Na talíři samé sacharidy, ve střevech parazity. Přesto mají nejzdravější srdce

Tsimané (psáno také tsimane’ či chimané) je název domorodého národa žijícího v lesích a savanách na území Bolívie. Jejich jazyk je příbuzný pouze moseténštině a mluví jím asi 5000 lidí. Celková populace kmene čítá necelých 17 tisíc lidí. Tsimané se nikdy nenechali evangelizovat a do velké míry si zachovali i své obyčeje a způsob života.

Díky své svéráznosti jsou Tsimané zajímavým předmětem výzkumu – jejich těla fungují očividně trochu jinak. Od roku 2002 se touto problematikou zabývá například The Tsimane Health and Life History Project. Zdá se, že nejde jenom o nějakou genetickou zvláštnost, ale také prostředí, ve kterém tito lidé žijí, a jejich poměrně zachovalé souznění s přírodou. Někteří jsou ekonomicky aktivní, ale velká část stále žije v tradičních vesnicích.

Přečtěte si také:

Co zabilo slavné osobnosti? Otestuje si znalosti o úmrtí skladatelů, spisovatelů a králů

Kilometry chůze denně

Tsimané se věnují pěstování kukuřice, banánů, manioku a rýže. Denně však tráví hodiny také lovem, rybolovem či sběrem jedlých rostlin v přírodě. Z lesa si nosí všelijaké maso: mezi zdroje jejich obživy patří pekari, aguti, tapíři, opice a další místní živočichové. Přestože kmen k lovu hojně využívá pušky, lovci se za kořistí hodně nachodí a tím se udržují ve velmi dobré kondici. Spoustu energie vynaloží i obděláváním rozsáhlých polí. Tsimanská žena nachodí denně v průměru 7,6 km, muž 9,9 km.

Tsimané mají poměrně vysoký kalorický příjem: 2422 až 2736 kcal denně. Většinu energie přitom získávají ze sacharidů z lokálních plodin. Procento zkonzumovaného tuku je nižší než při životním stylu industrializovaných zemí. Podíl komerčně dostupných potravin jako těstoviny či pečivo byl u kmene Tsimané v letech 2010–2015 okolo osmi procent. Jinými slovy, jídlo si kupují jen málokdy. 

Paradoxně nejsou Tsimané nutně dobrými běžci: jejich technika běhu je podle této studie celkem neefektivní. Všichni testovaní příslušníci kmene uvedli, že běhají pouze při útěku z nebezpečí nebo když hrají fotbal. Proto není součástí tsimanské kultury dobrá běžecká technika, která by nohy chránila před námahou a rizikem zranění. Vytrvalostní běh tedy očividně není jediná správná cesta, jak mít dobrou fyzičku – některým lidem stačí hodně chodit.

Několik studií ukázalo, že jsou Tsimané v určitých ohledech mnohem zdravější než „civilizovaní“ příslušníci euroamerických kultur. Také jsou na tom dobře i oproti leckterému jinému přírodnímu národu. Asi nejvíce se mluví o tsimanském pozoruhodně zdravém srdci. Může to být cvičením, přírodní stravou a nízkou mírou kouření?

Bystří a čilí i ve stáří

Studie publikovaná v roce 2017 proběhla na sedmi stovkách členů tsimanské populace starších čtyřiceti let. Sledovaní jedinci podstoupili počítačovou tomografii, která hledala známky ischemické srdeční choroby. Ta může nastat vlivem zanesení cév tukem – notoricky známým problémem při dnešním civilizovaném životním stylu – především věnčitých tepen. Způsobují jej faktory jako kouření, obezita, vysoký krevní tlak či vysoká míra cholesterolu. Ty se vyskytují všude po světě, ale v bolivijské savaně velmi zřídka. Kuřáci zahrnutí do studie uvedli spotřebu tabáku okolo deseti cigaret měsíčně.

Nebezpečně vysokou míru vápenatého plaku ve věnčitých tepnách našli výzkumníci u méně než pěti procent testovaných tsimanských lidí a jen u čtvrtiny z těch, kterým bylo přes 75 let. Tsimané tak měli nejlepší skóre ze všech etnik, na kterých se kdy provádělo podobné měření. Do té doby měly dle studií nejzdravější srdce japonské ženy, ale i tsimanští muži je značně předběhli, přestože srdeční nemoc postihuje muže častěji než ženy.

