Žáci, kteří trávili letní prázdniny s rodiči na dovolené v zahraničí, ale i ti, kteří byli na prázdninách u svých babiček a dědečků, si obvykle musí se začátkem školního roku zvykat na školní, v porovnání s prázdninami často jiné, stravovací návyky. V ještě větší míře to pak platí pro nejmladší žáky, kteří jdou do školy poprvé.
To může u dětí, které se hůře adaptují na změny, vyvolat dočasné stravovací, ale i zdravotní potíže. Popsány jsou například takzvané „letní chřipky“ vyvolané stresem z nárazové změny jídelníčků. Rodiče by nicméně neměli v takových případech propadat panice nebo emotivně kritizovat školní stravování. „Pokud jsou rodiče nespokojení, měli by především se školou složení školní stravy konzultovat,“ podotýká prezident Aliance výživových poradců ČR, Ivan Mach.
U moře je na jídlo čas
Změny ve stravování mohou být s počátkem školního roku a přechodem na běžný rodinný a školní stravovací režim poměrně zásadní. Na dovolených je například častou formou konzumace jídel prostřednictvím švédských stolů, kde si může strávník vybírat z množství nabízených pokrmů a obvykle je možné konzumovat je v klidu a pomaleji, což je pro organismus a plné využití látek v nich obsažených vhodné. Což je ale také v praxi pozitivní stravovací zážitek. Ve škole, ale často i doma, je naopak čas na jídlo většinou určen, a tedy omezen.
Galerie: Jídla ve školní jídelně
Pokud naopak školáci nebo předškoláci tráví velkou část prázdnin na venkově u babiček i dědečků, je zase častým zvykem seniorů odměňovat děti různými sladkostmi, což je ovšem v důsledku negativní, byť v dané chvíli jde pro dítě o pozitivní stravovací zážitek.
Jak na předškolní výuku ve výživě?
Struktura jídelníčků ve školách i rodinách je prostě jiná než na dovolené a obecně mimo domov. Na školní stravování lze přitom podle Macha děti připravit prostřednictvím „předškolní domácí výuky ve výživě“.
I když to samozřejmě platí i pro dospělé, tak zejména u dětí se vytváří stravovací návyky prostřednictvím stravovacích zážitků. Ty lze přitom cíleně budovat již v průběhu života dítěte. Principem je vytvořit atraktivní stravovací zážitek, například při příležitosti různých oslav, svátků nebo narozenin, a tím pozitivně (bohužel ale často v praxi také negativně) ovlivnit jídelníček dětí. Možným rádcem v tom mohou být například skripta pro kurzy o stravování dětí s názvem „Dětská výživa“, jejich autorem je právě Ivan Mach.
Žádný párek s rohlíkem na snídani
Tak či tak, děti (i dospělí) si zážitky spojené s podáváním a konzumací jídla nesou s sebou, často po celý život. „Rodiče by tak měli dbát o správné stravování svých dětí doma, ve škole i právě na dovolené,“ nabádá Ivan Mach.
Správná a vyvážená strava školáků by měla zahrnovat pět jídel denně – snídani, přesnídávku (dopolední svačinu), oběd, odpolední svačinu a večeři. Potřeby i stravovací návyky jsou pochopitelně u dětí individuální a mění se také s věkem.
Galerie: Školní obědy amerických dětí. To jste ještě neviděli
V základní linii nicméně v publikaci „Dětská výživa“ Ivan Mach doporučuje vyvarovat se při snídaních školáků konzumace bílého pečiva s párky s hořčicí nebo například míchaných vajec se slaninou, při přesnídávkách pak paštik a buchet. Největším nešvarem je pochopitelně vynechání oběda, ať už ve škole, nebo v rodině. Odpolední svačina by se zase neměla skládat ze slaných nebo sladkých pochutin, k večeři by školní mládeže neměla konzumovat těžká jídla, jako jsou různé guláše a smažená jídla.
Odborná spolupráce
Sportovní dietolog, prezident Aliance výživových poradců ČR. Působí jako lektor řady vzdělávacích kurzů, je odborným garantem akreditovaného kurzu Nutris®, přednáší výživu na 1. LF UK a Masarykově univerzitě v Brně.