„Nyní je ideální doba, kdy by se mělo začít očkovat. Vakcínu proti covidu i chřipce lze aplikovat v jednom dni, vždy jednu látku do jednoho ramene, aby byla vidět případná reakce,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci, na které spolu s dalšími odborníky představil strategii zvýšení proočkovanosti.
Co se dozvíte v článku
Největší apel přitom od odborníků směřuje k seniorům a pacientům s dalšími nemocemi. Právě pro ně totiž očkování zůstává nejúčinnějším způsobem ochrany před chřipkou. Také Světová zdravotnická organizace proto doporučuje, aby bylo proti chřipce očkováno alespoň 75 procent osob starších 65 let. Tento cíl se však v Česku zdaleka nedaří plnit. Přestože starší lidé jsou v České republice nejvíce proočkovanou skupinou, vakcínu proti chřipce dostává jen zhruba každý čtvrtý, tedy 25 procent. Pro srovnání: v USA nebo ve Velké Británii se toto číslo pohybuje kolem 70 procent.
V mladších věkových skupinách se ovšem proočkovanost v Česku pohybuje v řádu jednotek procent, což je velmi málo, vzhledem k tomu, že s ohroženými skupinami přicházíme do kontaktu v podstatě všichni a všude.
Kde se očkovat?
Vakcíny mohou zájemci dostat u svých praktických lékařů, kteří si je mohou objednat. Pokud to z jakéhokoliv důvodu u jejich registrujícího praktika nejde, mohou vyhledat jiného a naočkovat se u něj, aniž by se zde museli registrovat.
Další možností jsou pak očkovací centra. V každém kraji je k dispozici alespoň jedno.
Kdo by se měl očkovat?
„Máme k dispozici nejmodernější vakcíny a je jich dost,“ uvedl na tiskové konferenci na ministerstvu zdravotnictví Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů ČR.
Očkovací látky proti chřipce se každý rok inovují, aby působily proti chřipkovým kmenům aktuálně kolujícím v populaci. Je proto potřeba se očkovat každý rok znovu.
Mezi rizikovými pacienty, a tedy těmi, kdo by se měl především očkovat, jsou podle odborníků hlavně staří lidé, osoby s chronickými chorobami (především pak dýchací a oběhové soustavy), lidé s oslabenou imunitou (onkologičtí pacienti, pacienti s autoimunitními chorobami, pacienti s AIDS), těhotné ženy a malé děti.
Ideální období pro očkování je od října do prosince, protože chřipková sezóna trvá zhruba od poloviny prosince do února až března. Organismus je chráněn asi za 14 dní po aplikaci vakcíny. „V sezóně 2023/2024 jsou na očkování proti chřipce k dispozici vakcíny Vaxigrip Tetra, Influvac Tetra, Efluelda, Fluenz Tetra,“ vyjmenovala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.
Poslední zmíněná vakcína – Fluenz Tetra – je určena dětem a aplikuje se jako nosní sprej – půlka dávky do každé nosní dírky. Hodí se pro děti od 24 měsíců až do 17 let.
Děti do 9 let se bez ohledu na formu vakcíny očkují dvěma dávkami, pokud ještě nebyly proti chřipce nikdy očkované. Druhou dávku dostávají minimálně po čtyřech týdnech. Starší děti a dospělí pak dostávají jednu dávku.
Co vy a očkování proti chřipce?
Kdo má očkování zdarma?
U očkování proti covidu je to jednoduché, mají ho zdarma všichni zájemci. Vakcíny jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Vakcína proti chřipce je bez doplatku u vybraných osob. Těmi jsou lidé nad 65 let a dále pak zdravotně oslabení a rizikoví pacienti. Jde například o pacienty s vážnými nemocemi srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin, s diabetem, s imunodeficity, případně klienty LDN, domovů pro seniory či domovů pro osoby se zdravotním postižením. Bez doplatku mají vakcínu i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.
Skupiny pojištěnců a podmínky úhrady očkování proti chřipce stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění (konkrétně § 30 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění).
Pokud pacient nespadá ani do jedné z těchto skupin, může si alespoň zažádat u své zdravotní pojišťovny o příspěvek z fondu prevence. Pojišťovny na očkování přispívají až tisíce korun ročně.
Nová vakcína proti RS virům
Odborníci seniorům doporučují také očkování proti respiračnímu syncytiálnímu viru neboli RS viru, který velmi často způsobuje infekce dýchacích cest, někdy i s poměrně závažným průběhem.
Zcela nová vakcína je dostupná teprve od léta a je určena lidem nad 60 let. Není však hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a i senioři tak za ni zaplatí zhruba 5 tisíc korun.
Respiračních nemocí začíná přibývat
Podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové jsme nyní na samém začátku sezóny respiračních onemocnění. „Dochází k pozvolnému nárůstu akutních respiračních infekcí. Držíme se očekávaných výsledků a evidujeme kolem 700 onemocnění na 100 000 obyvatel po celé ČR,“ sdělila Macková.
Také případů covidu začíná od začátku září pozvolna přibývat. Odborníci monitorují kapacity nemocnic i jednotek intenzivní péče a ty jsou podle nich dostatečné. „Osobami, které jsou hospitalizovány, jsou senioři a osoby s více onemocněními,“ dodala.
Chřipka není jen rýmička
Ačkoli se mnozí domnívají, že chřipka je banální onemocnění, které postihuje pouze dýchací cesty, není tomu tak. V některých případech se může rozvinout v bakteriální infekci, která může postihnout celé tělo a vyústit v zápal plic, zánět pohrudnice, encefalitidu, meningitidu nebo zánět srdečního svalu. K 70–85 procentům úmrtí v souvislosti s chřipkou dochází právě u lidí starších 65 let.
„K úmrtí dochází buď v důsledku samotné virové infekce, nebo v důsledku komplikací bakteriální superinfekce či zhoršením jiného chronického onemocnění, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc u kuřáků, průduškové astma, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo ischemická choroba srdce,“ popsal doktor Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a dodal: „Velmi závažný je zejména chřipkový zápal plic, kterému i přes intenzivní péči podlehne až polovina pacientů.“
Antivirotika zmírní průběh
Při léčbě chřipky i covidu se doporučuje hlavně klid na lůžku, spánek a dostatek tekutin. Vysoké horečky lze srážet léky, pomohou i zábaly nebo vlažná koupel či sprcha. Při kašli se užívají antitusika, při bolesti v krku pak pastilky či kloktadla.
Proti ani jedné z těchto nemocí se neužívají antibiotika, protože na ně nezabírají. Jak proti chřipce, tak proti covidu nicméně existují antivirotika, která výrazně snižují riziko komplikací a hospitalizace na JIP. Lékaři je doporučují u lidí s těžkým průběhem nemoci, s vysokým rizikem komplikací, u starších pacientů nebo velmi malých dětí.
Nedávno zveřejněná analýza sledovala účinek tabletových antivirotik u téměř 77 tisíc českých pacientů s covidem-19. Kromě Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se na ní podílelo ministerstvo zdravotnictví a odborníci z řad infektologů a pneumologů.
„Analýza ukázala, že pacienti, kteří preventivně užívali tyto antivirotické léky, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Riziko úmrtí u nich pak kleslo o 76 procent. V rámci analýzy jsme sledovali mimořádně veliký soubor pacientů, který je svým rozsahem ve světě zcela unikátní,“ řekl doktor Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
ČLÁNKY DO MAILU