Papírová a bambusová brčka často obsahují více pro zdraví člověka a životní prostředí závadných chemikálií než plastová, která jsou už zakázána. Ptáte se, jak je to možné? Důvodem je použití rizikových látek skupiny PFAS, které například u papírových brček zajistí vodoodpudivost. V Belgii podrobili testu desítky brček různých výrobců a zjistili, že nejlepší brčko je jen jedno.
Co je PFAS a jak škodí?
Mnoho materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, obsahuje rizikové látky skupiny PFAS (per- a polyfluoroalkylové sloučeniny), které se z těchto obalů uvolňují do životního prostředí i potravního řetězce. Je o nich známo, že jsou potenciálně škodlivé pro volně žijící zvířata, životní prostředí a lidi. Mohou totiž vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině.
PFAS jsou velmi stabilní a obtížně rozložitelné, takže v životním prostředí přetrvávají mnoho let, a navíc se kumulují v živých organismech. A to zdaleka nejen v tom lidském, ale také například v rybím masu (zdokumentována je jejich přítomnost v masu sardinek, úhoře nebo třeba kapra), vnitřnostech lovné zvěře, vejcích či červeném masu, a také například v ovoci a zelenině, tedy nejen v potravinách a surovinách živočišného původu.
Papírová brčka ve velké míře nahradila ta plastová
A takové rizikové látky se nachází nejen v obalech řady výrobků, ale i v brčkách, kterými byly nahrazeny plastové slámky, jejichž zásoby měly být u prodejců doprodány nejpozději loni v červenci.
Obaly s rizikem
V praxi jde o obaly odolné proti vodě a mastnotě, jako například krabice na pizzu, popcorn, kelímky na colové a jiné nápoje. Dále například papírové obaly upravené pro mastné potraviny, používané ve fast foodech.
Zdrojů PFAS je ale mnohem více, nejen v potravinářství. Jde například o vodoodpudivé nátěry, lyžařské vosky, takzvané funkční textilie nebo složky hasicích pěn.
Používáte brčka?
Bambusová a papírová nejhorší
V Belgii zkoumali koncentrace PFAS ve 39 různých značkách brček vyrobených z pěti materiálů (papíru, bambusu, skla, nerezové oceli a plastu) komerčně dostupných na belgickém trhu. Konkrétně šlo o 20 papírových brček, pět skleněných brček, pět bambusových brček, pět brček z nerezové oceli a čtyři plastová brčka, která byla podrobena rozsáhlé analýze pro 29 různých druhů PFAS.
Ani bambusové brčka nejsou trefou do černého
Závěr testování brček
PFAS jsou přítomny téměř ve všech typech brček, kromě brček vyrobených z nerezové oceli. Častěji byly přitom tyto rizikové látky detekovány v rostlinných materiálech, jako jsou papír a bambus.
Zda jde o brčka vyrobená v Evropě, nebo v Asii, přitom nehrálo významnou roli, bohužel se nedá určit, zda ke kontaminaci PFAS došlo už během růstu rostlin, z nichž byla brčka následně vyrobena, nebo jde právě pouze o látku přidanou při výrobě.
Problémem, na který belgická studie také poukazuje, je fakt, že brčka obsahující PFAS ve většině případů nebudou zrecyklována a skončí na skládce, nebo budou spálena, čímž se PFAS opět uvolní do životního prostředí.
A nejlepší brčko je?
Nejudržitelnější alternativou se jeví nerezová brčka, která lze znovu použít, neobsahují PFAS a lze je plně recyklovat, vychází ze studie. Nicméně tato brčka nejsou širokou veřejností příliš oblíbená pro svou kovovou pachuť. Nejlepší řešení bývá nejsnazší, brčkům se vyhnout.