Umíte si jídlo skutečně vychutnat, anebo se stravujete ve spěchu, jako většina z nás? Rychlé tempo jedení a konzumace potravy ve spěchu není pro náš organismus nijak prospěšná.
Jídlo nevychutnáváme jen chutí
Kdo to sní první, bude král! Takto byly a stále jsou vychovávány mnohé děti. To je ale základní omyl. Lidský organizmus není stroj, aby přijímal potravu jen za účelem doplnění energie jako paliva pro tělesné buňky. Konzumace jídla má pro tělo významný psychologický efekt.
Ne nadarmo je člověk vybaven několika druhy smyslových buněk. Textura pokrmu, jeho chuť, vůně a vizuální dojem je dnešními „rychlostrávníky“ málo doceněna. Pokrmy mnohdy sníme tak rychle, že si ani neuvědomíme jejich senzorické kvality.
Úskalí rychlého jedení
Žvýkáním jídla je dán mozku signál o tom, že už je strava na cestě a žaludek by se měl připravit na zpracování přijatých živin. Při rychlém „naládování se“ větším množství jídla nás nejenom může bolet žaludek, ale může se vyskytnout pálení žáhy, pocit přesycení nebo nevolnost. Následkem takovéhoto nevhodného stravování můžeme trpět nadváhou či obezitou.
Přečtěte si: Když jídlu chybí láska
Jak je to s pocitem nasycení
„Pokud je žaludek adekvátně naplněn, periferní nervy informují hypotalamické centrum sytosti v mozku o nástupu pocitu nasycení. Pocit sytosti nastupuje asi do 15–20 minut a je nutno podotknout, že je značně individuální,“ vysvětluje Gabriela Mrázková, nutriční poradkyně Nutrivia, s.r.o. (www.nutrivia.cz).
Sacharidy, bílkoviny a tuky vysílají různě intenzivní signály nasycenosti. U tuků je tento vliv nejmenší, sacharidy vyvolávají středně silné signály nasycení a bílkoviny jsou zodpovědné za nejsilnější pocit nasycenosti.
S pocitem nasycení souvisí i energetická hodnota stravy. „Na delší dobu nás zasytí především potraviny s převahou tuků, které jsou energeticky bohatší, komplexní sacharidy a vláknina. Potraviny s vyšším obsahem jednoduchých sacharidů sice rychle zasytí, ale efekt nasycení brzy vyprchá. Proto je lépe volit potraviny obsahující spíše sacharidy komplexní s vyšším obsahem vlákniny,“ doporučuje Gabriela Mrázková.
Potraviny, v nichž najdeme komplexní sacharidy:
např. v celozrnném pečivu a těstovinách, v ovesných vločkách, v rýži, v bramborách, luštěninách, rýži a v ovoci
Čtěte dále: Nejčastější mýty a omyly ve výživě
Jako přežvýkavec?
Měli bychom sousto skutečně přežvykovat v ústech cca dvacetkrát, jak se často doporučuje? „Určitě ano,“ říká nutriční poradkyně.„V každodenním shonu je jídlo poníženo pouze na zdroj energie a zcela nám uniká jeho chuť a další vlastnosti. Zkusme si jídla více užívat a vychutnávat – současně ho sníme i menší množství. Je to takový malý trik, jak zabránit přejídání, vzniku nadváhy a obezity.“
Pomalé jedení se sice můžeme doporučovat, jak chceme, ale co naplat, když máte v práci na oběd vyhrazenou půl hodinu a ani o minutu déle? Kromě toho ještě pár minut strávíte cestou do restaurace, chvíli musíte čekat na obsluhu a pak se zase vrátit o něco dříve, abyste se do časového limitu vešli. Klasické půlhodinky evidentně nejsou zcela dostačující. Gabriela Mrázková upozorňuje: „Častá konzumace jídla ve stresu a spěchu může u predisponovaných jedinců vést ke vzniku zažívacích potíží. Pokud už na jídlo nezbývá moc času, zkusme alespoň volit lehčí variantu oběda. Zařadit kvalitní bílkovinu (rybu nebo drůbež), zdroj komplexních sacharidů ve formě přílohy a dostatek zeleniny. Jako dezert si můžeme dopřát kousek ovoce.“