Právě v těchto dnech vrcholí zápisy do mateřských škol a řada rodičů uslyší nepříjemný verdikt: Vaše dítě nemůžeme přijmout. Co s tím? Hledat jinou školku, většinou mnohem dražší soukromou? Dojíždět do vzdálených míst? Najmout chůvu, protože ne každý má po ruce babičku? Nebo zůstat s dítětem další rok doma? Většina náhradních variant není právě ideální.
Přesto existuje několik možností, jak dítě do školky dostat. Důležité je, aby se rodiče nevzdávali, stejně jako to loni udělala Monika Procházková z Roztok u Prahy, která se po odmítnutí neváhala obrátit přímo na ombudsmana. „Lidé by si měli uvědomit, že není třeba si nechat úplně všechno líbit. Nechci veřejně pranýřovat ředitelku školky, která takové rozhodnutí vydala, chci jen upozornit na tento problém, který se vyskytuje i jinde,“ říká mladá žena, díky níž dává ombudsman naději i dalším rodičům, jejichž děti zatím při zápisu do školky neuspěly.
Čtěte také: Proč jsou soukromé školky tak hrozně drahé?
Lpět na bydlišti? Diskriminace
Co Moniku Procházkovou tak naštvalo? „To že školka požaduje, aby v obci mělo trvalé bydliště dítě, jsem pochopila, ale že chtěla, aby tam měli trvalé bydliště oba rodiče, mi přišlo přehnané,“ vysvětluje žena, které vadí absolutní rozhodovací pravomoc, kterou dnes mají ředitelky školek.
„Domnívám se, že pravidla přijímání by v této době, kdy je míst někde až kritický nedostatek, měla být alespoň rámcově stanovena tak, aby byla v souladu se zákonem a v zájmu dětí a aby plnila účel, ke kterému byla stanovena,“ dodává.
S trvalým bydlištěm je to někdy skutečně složité i přes snahu rodičů, protože například v pronajatém bytě někdy majitel podobnou prosbu odmítne.
Čtěte dále: Jak dostat dítě do mateřské školky?
Ombudsman dal ženě za pravdu – podobné bazírování na bydlišti obou rodičů označil za diskriminační, protože podle něj jde o upírání práva na předškolní vzdělání. A to už je rozhodnutí, s nímž se ve školce dá operovat. Podle ombudsmana Pavla Varvařovského nedokázala školka, potažmo její ředitelka, zdůvodnit, proč stanoví přísnější kritéria než zákony. „Školský zákon ani jiný předpis řediteli neumožňuje přednostně vzdělávat děti, jejichž oba rodiče mají trvalý pobyt v obci,“ napsal ombudsman. Krajský úřad po odvolání rodičů rozhodnutí školky zrušil.
Právě trvalé bydliště je jedním z hlavních kritérií mateřských škol při přijímání dětí. Mezi ta další patří věk dítěte, protože nárok na školku mají především nejstarší předškolní děti, dále rozhoduje fakt, zda už dítě má ve školce sourozence a také to, zda rodiče pracují.
Hlavní obvykle požadovaná kritéria pro přijetí:
- trvalé bydliště v místě MŠ
- věk dítěte – nárok na přijetí mají hlavně předškoláci
- sourozenci, kteří již MŠ navštěvují
- zaměstnaní rodiče
Klidně si stěžujte na radnici
Milada Váchová se podobně jako žena z Roztok rozhořčila na jednom pražském obvodě. Její dcera chodila od tří let do soukromé školky, protože ji do státní nevzali. Ale vedle ceny začala rodinu zmáhat i vzdálenost tohoto zařízení a po roce tedy zkusili tehdy čtyřletou dceru zapsat do některé školky místní. „Ale nevzali ji, protože měli plno a ona podle nich školku nutně nepotřebovala, takže skončila na listině náhradníků." To paní Váchovou naštvalo tak, že se obrátila přímo na tamní radnici s dotazem, jak je možné, že ani po několika letech babyboomu na něj nedokázala radnice zareagovat a počet míst ve školkách rozšířit.
Díky své razanci se dostala až k místostarostovi, na kterém si vymínila, že ji bude informovat, jakmile by se někde místo uvolnilo. A zabralo to, její dcera dnes do státní školky chodí. „Je možné, že jsme předběhli zase jiné rodiče, ale podobnou možnost stěžovat si má přece každý,“ míní žena.
