Co je nitroděložní tělísko?
Co se dozvíte v článku
Nitroděložní tělísko je antikoncepční zařízení, které se vkládá přímo do dělohy. Většinou má tvar písmene T a měří jen několik centimetrů. Po zavedení tělíska do dělohy už se nemusí žena o nic starat. Výměna tělíska je nutná po 3 až 5 letech v závislosti na značce. Tento typ dlouhodobé reverzibilní antikoncepce se vyznačuje opravdu vysokou spolehlivostí. Zejména hormonální tělíska poskytují ochranu proti početí na 99,8 %. Zavedení nitroděložního tělíska je rychlé a provádí se bez narkózy v ambulanci gynekologa. Pokud chce žena otěhotnět, dá se snadno vyjmout. Tělo se začne hned vracet do normálu, takže je možné již následující měsíc počít dítě. [1, 2, 3, 4]
Typy nitroděložních tělísek
Nitroděložní tělíska se dělí na dvě velké skupiny podle principu působení:
- Nehormonální nitroděložní tělíska: jsou vyrobena z mědi, která působí spermicidně.
- Hormonální nitroděložní tělíska: uvolňují hormon levonorgestrel, který zahušťuje cervikální hlen a ztenčuje děložní sliznici.
Nehormonální nitroděložní tělíska
Nehormonální nitroděložní tělíska bývají většinou vyrobena z mědi. Ta působí na mužské pohlavní buňky jako spermicid, takže je poškozuje a snižuje jejich pohyblivost. Šance na splynutí s vajíčkem je díky tomu minimální. Tělo navíc vnímá tělísko jako cizorodé těleso a reaguje na jeho přítomnost zvýšením koncentrace bílých krvinek a zánětlivou reakcí. V děloze pak není ideální prostředí pro uhnízdění a vývoj vajíčka, což je další faktor působící proti případnému početí.
Do historie nitroděložních tělísek se významně zapsalo nitroděložní tělísko DANA vynalezené na počátku 60. let v tehdejším Československu. Jeho vynálezcem byl gynekolog Jiří Šráček, který tělísko údajně pojmenoval po své manželce Daně. Zkratka DANA se někdy vykládá také jako „Dobrá a neškodná antikoncepce“. DANA nejprve neobsahovala měď. Ta se do tělíska přidala až na konci 60. let.
Existují také nehormonální nitroděložní tělíska s obsahem zlata či stříbra. Nejméně populární jsou tzv. inertní nitroděložní tělíska, která se vyrábí z nerezové oceli či plastu. V porovnání s měděnými a hormonálními tělísky mají nižší účinnost. Tato tělíska se používají opravdu jen výjimečně. [5, 6, 7, 8]
Hormonální nitroděložní tělíska
Hormonální tělíska fungují na principu uvolňování hormonu levonorgestrelu, který zahušťuje cervikální hlen do takové míry, že znemožňuje spermiím dostat se skrze děložní hrdlo. Také ztenčuje děložní sliznici, což se může projevit zmírněním menstruačního krvácení. Levonorgestrel je synteticky připravený hormon, který patří do skupiny steroidních hormonů gestagenů. Na trhu existuje několik typů hormonálních tělísek, která se liší množstvím vylučovaného levonorgestrelu a rychlostí uvolňování.
- Nitroděložní tělísko Mirena: jde o jedno z nejznámějších hormonálních tělísek, které je možné ponechat v děloze až 5 let.
- Nitroděložní tělísko Levosert: od Mireny se prakticky neliší, jediný rozdíl je v provedení zaváděcího setu.
- Nitroděložní tělísko Jaydess: v porovnání s Mirenou je menší a slabší. Jaydess je proto vhodné i pro ženy, které ještě nerodily. Další cílovou skupinu představují ženy, které chtějí antikoncepci s nižším obsahem levonogestrelu. Životnost tělíska jsou cca 3 roky.
- Nitroděložní tělísko Kyleena: před několika lety bylo na český trh uvedeno nové hormonální tělísko Kyleena, které obsahuje o trochu více levonogestrelu v porovnání s Jaydess. Je ale stejně malé a vhodné pro ženy, které ještě nerodily. Zavádí se na dobu 5 let. [9, 10, 11, 12]
Zavedení nitroděložního tělíska
Nitroděložní tělísko se do dělohy zavádí ambulantně a nechirurgicky. Gynekolog k tomu používá speciální zavaděč, který se vsune do dělohy. Tělísko se zde z trubičky vytlačí a rozvine do tvaru písmene T. Na konci je opatřeno vláknem, které skrze děložní hrdlo vyčnívá do pochvy a umožňuje snadné vyndání tělíska. Pro citlivější ženy může být zavádění nitroděložního tělíska hodně nepříjemné. Starší pacientky, které už mají hodně let po porodu, ho mohou vnímat jako bolestivé. V takovýchto případech je možné použít anestetický gel, který sníží vnímání bolesti.
Po zavedení jsou naprosto běžné křeče či bolesti trvající několik dní až týdnů. Svým charakterem mohou připomínat menstruační křeče. Vzácné není ani mírné krvácení. Po 4–6 týdnech by měl ženu zkontrolovat lékař, který se ujistí, že je tělísko na správném místě a vše ostatní je v pořádku. První měsíce po zavedení nitroděložního tělíska nemusí být menstruační cykly vůbec pravidelné. Většinou se ale vše srovná nejpozději do 6 měsíců. [13, 14, 15, 16]
Vyjmutí nitroděložního tělíska
Vyjmutí tělíska se standardně provádí po uplynutí doby, po kterou je garantována jeho účinnost. Nejčastěji se jedná o 3–5 let. Nejčastějším důvodem pro vyjmutí nitroděložního tělíska před uplynutím tohoto období je přání ženy otěhotnět. Podobně jako zavedení se i vyjmutí provádí ambulantně bez narkózy. Jedinou výjimku představují případy, kdy tělísko přiroste k dutině děložní nebo se rozlomí. Po vyjmutí nitroděložního tělíska se tělo začne vracet k původnímu fungování. Některé ženy tak otěhotní hned během 1–2 měsíců po vyjmutí tělíska. U jiných to může trvat více měsíců.
Měli by muži brát hormonální antikoncepci?
Mýty spojené s nitroděložními tělísky
Nitroděložní tělíska představují bezpečnou a účinnou formu antikoncepce. Pokud je tělísko zavedeno správně, nezpůsobuje žádné komplikace, omezení či jiné závažné potíže. I přesto se o nitroděložních tělískách šíří různé mýty, které se nezakládají na pravdě:
- Velký diskomfort a bolest: bolesti mohou sice přetrvávat ještě několik týdnů po zavedení, ale poté by měly vymizet. Samotné nošení tělíska by pak nemělo způsobovat žádné nepříjemné pocity.
- Nemožnost používat tampony: tělísko nijak nebrání používání tamponů při menstruaci. Tento fakt potvrzují i samotní výrobci tamponů. Podobně je tomu i s menstruačními kalíšky.
- Může vypadnout: správně zavedené tělísko se v děloze rozvine do písmene T. Do pochvy pak vyčnívají pouze krátká jemná vlákna, tělísko tudíž nemůže nijak vyklouznout ven.
- Vadí při styku: naprostá většina mužů vlákna nijak nevnímá, natož aby jim způsobovala bolest. V žádném případě nehrozí ani poranění. Pokud se žena domnívá, že jsou vlákna moc dlouhá, může je gynekolog zkrátit na naprosto minimální délku. [17, 18, 19, 20, 21]