Muchomůrka červená není zase tak jedovatá a pomůže na bolavé klouby

3. 10. 2022

Sdílet

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Je užívána také pro své psychotropní účinky. Autor: Depositphotos
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Je užívána také pro své psychotropní účinky.
Lesy jsou plné všech druhů hub. Rostou i nádherné červené muchomůrky, které vzbuzují pocit něčeho zakázaného. Co by se vlastně stalo, kdybychom ji snědli? A proč byla odjakživa spojována s čarodějnictvím a magií? Sběru muchomůrek nic nebrání. Nejezte je, ale dá se z nich vyrobit třeba tinktura na bolavé klouby.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) budí pozornost už svým vzhledem. Pro svou krásu bývá také často vyobrazována, ať už jako symbol podzimu, nebo jisté záludnosti a jedovatosti. Všichni víme, že je jedovatá a že není radno ji konzumovat. 

Na druhou stranu i přesto, že patří k našim vyloženě jedovatým houbám, zase tak jedovatá není a otravy vedoucí k smrti jsou po jejím požití spíše vzácností. Přesto, nezkoušejte to, i když ji některé národy v historii konzumovaly.

Muchomůrka růžovka nemusí být růžová Přečtěte si také:

Muchomůrka růžovka nemusí být růžová

Houba, co mořila mouchy

Červená muchomůrka je proslulá jako psychedelikum. V dřívějších dobách také sloužila jako účinná mucholapka, odkud také pochází její název – houba mořící mouchy, tedy muchomůrka. 

Klobouky se přelily mlékem, posypaly cukrem a nechaly v misce na stole ve stavení nebo se rovnou položily na okno. Zvědavé mouchy dychtící po tom ochutnat sladkou mléčnou tekutinu z klobouků muchomůrek pak velice rychle omámené odpadly a utopily se v mléce, zemřely nebo se snadno nechaly hospodářem zneškodnit.

Otrava houbami: mezi příznaky patří i veselost nebo záškuby v lýtku Přečtěte si také:

Otrava houbami: mezi příznaky patří i veselost nebo záškuby v lýtku

Některým živočichům ale vůbec nevadí, někdy si ji dopřávají například veverky nebo sobi. Podle pamětníků ji jedli například šumavští dřevaři, aby měli větší sílu, protože její jed působí jako psychotonikum. Už Vikingové prý muchomůrky pojídali před bojem, aby vzrostla jejich agresivita.

Toxikolog Jaroslav Klán před časem v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že muchomůrky v minulosti fasovala švédská vojska mířící do boje místo alkoholu. Studenti si na mé podzimní exkurzi musí povinně z muchomůrky červené kousnout a spolknout to, aby viděli, že učitelka na devítiletce je strašila nesmysly, když říkala, že je prudce jedovatá. I když… já po ní dobře usnu, řekl v rozhovoru toxikolog. 

Co obsahuje muchomůrka červená a jaké má účinky

Co taková krásná houbička obsahuje? Především muskarin a muscimol, což jsou psychedelické látky způsobující halucinace. Také obsažená kyselina ibotenová se v těle metabolizuje na muscimol. 

Pojďme se ale podívat na to, co se stane s člověkem, který sní muchomůrku. Už sibiřští šamani věděli, jak s takovou muchomůrkou naložit. Dokonce tvrdili, že působí lépe, pokud se pije moč člověka, který předtím muchomůrku červenou požil.

Byli jste už letos na houbách?

Dostavují se halucinace, které však nemusí být vždy příjemné. Uvádí se, že nejčastěji muchomůrka červená vyvolává pocity lehkosti, pohyblivosti, létání či vznášení se, barevné vize, zvýšenou aktivitu a euforii. Může způsobit i velké sexuální vzrušení, nervovou podrážděnost a výraznou agresivitu.

Podobné účinky jako muchomůrka červená má i muchomůrka královská nebo helmovka ředkvičková, které obsahují halucinogeny muskarin a mykoatropin, stejně tak i muchomůrka tygrovaná, která vyvolává až vyloženě zuřivost. Při a po intoxikaci muchomůrkou červenou dochází k opojení, bolestem hlavy, žaludeční nevolnosti, předrážděnosti nervové soustavy, která se projevuje zuřivostí, a následně k uvolňujícímu spánku, který však může přinést různé, a ne příliš příjemné, sny.

