Nejoblíbenější jídlo zároveň demonstruje, jak různé můžeme mít chutě. Když někomu řeknu, že moje nejoblíbenější jídlo je slepice na paprice s bramborovým knedlíkem, často se diví. Proč?
Vždyť je to to nejlepší jídlo, jaké si dovedu představit. Babičky ho uměly skvěle a nic se mu nevyrovná. Že si dokážete představit chutnější a lepší jídlo? Zcela určitě, protože každý máme trochu jinou chuť a jiný vkus. Já sice nesnáším koprovku, ale dokážu pochopit, že tento zlý sen mého dětství je pro jiného tou nejvybranější lahůdkou.
Přečtěte si: TOP TEN nejhorších jídel
A pak se zavděčte…
Vezměte si deset náhodně vybraných lidí a zeptejte se, jaké je jejich nejoblíbenější jídlo. Uvidíte, že se moc pokrmů opakovat nebude. Já sám třeba neznám nikoho, kdo by měl nejraději slepici na paprice, navíc s bramborovým knedlíkem.
Odpovědi na otázku nejoblíbenějšího jídla jsou rozmanité, kromě vzpomínané koprovky jsem slyšel jmenovat také těstoviny, pečené kuře, řízek s kaší, tatarák, plněnou panenku nebo hovězí flákotu. Dokonce i buchtičky se šodó.
Teď si představte, jak těžké to mají třeba maminky nebo kuchaři v restauraci, aby se zavděčili všem? Není přece možné jíst pořád to samé, tu stejnou omáčku. Je třeba zkusit i něco jiného. Právě z těchto testů pocházejí naopak nejneoblíbenější jídla. Já nemůžu koprovku, krupicovou kaši, zemlbábu a rajskou. To jsou jídla, která prostě nemohu pozřít. Je to prokletí z dětství, kdy mi tato jídla zhnusily kuchařky ve škole, případně různé tetičky a další příbuzné. Svůj odpor (jinak se to nazvat nedá) k vyjmenovaným jídlům překonám jenom výjimečně.
Nedávno jsem se nechal uprosit a ochutnal rajskou omáčku. Uznal jsem, že je skvělá (fakt mi chutnala), ale potom jsem si ji už zase nedal. Se zavedenými stereotypy v jídle se bojovat prostě nedá. Už teď vím, že budu dál vybírat neomylně slepici nebo kuře na paprice (a pokud možno s bramborovým knedlíkem) a rajská nebo koprovka zůstanou nepovšimnuty.
Čtěte téma: Éra „univerzální hnědé“ je snad pryč
Nejoblíbenější jídlo nemůže být špatné. Nebo ano?
Vraťme se k jídlu oblíbenému. V jakési hospodě jsem si dal kuře na paprice. Moje nejoblíbenější jídlo, ten dokonalý a bezchybný pokrm. Chutnalo mi to, jak jinak. Ale kolega, který si poručil to samé, snědl jenom pár soust. Zbytek nechal, přišlo mu to hnusné.
Když jsem se trochu zamyslel nad chutí a složením jídla, musel jsem mu dát za pravdu. Přesto jsem se olizoval až za ušima, a to jenom proto, že šlo o moje nej jídlo, které prostě nemůže být špatné. Stejně tak jako se mi bude dělat špatně nad sebelepší koprovkou, tak budu nadšením hýkat nad opravdu hnusným kuřetem na paprice.
Také si myslíte, že vaše nejoblíbenější nemůže být špatné?
Nejoblíbenější jídlo je mýtus, přesto nikdy neodolám a zkouším kuře na paprice na jakékoliv způsoby, když mám tu možnost. A většinou mi chutná.
Nejoblíbenější jídlo je přitom skutečně nesmysl, protože stejné jídlo (s úplně stejným receptem) se dá udělat skvěle nebo hrozně. Kdyby moje babička nedělala famózní slepici na paprice, ale koprovku, určitě bych to teď měl obráceně.
Pokud se tedy chcete dobře najíst a předem neznáte kuchyni, která vás čeká, vyvarujte se objednávání svých oblíbených jídel. Klidně zkuste něco jiného. Mýtus nejoblíbenějšího jídla se sice jen tak vyvrátit nedá, ale může se vám stát, že se kvůli volbě podle svých zvyklostí najíte velmi špatně.
V restauraci, kterou neznáte, si můžete klidně dát onu nenáviděnou koprovku. Nebuďte zabednění jako já a zapomeňte na mýtus oblíbeného jídla. Obvykle se najíte lépe.
ČLÁNKY DO MAILU