniž by způsoboval velké bolesti. Kameny z kyseliny močové je možné rozpouštět podáváním preparátů, které zvyšují pH moči. Patří mezi ně citrát draselný a bikarbonát sodný.

Některé kameny jsou už tak velké, že se musí přistoupit k radikálnímu řešení. Nejšetrnější metodou je použití rázové vlny. Odborně se tomuto zákroku říká litotrypse extrakorporální rázovou vlnou (ESWL). Velké konkrementy jsou díky rázové vlně rozdrceny na menší kameny, které pak mohou odcházet z těla močí. Tato metoda ale nebývá dostatečně účinná u konkrementů větších než 10 mm.

U takto velkých kamenů lékaři většinou přistupují k operaci. Při perkutánní nefrolitotomii (PNL) se velké kameny vyndávají přímo z ledvin. Na zádech se provede malý řez a operatér vyjme kameny nefroskopem. Tato metoda má sice nejvyšší účinnost, ale je také spojena s vyšším rizikem potenciálních komplikací.

Středně velké kameny o velikosti 10–20 mm je možné odstraňovat skrze močovou trubici. Do ní lékař zavede endoskop (ureteroskop) a kámen může z močového měchýře vyjmout. Pokud je moc velký na vyjmutí, rozdrtí ho nejprve ultrazvukem, laserem nebo pneumatickým litotryptorem. Malé fragmenty poté vyjme. Tato technika je známá jako ureteroskopie (URS). [17, 18, 19, 20, 21]