Problematické je především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic. Ty se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi.
Částice se dostanou až do plicních sklípků
„WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy,“ řekl docent Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Jemné částice PM2,5 jsou přibližně třicetkrát tenčí než lidský vlas. „Tyto drobné pevné (prachové) částice mohou po nádechu pronikat do nejmenších průdušinek a zde vést k poškozování buněk sliznice. V případě velikosti pod 1 mikrometr se dostanou dokonce i do plicních sklípků. Ty úplně nejmenší částice pak mohou pronikat přes stěnu plicních sklípků do kapilár, a tedy přímo do krevního oběhu,“ uvedl pneumolog pro server Vitalia.cz.
Prach zdaleka neškodí jen plicím
Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí mohou být polétavé částice spolupříčinou i dalších nemocí. „Pevné prachové částice způsobují zánět dolních dýchacích cest, vedou k záchvatům průduškového astmatu, jsou schopné vyvolat vznik a rozvoj chronické obstrukční plicní nemoci. Dlouhodobá expozice může souviset i se zvýšením rizika plicních nádorů,“ doplnil Koblížek.
Podle posledních studií se však potíže způsobené polétavým prachem netýkají pouze plic. Děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus, i když spojitost není zcela jasná a zrovna tady hraje velkou roli i genetika.
Prachové částice jsou schopné také negativně ovlivnit mentální schopnosti školních děti. „Například po expozici těhotných žen či expozici malých dětí bylo zaznamenáno například riziko zhoršené schopnosti se učit ve školním věku,“ upřesnil lékař.
Starším lidem hrozí demence
U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence. Studie zkoumající zdraví žen žijících v blízkosti dálnic odhalila, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu.
Nejvíce ohrožené skupiny jsou přitom malé děti, těhotné ženy, senioři a také lidé s chronickými onemocněními plic, srdce a cév.
Lékaři proto doporučují vybírat si pro fyzickou aktivitu místo a čas, v nichž je znečištění vzduchu minimální. „Jistě se i ve větším městě najde den či hodina, kdy je ovzduší čistší. Navíc každé z měst má svoje parky a klidové zóny, kde je možné být bez rizika fyzicky aktivní. Na druhou stranu pravidelné běhání ve smogu u velké silnice s tranzitní dopravou není bez zdravotních rizik,“ dodal Koblížek. Jako prevence pomůže také zdravá strava či vynechání kouření.
Při smogu omezte vycházení
S tím, jak se chovat a chránit, když jsou rozptylové podmínky a smogová situace špatné, radí například i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Předně doporučuje citlivým skupinám obyvatel omezit pobyt venku, což ale neznamená, že by tito lidé měli zůstat zavření v bytě a nejít ani nakoupit nebo se psem, jen by měli zkrátit dobu pobytu.
Jak často během týdne chodíte alespoň na hodinu či dvě ven?
„Venku nesportujte ani nedělejte těžší fyzickou práci. V takových případech člověk dýchá se zvýšenou intenzitou a tím vdechne větší množství znečištěného vzduchu,“ uvádí web SZÚ.
Větrat po obědě a jen krátce
Je také na zvážení, ve kterou denní dobu půjdete ven, pokud o tom můžete sami rozhodnout. „Koncentrace v průběhu dne kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejvyšší hodnoty bývají v ranních hodinách a večer po západu slunce. Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrat je potřeba, i když je smog, ale větrání by mělo být krátké, 3–4 minuty, a intenzivní,“ dodávají odborníci SZÚ.
Doporučuje se proto omezit i aktivity, kvůli kterým je potřeba víc větrat. Týká se to jak kouření, tak třeba práce s laky, barvami, lepidly či rozpouštědly.
V případech dlouhodobého výskytu špatných rozptylových podmínek může zůstávat úroveň znečištění vysoká po celý den, proto je dobré sledovat aktuální informace například na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Konkrétní doporučení SZÚ k ochraně zdraví
- Omezte pobyt venku, zejména v době mezi 6.–10. a 16.–20. hodinou.
- Při pobytu venku nevyvíjejte velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport).
- Omezte větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3–4krát denně, nezdržujte se v zakouřených místnostech.
- Zahajte včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtížích.
ČLÁNKY DO MAILU