Už delší dobu je známé, že existuje obousměrná komunikace mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a enterickým nervovým systémem (ENS). Namátkou můžeme jmenovat pocit rozhoupaného žaludku před důležitou zkouškou nebo pocit „motýlů v břiše“ při pohledu na milovaného člověka. Toto spojení se nazývá osa střevo-mozek a spojuje emocionální a kognitivní centra mozku se střevními funkcemi. Znamená to, že gastrointestinální trakt může vysílat signály do mozku a mozek do střev.
Co se dozvíte v článku
Jeden mozek v hlavě, druhý v trávicím traktu
Všichni víme, že máme co do činění s centrálním nervovým systémem těla, který se skládá z mozku a míchy. Tato síť nervů, neuronů (nervových buněk) a neurotransmiterů (chemické látky, které pomáhají předávat signály nervových buněk) se rozprostírá z mozku do všech hlavních orgánů těla.
Co je to osa střevo-mozek
Osa střevo-mozek, zkráceně GBA (z anglického gut-brain axis) vyjadřuje obousměrné spojení mezi mozkem neboli centrální nervovou soustavou (CNS) a střevy, tedy enterickou nervovou soustavou (ENS).
Prostřednictvím tohoto složitého propojení může mozek ovlivňovat střevní funkce a možná to funguje i naopak.
Síť nervů, neuronů a neurotransmiterů enterického nervového systému se rozprostírá i po celém zažívacím traktu – od jícnu přes žaludek a střeva až po konečník. Protože tento systém se spoléhá na stejný typ neuronů a neurotransmiterů, jako ty v centrálním nervovém systému, někteří medicínští profesionálové ho nazývají druhý mozek
.
Ten díky komunikaci s mozkem v hlavě hraje klíčovou roli v některých onemocněních v lidském těle a celkovém duševním zdraví. Tato komunikace probíhá prostřednictvím sofistikované sítě s více cestami. Které to jsou?
Chemikálie produkované střevními mikroby
Klíčovým hráčem v tomto komunikačním systému je gastrointestinální trakt, domov obrovského množství mikrobů. Významný vliv na tyto mikroorganismy má strava.
Jde například o vlákninu, která je fermentována střevními bakteriemi, produkujícími metabolity zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty mají podle vědců sílu překonat hematoencefalickou bariéru, takže mohou ovlivnit strukturu a funkci mozku.
Bloudivý nerv
Jde o jeden z nejdelších a nejmohutnějších nervů spojujících gastrointestinální trakt s nervovým systémem a v těle plní mnoho důležitých úkolů. Velký vliv na bloudivý nerv má stres, a proto může stát za rozvojem řady poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku nebo zánětlivá onemocnění střev.
Věříte, že existuje souvislost mezi kondicí vaší střevní mikroflóry a kondicí vaší psychiky či vašeho myšlení?
Neurotransmitery
Střeva a mozek spolu také komunikují prostřednictvím chemických látek nazývaných neurotransmitery. Některé z nich se tvoří v mozku a podílejí se na regulaci emocí, nálady a některých reakcí. Produkce však probíhá také ve střevech, což ovlivňuje aspekty trávení. Ve výzkumech bylo zjištěno, že neurotransmitery včetně norepinefrinu, epinefrinu, dopaminu a serotoninu jsou schopny kontrolovat a regulovat průtok krve a ovlivňovat pohyby střev, absorpci živin a složení mikrobiomu.
Imunitní systém
Součástí osy střevo-mozek je také imunitní systém. Nerovnováha střevních bakterií způsobuje, že bariéra mezi střevem a krevním oběhem se stává propustnou a „špatné“ baterie tak mohou vstoupit do krevního řečiště, což může způsobit zánětlivé procesy. Ty jsou spojeny se zvýšeným rizikem některých onemocnění včetně roztroušené sklerózy, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby nebo depresí.
Zdraví sídlí ve střevech
Vědci se nyní zaměřují na povahu vztahu mezi osou střevo-mozek a duševním zdravím. Většina důkazů je zatím založena na výzkumu na zvířatech, takže je obtížné převést tyto výsledky na lidi. Studie však naznačují, že mohou existovat vazby mezi typy mikroorganismů ve střevě člověka a jeho duševním zdravím.
Mikrobiom člověka s duševními problémy se podle jejich zjištění liší od střevní mikroflóry zdravých jedinců. Také Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba bývá spojena s takovým složením střevního mikrobiomu, který se liší od skladby u zdravých lidí.
U lidí s duševními poruchami byla menší rozmanitost střevních bakterií a snížené množství těch mikroorganismů, které produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Jako u jiných stavů není jisté, zda změny střevních bakterií ovlivňují poruchy nálady, nebo naopak.
Hýčkejte si svůj střevní mikrobiom!
Nové důkazy podporují myšlenku korelace mezi střevním mikrobiomem a kognitivním výkonem. Studie z roku 2017 zjistila souvislost mezi složením střevní mikroflóry a mentálními schopnostmi starších dospělých.
Lidé s nižším podílem kmenů Bacteroidetes a Proteobacteria a vyšším podílem kmenů Firmicutes a Verrucomicrobia si vedli významně lépe v testech spojených s pozorností, učením a pamětí.
Odborníci proto doporučují konzumaci rozmanité stravy s podílem fermentovaných potravin, případně užívání probiotik ve formě doplňků stravy, aby se povzbudila rozmanitost střevního mikrobiomu a tím došlo také k posílení zdraví organismu i správnému fungování osy střevo-mozek.
ČLÁNKY DO MAILU