Lezení se aktivně věnuji již čtvrtým rokem. Přestože jsem se v současnosti zaměřil na výstupy v horách alpským stylem (vše potřebné do batohu, batoh na záda a hurá na vrchol…), začínal jsem se sportovním lezením na umělé stěně, což považuji za skvělou průpravu. Jde o disciplínu ze všech lezeckých nejméně náročnou, jelikož k pohybu vzhůru stačí jen ruce a nohy. Je tedy vhodná jak pro začínající horolezce, kteří sní o vrcholech alpských třítisícovek, tak pro ty méně ambiciózní, kterým stačí se párkrát pořádně protáhnout, ochutnat špetku adrenalinu a zároveň zlepšit kondičku. Důležité je odhodlání, trochu dobrodružná povaha a hlavně… odhodlání.
Tenkrát poprvé
Když za mnou před několika lety spolužáci přišli, abych s nimi zašel „na stěnu“, vlastně jsem moc netušil, o co se jedná, ani jestli to zvládnu. Nebyl jsem si jistý, jak budu reagovat na velké výšky, tak mě kluci vzali na boulder. Bouldering (od anglického boulder – kámen) je lezení v malých výškách po krátkých cestách, s důrazem na silové vypětí. Bezpečnost zajišťují tlusté matrace, z vybavení tedy stačí jen lezecká obuv („lezečky“), které na všech stěnách ochotně zapůjčí, a volné pohodlné sportovní oblečení. Celkově i se vstupným zaplatíte přibližně stokorunu.
První kontakt se stěnou a umělými chyty byl dost rozporuplný – otlačené nohy z těsných bot a dva dny bolavé ruce, dokonce ani chleba jsem si neukrojil. Tak tohle tedy ne, říkal jsem si. Tělo však po pár dnech bolet přestalo a přišla chuť zkusit to znovu. Pokroky jsou v začátcích extrémně rychlé a silně motivující. Po pár návštěvách jsem se naučil pracovat s rovnováhou a těžištěm, posílil svaly a pomalu začal být omezován nízkým stropem. Přišel čas navštívit vysokou lezeckou stěnu.
Kde se dá lézt? Nejděte si nejbližší lezeckou stěnu v našem katalogu!
Naprostá většina úrazů vzniká z nepozornosti
Lezení, naproti jednoduchému boulderu, se na lezecké stěně začíná trochu komplikovat. K jištění je potřeba dynamické lano a horolezecký úvazek, karabina HMS (nepravidelný tvar) a jistítko, kterým lano prochází. Vše lze opět snadno zapůjčit, je však nutné počítat s další stokorunou na materiál. Lezečky, stejné jako na bouldering, jsou samozřejmostí. Také je potřeba znát základní metodiku jako způsoby jištění či osmičkový uzel a umět jí prakticky použít. Některé umělé stěny dosahují výšky až 20 metrů, a tak je dobré nic nepodcenit.
Začátky může usnadnit absolvování základního kurzu (organizuje většina stěn, cena začíná na 1500 korunách podle počtu lekcí a velikosti skupiny), nebo trpělivý kamarád – lezec. I přesto, že ne každý takového kamaráda má, výrazně pomůže začít ve dvojici. Lezení s lanem je logicky párový sport, jeden leze a druhý ho jistí. Neobejdete se bez značné vzájemné důvěry. Stačí si uvědomit, že lano, jakožto jediná jistota na stěně, prochází rukama kamaráda dole na zemi. V jistém smyslu mu tedy vkládám do rukou své zdraví. Jistota, že nebude okukovat opačné pohlaví právě ve chvíli, kdy nutně potřebuji jištění, dost uklidní. Naprostá většina úrazů při sportovním lezení vzniká právě z nepozornosti. Pokud si nechcete zrovna platit drahého soukromého instruktora a nezaujala vás ani možnost skupinového kurzu, upozorněte obsluhu i své okolí, že s lezením začínáte a nejste si úplně jistí, určitě i ve vlastním zájmu rádi poradí a dohlédnou na vaší bezpečnost.
Zkoušeli jste už někdy lézt?
Kolik stojí vlastní výbava
Pokud se mi bouldering líbil, vysoká stěna mě naprosto uchvátila. Výška mě tolik neděsila a pocity byly senzační. Začali jsme s kamarádem lézt pravidelně a brzo přišla i investice do prvního vlastního vybavení. Stačí tři tisíce a jste zpátky na původních 70 korun za vstup, peníze se tedy postupně vrátí. Mohu vřele doporučit výhodné sety pro začátečníky. Navíc pořízením vlastního vybavení se každý dostává o krůček blíže k lezení v opravdových skalách. Na to je ale vhodné nespěchat a chvíli se, z důvodu bezpečnosti a fyzičce, zdržet na „překližce“. Před prvním výletem do lezeckého terénu je nutné bezpečně zvládnout techniku jištění, metodiku, uzlování, mít dobrou fyzičku a dost odvahy. Určitě není dobrý nápad to zkoušet dřív, než polezete na umělé stěně s jistotou cesty šestého stupně obtížnosti podle UIAA (Mezinárodní svaz horolezeckých asociací).
S lezením získává celý svět nový rozměr, který člověk při pohybu po povrchu skoro nevnímá a s ním přichází i téměř neomezená svoboda pohybu a mnoho dalších úžasných pocitů. Do skal si z rušného velkoměsta jezdím užít ticho a klid, obdivovat přírodu kolem a s pomocí překonávání hranic poznávat i sebe samotného. V neposlední řadě je lezení i o přátelství a důvěře, tedy o hodnotách, které se v dnešní uspěchané době často vytrácejí. Pro mě lezení znamená mnohem více než jen sport, jde spíš o způsob vnímání světa a vlastního okolí.
Aby se dostatečně předešlo případným úrazům, zmíním se v závěru znovu o bezpečnosti. Lezení se určitě řadí mezi rizikové sporty a je proto nutné k němu tak i přistupovat. Nejvíce zranění způsobí lidský faktor, k selhání jistícího materiálu dochází zřídkakdy. I přesto je vhodné všechno, co si k jištění půjčuji, alespoň vizuálně zkontrolovat. U karabin i lana dochází k opotřebení a postupné ztrátě funkčnosti, vyvarujte se proto nákupu použitého materiálu na aukcích či od neznámých lidí z inzerce. Životnost lana se různí podle četnosti použití a způsobu zacházení, průměrně je možné počítat se třemi sezónami.
Lidskému faktoru předejít nelze, je možné ho alespoň silně redukovat. Výukou základních bezpečnostních návyků se zabývá množství kurzů a horoškol, jejich seznam a další odkazy najdete na stránkách Českého horolezeckého svazu. Máte-li o lezení vážný zájem, toto je jedno z míst, kde se dá okamžitě začít i z pohodlí vašeho domova.
Foto: autor
ČLÁNKY DO MAILU