Tereza (38) z Ostravy je maminkou roční Zorky. Jenže trvalo šestnáct let, než se jí dočkala. S manželem se od začátku nijak nechránili, jenže když dítě nepřišlo ani po letech, začala vše řešit se svým gynekologem. Konkrétně pomocí jím předepsaných hormonálních léků na podporu početí.
Co se dozvíte v článku
„Jako hysterka jsem dostala léky. Nezabraly“
„Gynekolog mi řekl, že jsem v osmadvaceti letech ještě mladá, že miminko přijde a že to nemám moc řešit. Taky dodal, že mladé holky často hysterčí, když to nejde hned,“ popisuje Tereza. Jenže léky, které začala užívat, nezabraly, a tak se dostala na reprodukční kliniku.
Ovšem ani tam se nesetkala se správným přístupem. „První, co udělali, bylo, že mi nasadili hormony. Vůbec nezkoumali, co mi je. Nejprve mi říkali, že mám hormonální problém, potom že je něco špatně s vejcovody, pak pro změnu tvrdili, že je problém v manželovi a potom zase ve mně. Snažili se nám prostě namluvit, že je problém úplně všude, ale potřebná vyšetření stejně neprovedli,“ popisuje Tereza, která i přesto nakonec na klinice podstoupila dvě umělá oplodnění. Obě bezúspěšně.
Umělé oplodnění nevyšlo
Přitom stále neznala příčinu toho, proč se jí nedaří otěhotnět. „Už jen pro vlastní klid jsem chtěla vědět, co mi je. Lékaře to ale nezajímalo a říkali mi, že umělé oplodnění vyřeší všechno. Nevyřešilo ale vůbec nic,“ říká pacientka, která kvůli špatnému přístupu nakonec přešla na kliniku v jiné nemocnici.
Tam se od lékařů dozvěděla, že má zjizvené vejcovody a nízkou kvalitu vajíček, což mělo být příčinou toho, že po oplodnění nerostla v děloze živá embrya. Jedinou možností tedy bylo využití darovaných vajíček. „Chvíli jsem se s tím srovnávala, protože to přeci jen není úplně běžné,“ přiznává Tereza.
Těhotenství bránila děloha do T
Na klinice však neměli dostatek dárkyň. Tou dobou už si Tereza říkala, že snahu o miminko vzdá. Nakonec se ale shodou náhod dostala ještě na jiné pracoviště, kde konečně odhalili hlavní příčinu problému.
Diagnóza zněla T-shaped děloha, tedy děloha do tvaru písmene T. Tento typ je poměrně unikátní, většina žen má totiž dělohu do tvaru srdce nebo trojúhelníku. K tomu byla Terezina děloha poměrně malá a se špatnými vejcovody. „Lékař to zjistil asi za pět vteřin,“ říká Tereza.
Složitá operace a darované vajíčko
Následovala náročná operace, při které jí lékařka z ostravské kliniky Reprofit spolu s lékařem z pražské porodnice U Apolináře dělohu upravili do běžného tvaru. „Operaci nejdřív vůbec nechtěli udělat, protože se obávali, že bude výkon příliš rizikový. Nakonec si troufli, musela jsem ale podepsat informovaný souhlas s tím, že mi v případě komplikací mohou dělohu dokonce odstranit,“ popisuje Tereza, která následně absolvovala pobyt v lázních, další operaci dělohy a v mezičase tři pokusy o umělé oplodnění z darovaných vajíček. Poslední pokus vyšel, a manželé se tak konečně dočkali miminka.
Jak má vypadat děloha?
Stejný problém, jako měla Tereza, přitom není až tak neobvyklý. Vady dělohy jsou příčinou neplodnosti až v pěti procentech případů. Komplikace způsobují buď myomy a polypy – tedy útvary, které se objeví na děloze v průběhu života, nebo právě vrozené vývojové vady dělohy.
„Děloha se skládá z děložního hrdla a děložního těla a podobá se hrušce. Pokud má tvar jiný, může ženám významně zkomplikovat početí i těhotenství,“ vysvětluje Jana Daňková Kučerová, gynekoložka z ostravské reprodukční kliniky Reprofit.
Velikost děložního těla a hrdla se během věku mění, v dětství je hrdlo velké, dospíváním narůstá děložní tělo a ve stáří se hrdlo i tělo zmenšují. Děložní dutina má tvar trojúhelníku. „Některé ženy mají děložní dutinu velmi úzkou, ve tvaru T. V praxi jsem se dokonce setkala i s šířkou o velikosti pouhého brčka. V takovém případě čelí pacientky při snaze počít dítě vyšší pravděpodobnosti komplikací a také riziku samovolného potratu,“ říká Daňková Kučerová.
Jak se projeví vady dělohy?
Pacientky může na problémy s dělohou upozornit slabá či chybějící menstruace, v řadě případů ale ženy žádné potíže nemají. O tom, že jejich děloha není v pořádku, se tak dozví až ve chvíli, kdy se snaží otěhotnět.
„Pokud se jim to delší dobu nedaří nebo několikrát potratí, měly by se obrátit na specialisty, kteří je vyšetří a provedou ultrazvuk. Jestliže lékaři pojmou podezření na netradiční tvar dělohy, měli by pacientky poslat na další, podrobnější vyšetření,“ upřesňuje specialistka na asistovanou reprodukci z brněnské kliniky Reprofit Martina Novotná.
Ultrazvuk však nemusí ukázat vše – jedná se totiž jen o zobrazovací metodu, která má své limity. „Při klasickém 2D zobrazení nemusí být vady dělohy patrné. Odhalit je umí až 3D ultrazvuk nebo speciální vyšetření dělohy, tzv. hysteroskopie. V současné době se ale tato vyšetření mírně opomíjí,“ dodává doktorka Daňková Kučerová.
Při hysteroskopii lékaři dělohu prohlédnou a zjistí, jestli je tvar v pořádku. Odebrat z ní mohou také vzorky tkáně k dalšímu prozkoumání. Podle odborníků je však tento zákrok už mírně invazivní, a právě z toho důvodu se často odkládá.
„V ambulantním režimu se přitom hysteroskopie provádí v řádu minut. Je to šetrný a bezbolestný zákrok bez uspání, takže z něj pacientky nemusí mít žádné obavy,“ vysvětluje Daňková Kučerová.
Co s nezvyklou dělohou?
V případě, že hysteroskopie abnormality dělohy odhalí, zkonzultují specialisté s pacientkou další léčebný postup.
„Ženám může pomoci operace. Ta je ale krajním řešením a přistupuje se k ní až v momentě, kdy lékaři vyloučí všechny ostatní možné příčiny neplodnosti. Celosvětově však takových operací přibývá,“ uzavírá gynekoložka Novotná.