V Roztokách u Prahy před rokem zemřely dvě klientky, dalších 55 lidí bylo zraněno. Šlo o požár v sociálním zařízení, jež pečuje o pacienty v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby. V lednu 2020 si devět životů a na tři desítky zraněných vyžádal požár domova pro mentálně handicapované ve Vejprtech na Chomutovsku.
Co se dozvíte v článku
Právě tyto dvě tragické události vedly k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) loni vydalo doporučený postup při zajišťování požární bezpečnosti v domovech péče.
Letos má MPSV na stole také analýzu – mapuje současný stav ochrany před požáry ve vybraných druzích pobytových sociálních služeb. První zveřejněné závěry naznačují, že úroveň ochrany klientů není stále dobrá, ačkoliv pobytová zařízení sociálních služeb podle zákona patří mezi stavby se zvýšeným požárním nebezpečím. Přesto jim chybí evakuační výtahy, elektronické hlásiče nebo důsledná kontrola dodržování bezpečnostních pravidel a nácvik evakuace.
Chybí výtahy i požární hlásiče
Analýzu zpracovanou pro MPSV zajišťovala společnost Moore Advisory CZ. Stav požární ochrany zjišťovala loni od 20. srpna do 4. října prostřednictvím dotazníkového šetření u 782 poskytovatelů tzv. pobytových sociálních služeb, jakými jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením či chráněné bydlení.
Dotazník nevyplnili všichni oslovení. Zjišťování se zúčastnilo 153 poskytovatelů, tedy necelá pětina oslovených. MPSV byla data od nich předána anonymizovaná. Analýza se zabývala také srovnáním s požární bezpečností v podobných zařízeních v zahraničí. Konkrétně v Německu, Rakousku, Polsku a na Novém Zélandě.
Společnost Moore Advisory CZ na začátku července závěry stručně zveřejnila. „49 % poskytovatelů, kteří službu poskytují ve vícepodlažních budovách, nemá k dispozici evakuační výtah. Problematické jsou rovněž kontroly stavu požární ochrany ze strany hasičů a nácviky evakuace klientů. Celá pětina zařízení dokonce vůbec není obeznámena s metodikou MPSV na řešení požární ochrany,“ shrnuje část zjištění Petr Štětka, senior manažer společnosti.
„Dále jsme zjistili, že 44,2 % poskytovatelů, kterých se to bude týkat, nemá instalovanou elektronickou požární signalizaci,“ dodává Petr Štětka. Elektronická požární signalizace zatím není pro pobytové sociální služby povinná. To se ale od 1. ledna 2024 změní. Povinnost se bude týkat všech budov poskytujících pobytové sociální služby s více než 50 klienty na lůžku.
Ve srovnání s tuzemskem je v zahraniční praxi kladen větší důraz na častější školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, a zejména pak nácvik evakuace obdobných zařízení.
50 klientů a 5 zaměstnanců
Analýza, jejíž celé znění MPSV zveřejnilo před více než půlrokem, konkrétně uvádí, že u 35 poskytovatelů (22,9 %) proběhla kontrola ze strany hasičského záchranného sboru „naposledy v roce 2013 a dříve. U pěti poskytovatelů (3,3 %) k této kontrole nedošlo nikdy“.
Zajímavé je také zjištění, kolik klientů zařízení je imobilních a kolik personálu se o ně v průměru stará přes den a v noci. Obě tato čísla autoři analýzy zprůměrovali a došli k závěru, že „pokud by hypoteticky došlo k požáru v nočních hodinách, muselo by dojít k evakuaci (nejen) 50 imobilních klientů za pomoci pěti zaměstnanců“. Přičemž dokument konstatuje, že drtivá většina zařízení (94,1 %) poskytuje služby ve více podlažích. To ovšem klade vyšší nároky na případnou evakuaci klientů a na vybavení objektu evakuačními prostředky a únikovými cestami.
Chybějící evakuační výtahy proto dokument označuje za „rizikový faktor v případě propuknutí požáru a následné nutné evakuace zařízení“.
Přístup zařízení, jejichž zaměstnanci nácvik s hasicím přístrojem neprovádějí, analýza označuje za potenciálně rizikový.
Problematický je nácvik fyzické evakuace. „U některých zařízení dosud k takovémuto nácviku nedošlo, případně byl tento nácvik realizován již v dávné době. Výjimkou nebyla zařízení, která uvedla, že k tomuto nácviku došlo naposledy před více než pěti, ale i deseti lety,“ uvádí analýza.
Mezi těmi, kteří evakuaci nenacvičovali nikdy, je také 16 zařízení ústavního typu s několika desítkami uživatelů. „V tomto případě lze jednání těchto poskytovatelů považovat za velmi rizikové,“ píše se v dokumentu.
Ještě horší výsledky jsou v oblasti auditování, tj. nezávislého ověření stavu protipožární ochrany. Pouze ve 33 zařízeních (21,6 %) audit proběhl. Ve 24 zařízeních proběhl audit v tomto či loňském roce. Ve 120 zařízeních (78,4 %) k auditu nikdy nedošlo.
