Screening psychických obtíží vyvinuli odborníci v rámci projektu Perinatal.cz a probíhá zpravidla druhý den po porodu prostřednictvím speciálních tabletů. Pokud maminka projeví zájem o jeho vyplnění, odpoví na deset otázek a následně jí přijde zpětná vazba.
V případě pozitivního výsledku pak ženu osloví speciálně vyškolená peer pracovnice. Peer podpora je součástí programu „Máma podporuje mámu“ a poskytují ji ženy, které prošly podobnou zkušeností. V nutných případech pak mohou mamince doporučit i další odbornou péči.
Většina žen si o pomoc neřekne
„Je prokázáno, že až 75 procent žen si v této souvislosti neřekne o žádnou odbornou pomoc, toto téma je v naší společnosti stále dost stigmatizované,“ vysvětluje Hana Němcová z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), která v karlovarské porodnici proškolila personál gynekologicko-porodnického oddělení a předala technické vybavení.
V zahraničí tyto programy již běží a staly se standardem. V Česku však toto zatím nefunguje. „Maminky od nás odchází třetí či čtvrtý den po porodu, svého gynekologa pak navštíví po šesti týdnech. V mezičase se mohou v případě potřeby díky této podpoře obrátit na někoho, kdo jim pomoc nabízí. Mohou svůj problém s někým řešit, konkrétně s někým, kdo jim rozumí a prošel stejnou zkušeností,“ komentuje vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Karlovy Vary Lucie Rausová.
Při problémech se hraje o čas
Případné problémy se podle ní mohou rozvinout až po odchodu z porodnice, kdy jsou s novorozencem samy doma a nemají kolem sebe podporu zdravotníků. Čas v tomto případě hraje velkou roli.
Díky včasné pomoci se může mateřství vrátit do normálních kolejí a ženy se mohou naplno věnovat svým dětem. Preventivně tedy lékaři doporučují dotazník vyplnit – zabere to chvilku a může zachránit nejen matku, ale i dítě.
Screening dosud probíhal v porodnicích ve Středočeském, Libereckém a Olomouckém kraji nebo v Praze a také ve dvacítce vybraných gynekologických ordinací v Praze, ve Středočeském a v Olomouckém kraji.
Přečtěte si také:
Pláču, ale ne štěstím. Jak odlišit poporodní blues od deprese či laktační psychózy
Poporodní blues potká 80 procent matek
Že se žena dostane po porodu do psychických problémů, není nic neobvyklého. Duševní potíže, nejčastěji ve formě depresí nebo úzkostí, potkají jednu z pěti žen, krátkodobé zhoršení nálady ale popisuje až 80 procent novopečených matek, uvádí organizace Úsměv mámy, která právě ženám s psychickými problémy během perinatálního období pomáhá.
Pár dní po porodu se u žen často objeví tzv. poporodní blues, které většinou vymizí do 14 dnů. „Je to stav, který může čerstvou maminku zaskočit, ale je třeba mít na paměti, že je to stav běžný, a hlavně dočasný,“ uklidňuje Úsměv mámy.
„Pokud však problémy přetrvávají více než 14 dní, skleslá nálada se objevuje po většinu času a nedá se ničím odklonit, je vhodné vyhledat pomoc,“ uvedla vědkyně Kristýna Hrdličková z NÚDZ.
Odbornou pomoc by ženy měly vyhledat vždy, kdy se u nich objeví myšlenky na sebevraždu nebo že by mohla ublížit sobě nebo svému dítěti. A přitom vůbec nemusí nic plánovat, stačí, když se jedná o obtěžující myšlenky.
Poporodní deprese se může objevit i rok po porodu
U každé páté až desáté maminky se pak po porodu rozvine poporodní deprese. Typicky se objevuje 6.–12. týden po porodu, ale klidně až rok po narození dítěte. Rozdíl mezi poporodním blues a depresí je velký. Jednoduše řečeno: deprese je jiný a větší kalibr. Poznáte ji podle toho, že její příznaky přetrvávají dlouhodobě – a mohou se i zhoršovat.
Projevuje se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu. Původně jen „smutná nálada“ se postupně může rozvíjet do deprese různé hloubky.
ČLÁNKY DO MAILU