Které houby se pletou? Jedlé a nejedlé se podobají

Muchomůrka červená se vždy spojovala s domnělými čarodějnými rejdy, nejspíš kvůli tomu, že navozuje pocity létání. Říkalo se, že čarodějnice se na sabatech mazaly mastmi vyrobenými z muchomůrek, aby mohly létat na svých košťatech, anebo aspoň měly ten pocit. 

Hlavně ji nejezte syrovou!

Muchomůrka červená se ale vždy spíše používala v sušeném stavu, anebo tepelně upravená, než čerstvá, která je pro vnitřní použití vcelku riziková, ostatně jako spousta jiných hub. V alternativní medicíně se používá homeopatický lék z muchomůrky, který je tak naředěný, že nepředstavuje žádné nebezpečí a nevyvolává žádné příznaky. 

My ale muchomůrku červenou k vnitřnímu použití, přípravě čaje či kouření rozhodně doporučovat nebudeme. I když i mykolog Jiří Baier tvrdí, že z muchomůrky červené mají lidé hrůzu, ale ve skutečnosti jde o jedlou houbu a výborné afrodiziakum.

Nesbírejte jen hřiby, dejte do košíku i skvělé ryzce. Uvaříte z nich tyhle pochoutky Přečtěte si také:

Nesbírejte jen hřiby, dejte do košíku i skvělé ryzce. Uvaříte z nich tyhle pochoutky

Dnes se v lidovém léčitelství dle receptů našich prababiček muchomůrka používá pouze zevně, a to na bolavé klouby. Vyrábí se z ní zejména tinktura, anebo mast. Tinktura slouží jako mazání na velmi silné bolesti kloubů u revmatismu, dny a dalších autoimunitních onemocnění.

Návod na výrobu tinktury z muchomůrek

Kupte si v lékárně 40% líh, který nalijte do zavařovací sklenice naplněné nadrobno nakrájenými čerstvými kloboučky muchomůrek. Použít se dá i čistá vodka nebo slivovice. Sklenici nechte stát na okenním parapetu asi dva týdny nebo déle a každý den ji protřepejte. Tinktura získá krásnou červenou barvu. Poté můžete hotovou tinkturu scedit a muchomůrky vyhodit. Tinktura se uchovává v uzavřené tmavé lahvi a dá se i více naředit. Při používání dávejte pozor zejména na to, aby se vám tinktura nedostala na porušenou pokožku, sliznice a otevřené rány.

Mazání na bolavé klouby se používá tak, že postižené místo namažete tinkturou, překryjete potravinovou fólií, igelitovým sáčkem, poté šátkem či obinadlem a zavážete. Ideální je používat tinkturu na noc.

Mast z muchomůrek na klouby

Vyrobit se dá také mast z muchomůrek. V tomto případě je potřeba ve vodní lázni zavařit do vepřového sádla, bambuckého másla nebo případně lékárenské vazelíny prášek ze sušených klobouků červených muchomůrek nebo hotovou tinkturu z muchomůrek, přičemž alkohol se nechá odpařit. Mast se potom scedí a slije do kelímků. Dá se pracovat i s čerstvými pokrájenými klobouky muchomůrek, ale je to složitější. V každém případě při používání masti opět platí vyhnout se podrážděné, porušené nebo poraněné pokožce. Mast se používá při potížích s klouby a lepší je mazat klouby na noc, překrýt sáčkem a zavázat šátkem.

A kdy vlastně rostou muchomůrky? Ideálním časem je září, ale vyskytnout se mohou už koncem léta a jejich krása trvá až do konce podzimu.

Zdroje:

Foragerchef.com: Amanita Muscaria: A Poisonous Edible Mushroom 

Woodlandtrust.org.uk: Fly Agaric (Amanita muscaria) – Woodland Trust

Provoněný den: Tinktura z muchomůrky červené

Biolib.cz: Muchomůrka červená

iDnes.cz: Vycházka s mykologem: muchomůrka červená je afrodiziakum, hořčák léčí

Autor článku

Externí redaktorka a copywriterka píšící pro webové i tištěné magazíny. Zaměřuje se na oblast zdraví, historie medicíny, psychologie, filozofie, etikoterapie a alternativní medicíny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).