Přečtěte si: Maminko, chci chodit do školky… Zapomeň!
Veronika Tarabová je také z Prahy, kde je školek málo, ale loni kupodivu vzali její tříleté dítě, ačkoli byla s druhým ještě na mateřské. „Otevírali tady totiž novou školku, a tak jsem se spíše ze zvědavosti zeptala a oni řekli, že bez problému,“ popisuje Tarabová. Vydělala na tom, že školky sice zřizují radnice, respektive městské části nebo obce, ale nevedou si žádnou evidenci o tom, kolik kde nevzali dětí a kdo například na školku čeká už druhým rokem. Ale je bohužel mnoho míst, kde s podobnými akcemi neuspějete – pokud žijete v obci, kde školka není, můžete snahu v těch okolních rovnou vzdát.
Podle ombudsmana neslouží školky ke hlídání dětí
Nespokojených rodičů však přibývá, a proto se ombudsman školkami zabývá i nadále. Dokonce vydal doporučení, jak v podobných případech postupovat. „Vypracování doporučení je reakcí na skutečnost, že veřejnému ochránci práv jsou stále častěji doručovány podněty rodičů, jejichž dítě nebylo přijato k předškolnímu vzdělávání, a to na základě rozhodnutí ředitelů/ředitelek, která jsou rodiči mnohdy vnímána jako neopodstatněná a diskriminační,“ píše se ve zprávě ombudsmana.
Podle něj je třeba v prvé řadě posuzovat potřeby dítěte, nikoli rodičů. Jinými slovy, dítě má nárok na školku, protože potřebuje kolektiv, nikoli proto, že jeho rodiče například chodí do práce. Mateřská škola je v podání ombudsmana vzdělávací institucí, nikoliv hlídací službou, byť ji tak někdy chápou i samotní rodiče. Problém je však v tom, že ombudsmanovo doporučení samozřejmě nemá váhu zákona, a tak bude hodně záležet na razanci nespokojených rodičů, s jakou se vůči negativnímu rozhodnutí ze školky postaví.
Ale pomoc lze naštěstí hledat i jinde, než jen ve školkách či jejich drahých soukromých ekvivalentech. V Praze a některých dalších velkých městech začaly rodičům vycházet vstříc například domy děti, kam jinak chodí školáci na odpolední kroužky a dopoledne jsou tak nevyužité. Mnohé z nich v tuto dobu nabízejí několikahodinové programy právě pro předškoláky – sice bez jídla, protože jim to neumožňují hygienické ani prostorové podmínky, ale zato za přijatelné ceny.
Rodiče by se měli poptat i v místních základních školách, protože některé nabízejí něco podobného – přinejmenším do doby, než se jim volné prostory zaplní silnými ročníky školáků, kteří zatím chodí do školek.
Měli jste nebo máte problém umístit dítě do školky?
Kolik dětí uspěje a kolik ne
Do českých školek chodí zhruba 330 tisíc dětí, poslední roky se jich podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí zhruba dvacet tisíc do školek nedostane, protože v nich je příliš plno.
Na druhou stranu, mateřské školy navštěvuje téměř třicet tisíc dětí mladších dvou let, které se do nich mohou dostat jedině, mají-li volno. Z toho jasně plyne, že zatímco někde volná místa jsou, jinde je školek tragicky málo – dobře je to vidět v Praze a dalších velkých městech a pak v jejich okolí, kde vyrostla mohutná satelitní zástavba, ale se školkami se tu poněkud nelogicky nepočítalo.
Přitom do dvou let by se tlak na školky mohl ještě zvýšit, pokud ministerstva školství a práce prosadí záměr, aby školky běžně přijímaly už dvouleté děti, jejichž rodiče nemají šanci najít v okolí jesle. Ale je nabíledni, že takto malé děti budou těmi posledními, kdo se do školky dostane.
Máte nějakou radu pro rodiče, jejichž dítě nebylo přijato do školky? Jaké jsou vaše zkušenosti? Vnímáte mateřskou školu jako vzdělávací instituci, nebo zařízení ke hlídání dětí?
ČLÁNKY DO MAILU