Ovoce do škol, nebo vyhozené peníze?

V rámci projektu Ovoce do škol mají děti povinně ve školních jídelnách dostávat navíc ovoce a také zeleninu. A banány, které zamotaly hlavu našim zákonodárcům…

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Ovoce do škol bylo schváleno na další rok. Vyjde to na 80 milionů.

Možná si to ještě pamatujete. V den, kdy jsme ve školní jídelně dostávali ovoce, pokrývaly chodníky v okolí školy slupky od banánů a někdy také celá jablka nebo pomeranče. „Moc se toho nezměnilo, děti si ovoce či zeleniny, které dostávají po obědě, moc neváží. Když mají pomeranč, buď ho strčí do tašky, kde ho zapomenou, nebo s nimi dělají hlouposti. Jí ho málokdo, nechce se jim ho loupat,“ říká družinářka Jana Koblížková z městečka v okrese Praha-Západ. Děti v jídelnách prý dokonce často prosí kuchařky, aby si ovoce nechaly, že ho nechtějí.

80 milionů na nudné přednášky

Díky projektu Ovoce do škol by přitom měly ovoce či zeleniny dostávat ještě více a to na stále více místech, protože přibylo škol, které se do projektu zapojily. V letošním třetím roce projektu už jich je 85 procent. Celý projekt přitom vyjde na téměř 80 milionů korun – Česko z nich sice zaplatí jen část, protože 53 milionů poskytuje Evropská unie, ale ono to vlastně vyjde podobně. EU stejně rozdává pouze peníze, které jí posílají její členové.

„Pokud jde o spotřebu ovoce a zeleniny, Češi jsou podle posledních průzkumů v Evropě třetí od konce a tato spotřeba u nás stále klesá. Cílem projektu Ovoce do škol je kromě jiného právě změnit stravovací návyky dětí a opět je přivést ke zdravému jídlu,“ vysvětlil ministr zemědělství Petr Bendl, co vládu k podpoře projektu vedlo. Ministr doufá, že kantoři akci propojí s přednáškami o zdraví, správné výživě, že dětem vysvětlí, jak důležité je jíst ovoce a zeleninu a také je seznámí s pravidly bezpečného zpracování zemědělských plodin. Podle Bendla se k tomu výborně hodí stránky www.bezpecnos­tpotravin.cz – což je stránka nepochybně zajímavá a kdo si dá práci, může tu najít například upozornění na závadné potraviny na trhu, ale dost těžko si představit, jak přesně ji používají učitelé při výuce. Zvláště když je projekt Ovoce do škol určený pro děti z prvního stupně.

Navíc, čím starší dítě, tím méně na něj podobné výchovné přednášky fungují. „Daleko lepší je, když dítě vidí, že v jeho okolí se zelenina jí normálně, což se samozřejmě nejlépe naučí doma. Pokud možno od malinka, puberťákovi ze dne na den jídelníček změníte těžko,“ říká psycholožka Markéta Veselková.

To ostatně potvrdila i nedávná anketa ČTK mezi odborníky na výživu, agentura se ptala na jejich názor na dodávání ovoce školákům. Dotázaní experti se shodli, že stravovací návyky musí dětem vytvořit především rodiče. Škola je na to krátká. Vedoucí školních jídelen, s nimiž mluvila autorka tohoto článku, jsou navíc přesvědčené, že i bez projektu by děti měly ovoce a zeleniny dost. Někde dokonce nabízejí jako jednu z možných jídel zeleninové saláty, ale vybírá si je jen menšina dětí.

Podle nich se nedá ovoce dětem nutit, a to ani těm, kterým ho rodiče sami nekoupí, protože na to třeba nemají dost peněz nebo to nepovažují za důležité. Učitelé ani kuchařky navíc ani nemusí vědět, o jaké děti jde.

Kolik tedy sníme ovoce a zeleniny?

Je fakt, že se spotřebou ovoce a zeleniny to skutečně nepřeháníme. Podle statistiky Evropské rady pro informace o potravinách těchto plodin naopak nejvíce ze všeho spořádají Poláci (577 gramů denně). Průměrný Čech těchto potravin denně sní čtvrt kila, Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje nejméně 400 gramů denně. Za Poláky jsou Italové (v žebříčku se objevuje jako jediná země z okolí Středozemního moře, data z ostatních zřejmě nebyla k dispozici), Němci a Rakušané. Ještě méně ovoce a zeleniny než obyvatelé Česka jedí Švédové, na samém konci je Island, kde se jich v průměru na obyvatele zkonzumuje necelých 200 gramů.

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Ovoce do škol – naučí děti správným stravovacím návykům?

Ovoce, zeleninu a ovocné šťávy dodávají školám dvě desítky schválených dodavatelů. Nemusí jít jen o čerstvé ovoce a zeleninu, ale také o balené ovoce a šťávy, které neobsahují konzervanty, přídavky cukru, sladidel, soli či tuků.

Sotva jednou, dvakrát měsíčně

Akce připomíná již několik let běžící projekt Školní mléko, také částečně dotovaný z peněz EU, v jehož rámci se k dětem dostalo také všelicos – krom mléka také různé přeslazené a tučné krémy. Obě akce přitom zajišťuje stejná firma, obecně prospěšná společnost Laktea.

Z jejich stránek zase na druhou stranu vyplývá, že školákům čerstvé ovoce a zelenina zase tak často nehrozí. „Nabízíme zdarma zdravé produkty ke konzumaci ve škole, a to jednou až dvakrát měsíčně,“ stojí zde.

Ono by to častěji zřejmě ani nešlo. Pokud se do projektu zapojuje 400 tisíc dětí z prvního stupně a vláda na něj má necelých 80 milionů korun, znamená to ani ne dvě stovky ročně na dítě, pokud je vydělíme počtem měsíců, vychází nám na jeden měsíc a dítě sotva dvacetikoruna. A to se nepočítá s náklady na distribuci a podobně.

Proč nejsou banány ovoce?

Schvalování projektu bylo navíc trochu komické, protože ve skutečnosti se nařízení zmiňuje o ovoci, zelenině a… banánech. „Ovoce do škol bylo schváleno. Ale také zelenina a banány, jak zní celý název tohoto nařízení. Pro vládu to samozřejmě bylo poněkud šokující,“ komentoval to premiér Petr Nečas. Kabinet se tak na svém zasedání zabýval postavením banánu mezi ostatními plodinami.

Poněkud kuriózní rozlišování má ale původ jinde, výsadní postavení získaly banány už při jednání v rámci EU. Jedním z vysvětlení je, že banány se do unijních plánů dostaly i přesto, že původně mělo jít o ovoce a zeleninu od místních pěstitelů. A proto mají samostatnou kategorii. Banány však mají v EU tradičně zvláštní režim. Jejich dovozu se věnují důležité judikáty soudů -banány podle nich vlastně nejsou ovoce. Argumenty jsou takové, že banány jsou pro své vlastnosti nezaměnitelné: jsou měkké a sladké, a hodí se tedy pro děti i důchodce.