Přečtěte si také:

Vysoký krevní tlak způsobuje demenci, zvláště pokud jím člověk trpí dlouhé roky

Velké pozornosti se těší také tsimanský mozek, který je i ve stáří velmi bystrý a potvrzují to opět i lékařská zkoumání. V roce 2021 zjistili vědci na základě CT vyšetření hlavy u 746 tsimanských lidí pozoruhodný rozdíl oproti evropským a severoamerickým vzorkům z jiných studií. Ukázalo se totiž, že objem mozku seniorů se moc nelišil od objemu mozku u lidí ve věku 40 až 50 let. Tsimanské slábnutí kognitivních schopností s věkem je velmi mírné oproti tomu našemu a dá se předpokládat, že Tsimané trpí mnohem menším rizikem demence, Alzheimerovy choroby a jiných degenerativních onemocnění nervové soustavy.

Chronický zánět jim nevadí

Tyto výsledky jsou o to zajímavější, že tsimanská těla disponují vlastnostmi, o kterých jsme zvyklí smýšlet spíše negativně. Tsimané nemají zdravé srdce a mozek jen díky zdravé dietě, ale také navzdory chronickým zánětům v těle a přítomnosti střevních parazitů. Tato skutečnost se uvádí takřka ve všech zdravotnických studiích prováděných na příslušnících kmene.

Asi polovina zdokumentovaných smrtí nastává na základě akutní infekce, ať už mikrobiální, či parazitické. Poměr tsimanské populace žijící chronicky s vnitřními parazity ve střevech přitom dosahuje dvou třetin. Vysoká zánětlivost patří k rizikovým faktorům pro vznik kardiovaskulárních chorob, proto je s podivem, že si Tsimané se srdcem vedou tak dobře. Bylo také zjištěno, že Tsimané mají geneticky danou vyšší míru leukocytických antigenů, které mohou v jejich unikátních imunitních systémech hrát významnou roli.

Galerie: Jak žije bolivijský národ Tsimané

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Zajímavé je i to, že průměrná tělesná teplota kmene Tsimané bývala na počátku století 37,0 °C, ale do roku 2018 klesla na 36,5 °C. Studie za příčinu pokládá socioekonomické faktory, zejména vyšší dostupnost antibiotik. Výskyt různých infekcí je však dodnes vysoký.

Běloši se nechávají inspirovat

V anglicky mluvících končinách internetu se stala zjištění o tsimanské dietě drobnou senzací. Pár nutričních poradců o ní vydalo optimisticky laděné blogové články. O tsimanském jídelníčku vyšla i celá e-kniha dostupná na Amazonu. Ostatní tituly jejího autora tam však nezískávají příliš valná hodnocení.

K těm seriózněji znějícím článkům patří pojednání spisovatele a cestovatele Michaela Eastera, který se do Bolívie dokonce sám vydal. Klíčem je podle něj jíst jídla z málo ingrediencí, které neprošly umělými úpravami a procesy kromě obyčejného vaření. Také nabízí něco, čemu říká „tsimanská dietní výzva zdarma“, v rámci které je možné dozvědět se více o tom, jak být zdravý jako Tsimané.

Přečtěte si také:

Vášnivá láska, smrt dítěte, odcizení. Skladatele Gustava Mahlera nakonec zabila infekce

Easter se na svém blogu značně věnuje motivačním řečem o tom, jak může člověk zlepšit svůj život, i propagaci svých knih, a tato rétorika se odráží i v článku o kmeni Tsimané. Doporučujeme tedy přístup s trochou skepticismu. Není zrovna fér vytrhnout si z kontextu část cizí kultury a romanticky si ji upravit k obrazu svému. 

Dokážete si jistě představit běžného Evropana, který pětkrát týdně prosedí devět hodin v kanceláři, další hodinu prosedí v autě, další čtyři u televize. Množství 2500 kcal na den je ostatně běžně doporučováno aktivním lidem i u nás, ale ne s tak vysokým podílem sacharidů. Tsimanský jídelníček by bylo v našich podmínkách pravděpodobně velmi těžké replikovat, i když nachodit osm kilometrů denně někteří lidé asi stihnou. Další otázka je, zda by na naše genetické tělesné dispozice něco takového vůbec fungovalo.

Profesor Michael Gurven, odborník na kmen Tsimané, zdůrazňuje důležitost pohybu v tsimanském životním stylu. To je pravděpodobně to hlavní, čím se můžeme inspirovat i my. Uvádí však také to, že i tsimanský jídelníček čím dál častěji zahrnuje kupované potraviny a pomalu, ale jistě se blíží tomu našemu.

Video: Jíst, či nejíst přílohy?