Mladí lidé milují mozzarellu a ricottu, starší raději nivu či hermelín. Jak jíst sýry při hubnutí?

Výzkumy mohou zjišťovat ledacos. Třeba i to, jaký kterému národu nejvíce chutná sýr, na což se nedávno dotazoval Český národní panel. Výsledky jsou jasné, Čechy i Slováky – těch se totiž autoři výzkumu ptali také – rozhodně můžeme považovat za milovníky sýrů. 

Vůbec je nejí pouze tři procenta Slováků a čtyři procenta Čechů, ať už proto, že je nemají rádi, ze zdravotních důvodů, či z přesvědčení, protože jsou vegani. Za nepatrně větší fanoušky sýra se považují Slováci, a to bez ohledu na pohlaví nebo věk – za opravdové milovníky sýra se označilo 31 procent z nich, Čechů ale jen o málo méně, devětadvacet procent. 

Přečtěte si také:

Proč jsou v sýrech díry?

Po sýru nicméně alespoň občas sáhne až devadesát šest procent internetové populace jak v Česku, tak na Slovensku – výzkum byl totiž proveden online. 

A které sýry lidem v Česku a na Slovensku chutnají nejvíce? 

• 1. polotvrdé sýry (například cheddar či gouda, případně ementál, ačkoli ten přísně vzato patří mezi sýry tvrdé) 
• 2. sýry s bílou plísní (camembert, brie,  hermelín)
• 3. sýry s modrou plísní (niva, roquefort)
• 4. tvrdé a zrající sýry (parmezán, gran moravia)
• 5. tavené sýry

Podívejte se, jaké sýry máme nejraději

• 
• 
• 

Dalších 10 fotografií

Průměrná roční spotřeba sýrů na jednoho občana Evropské unie je 17 až 20 kilo. Mimochodem, tohle si většina dotazovaných neuměla představit a odhadovala výrazně méně, přitom i český průměr je vysoký – průměrná spotřeba sýra se v Česku pohybuje kolem 16 kilo na osobu za rok. Jak internetoví Češi, tak i internetoví Slováci odhadovali roční spotřebu sýru nejčastěji v rozmezí 9 až 12 kilo. 

Sýry jsou každopádně potravinou, o které se soudí, že je až na výjimky dost tučná, a proto by se měly jíst s mírou a třeba při hubnutí skoro vůbec. Nové výzkumy ale tento pohled poslední dobou trochu přehodnocují. 

Podle vědců totiž sýry, navzdory svému složení, až na některé výjimky nepřispívají ke zvýšení krevního tlaku ani hladiny cukru v krvi. A co víc, jsou naopak spojovány s nižším rizikem úmrtí na nemoci srdce a cév. Sýry obecně jsou zdrojem vápníku, mléčný tuk je poměrně specifický, dříve se řešil jen z pohledu zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, dnes se více zdůrazňuje pozitivní vliv mléčného tuku, který na rozdíl od rostlinných pomáhá vápník ze sýra ukládat do kostí, potvrdil změnu v pohledu na sýry odborník na výživu Pavel Suchánek ze společnosti Fitbee.

Přečtěte si také:

Jak vybírat sýry při hubnutí

Například tato studie dokazuje, že na rozdíl od másla konzumace sýra nevede k problémům s cholesterolem. Na druhou stranu, právě zmíněný vápník je minerál, kterého se mnoha lidem – typicky ženám středního věku – nedostává, a proto jim hrozí osteoporóza. Typicky ohroženou skupinou jsou ženy středního věku. 

Takže sýry klidně i při hubnutí. Má samozřejmě smysl se jimi nepřejídat, ale to platí o jakékoli potravině. Sýry jsou důležitou součástí jídelníčku, neboť nám přináší mnoho živin. Především jsou zdrojem hodnotných bílkovin a vápníku. Významný je i obsah dalších minerálních látek (zinek, hořčík, jod apod.) a vitaminů A, D, E a vitaminů skupiny B, shrnuje na svém webu společnost STOB, zaměřená na hubnutí. 

Pro představu, obsah tuku v sýrech – na sto gramů – se pohybuje od půl gramu v olomouckých tvarůžcích až po čtyřicet dva gramů v italském mascarpone. Je rovněž dobré vědět, že plísňové sýry jsou tučnější než tvrdé a polotvrdé. 

Nejvíce sýra snědí Řekové

Ale zpět k druhům sýra. Pod tímto pojmem si nejčastěji představíme italský parmazán nebo mozzarellu, švýcarský ementál nebo francouzský brie, camembert nebo roquefort. Méně už řeckou fetu, přitom jsou to právě Řekové, u kterých se roční konzumace sýra pohybuje kolem 28 kil na osobu a s tímto solidním apetitem se z nich stali největší sýrožrouti v Evropě. 

Na špagety, na chlebíčky nebo do ruky 

Nejoblíbenějším druhem sýru v Česku jsou jednoznačně polotvrdé sýry typu ementál, cheddar a podobně. Uvedla to téměř třetina dotázaných. Univerzální uplatnění našly polotvrdé sýry v českých i slovenských domácnostech, ať už jimi posypeme domácí pizzu nebo špagety, nakrájíme na studenou mísu s ořechy a ovocem, nebo lehkým sýrovým popraškem zakryjeme ne právě povedené obložené chlebíčky. 

Jako druhé v našem jídelníčku vedou plísňové sýry. Zatímco Češi o něco více holdují těm s bílou plísní (19 procent) a nedají dopustit na hospodský nakládaný hermelín, Slováci nepatrně častěji sází na sýry s plísní modrou (17 procent).

I u sýrů platí, že chutě se s věkem mění. Zatímco sýry s modrou plísní vyhledávají jen tři procenta mladých Čechů ve věku 18–29 let, lidé starší 60 let si tento druh sýru vychutnávají mnohem častěji (29 procent). Sýru s modrou plísní propadli také ve větší míře čeští muži (20 procent) než české ženy (12 procent).

Mladí Češi ve věku 18–29 let naopak našli výrazně více zalíbení v měkkém tvarohovém sýru mozzarella (19 procent), zatímco ženy (16 procent) signifikantně častěji než muži (5 procent) sáhnou po ricottě nebo žervé.