Co patří k protipožární ochraně
- Evakuační výtah,
- elektrická požární signalizace napojená na pult centralizované ochrany hasičů,
- elektrická požární signalizace připojená na místní ohlašovnu požáru,
- zařízení autonomní detekce požáru a signalizace,
- více únikových cest,
- hasící přístroje a požární hydranty,
- protipožární dveře,
- evakuační podložky,
- nouzové osvětlení,
- požární přepážky,
- vzduchotechniku v únikových cestách,
- protipožární rolety,
- hasící míče,
- evakuační rozhlas,
- přetlaková ventilace,
- elektrická požární evakuace.
Zdroj: MPSV / Komparativní analýza praxe v oblasti požární ochrany a řešení krizových situací v zařízeních pobytových sociálních služeb komunitního a ústavního charakteru v ČR
Naopak pozitivní je konstatování, že pobytová sociální zařízení jsou vybavena prostředky požární ochrany (jedná se o různé alternativy protipožárních prostředků) a provozovatel o nich má povědomí.
Autoři analýzy také upozorňují na fakt, že většina zařízení (90,8 %) udržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty, volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu nebo topení.
Dotace na hlásiče dýmu
Protože výtek v analýze bylo více, server Vitalia.cz k nim požádal o komentář jak MPSV, tak hasičských záchranný sbor.
Vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta v e-mailu redakci napsal, že informace z analýzy je nutné vnímat v kontextu. „Uváděná procenta (absencí evakuačních výtahů či elektronických hlásičů v tiskové zprávě firmy Moore Advisory CZ, pozn. red.) se netýkají souboru všech poskytovatelů, ale malého vzorku, který se zúčastnil dotazníkového šetření,“ reagoval vedoucí oddělení mediální komunikace. Nicméně to neznamená, že ostatní zařízení mají vše v pořádku.
„K informaci, že zhruba 44 % pečovatelských zařízení s kapacitou nad 50 lůžek nemá instalovanou elektronickou požární ochranu, je nutné doplnit, že příslušná zařízení s kapacitou nad 50 lůžek mají čas na splnění této povinnosti do 1. prosince 2024,“ dodává Jakub Augusta. Absence evakuačního výtahu v některých zařízeních pak podle něj neznamená, že není k dispozici alternativní úniková cesta.
Aby pomohlo zmírnit sociálním zařízením náklady na pořízení hlásičů, MPSV připravuje dotační výzvu na jejich pořízení. „Zároveň je ale třeba zdůraznit, že jakákoliv aktivita ze strany státu (MPSV i HZS) nezbavuje jednotlivá zařízení povinnosti za zabezpečení odpovídající úrovně jejich požární ochrany,“ upozorňuje Jakub Augusta.
Hasiči domovy zdarma připojí k pultu ochrany
Kontrola pravidel přísluší hasičům. Ostatně se jich týká část nelichotivých závěrů analýzy. „K dílčím závěrům uveřejněným v tiskové zprávě se nebudeme přímo vyjadřovat. Jako Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) nemáme k dispozici celý dokument, neznáme ani podrobnosti analýzy, abychom mohli vše detailně projít a vyjadřovat se k jednotlivým závěrům,“ sděluje Martina Götzová, mluvčí generální ředitelství HZS.
Ve stanovisku pak objasňuje, proč je bezpodmínečně nutné věnovat se protipožární ochraně v pobytových zařízeních sociálních služeb, a ujišťuje, že HZS jí věnuje zvýšenou pozornost. „Jsme si celé situace vědomi, požární ochranu v těchto zařízeních považujeme za prioritu, proto jsme také onu zmiňovanou novelu zákona o požární ochraně, která zavedla povinnost instalace elektronické požární signalizace v zařízeních nad 50 osob, iniciovali,“ uvádí Martina Götzová.
Zájemcům z řad domovů a jiných pobytových sociálních služeb pak nabízí bezplatné připojení protipožární signalizace na pult centralizované ochrany u příslušné krajské jednotky hasičů. HZS tím chce snížit náklady, které poskytovatelům nastávají se zavedením nové povinnosti.
HZS dle mluvčí provádí kontroly v sociálních zařízeních pravidelně po celé ČR. „V současné době probíhají celorepublikové kontroly právnických a podnikajících fyzických osob poskytujících služby sociální péče pobytovou formou (…). Zároveň provádíme ve spolupráci s HZS krajů prověřování některých podnětů, jež jsme v poslední době ve vztahu k těmto zařízením obdrželi,“ doplňuje mluvčí hasičů.
Má podle vás smysl telefon pro seniory?
Kontroly se zaměřují mimo jiné na účel užívání stavby, vybavení, provozuschopnost a zajištění obsluhy elektronické požární signalizace, na prověření aktuálnosti a správnosti zpracování dokumentace zdolávání požárů a požárního evakuačního plánu.
Martina Götzová také doplňuje, že se snaží o provádění pravidelných cvičení spojených s evakuací. „Případně jsou tato cvičení doplněna o metodické vyhodnocení s doporučením pro činnost personálu při mimořádné události. Je to totiž právě rychlé rozhodování a správný postup zaměstnanců těchto zařízení, který může v prvním sledu rozhodnout o životě a zdraví klientů,“ podotýká mluvčí s tím, že je potřeba, aby si provozovatel a personál uvědomili, že bezpečnost klientů je primárně v jejich rukou. „Měli by tak společně nedostatkům předcházet – ať už stavebním opatřením, včasnou detekcí požáru, a zejména pak proškolením zaměstnanců,“ podotýká mluvčí generálního ředitelství HZS.
ČLÁNKY DO MAILU