Analýza dat z Průvodce porodnicemi Aperio ukazuje, jak se průběh porodů změnil v období pandemie covidu-19 a jaké dlouhodobější trendy lze vysledovat v českém porodnictví. Z online dotazníků, v nichž respondentky ohodnotily svou porodnici, vyplývají unikátní data, neboť žádná jiná organizace takto komplexní údaje v České republice nesbírá.
„Aperio má k dispozici unikátní data týkající se průběhu porodů v Česku. Český statistický úřad a Česká gynekologicko-porodnická společnost sledují pouze několik ukazatelů, Ústav zdravotnických informací a statistiky vydal ročenku Rodička a novorozenec naposledy za rok 2015,“ vysvětluje Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi.
Co jste očekávali, nebo očekáváte od porodnic?
Průvodce porodnicemi mimo jiné porovnává nastavení standardní péče v českých porodnicích a to, jak porod zažívají rodičky. Analýza vychází z 5021 dotazníků od žen, které porodily v letech 2017 až 2021 v některé z porodnic mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Je to samozřejmě jen zlomek rodiček, protože porodů je ročně přes sto tisíc, ale i tak už jde o poměrně velký vzorek.
Co ukázala analýza dat o porodnicích
Průměrný věk prvorodiček
Ve sledovaném období klesl průměrný věk prvorodiček z řad respondentek výzkumu o 2 roky, z 30,7 (rok 2017) na 28,8 (rok 2021).
Vyvolání porodu
Postupně stoupá podíl indukovaných porodů (26,4 procenta v roce 2021 oproti 20,1 procenta v roce 2017). Mezi respondentkami, které měly uměle vyvolávaný porod, jsme zjistili dvakrát vyšší podíl akutních císařských řezů než u žen, kde se porod rozběhl spontánně.
Je rovněž známo, že vyvolávané porody bývají bolestivější než ty, co začnou samovolně. Nejčastějším důvodem pro vyvolávání porodu je přenášení.
Kdo vedl porod
Porodnictví by mělo směřovat k tomu, aby minimálně nekomplikované porody vedly porodní asistentky místo lékařů. „Podle doporučení WHO mají být právě porodní asistentky primárním poskytovatelem zdravotní péče o ženu během normálního porodu,“ říká Eliška Kodyšová, ředitelka spolku Aperio.
Tohle se v Česku skutečně mění. Porodní asistentky jsou dle analýzy zapojeny do vedení 85–90 procent porodů. Loni dále vzrostl podíl porodů, kdy porodní asistentky vedly jak průběh, tak i závěr – a to na 35,5 procenta oproti 25,8 procenta v roce 2017.
Nejčastějším scénářem, a to u poloviny porodů, zůstává ten, kdy příjem vede lékař/ka, porod vede porodní asistentka a závěr porodu vede opět lékař či lékařka.
Poloha ve vypuzovací fázi porodu (2. doba porodní)
Zjištění ohledně polohy ve 2. době porodní ukazují, že část žen během vypuzovací fáze polohu změnila a vyzkoušela více poloh. Nejčastěji loni zaujímaly polohu na porodnickém lůžku/křesle – a to 45,8 procenta vleže, 43,4 procenta na boku, 43,9 procenta v polosedě a 14,1 procenta v kleku (data z r. 2021). Méně časté, ale také využívané, jsou polohy mimo lůžko, respektive porodnické křeslo – 12,9 procenta vestoje s oporou, 8,8 procenta na všech čtyřech na žíněnce, 4,9 procenta na porodní stoličce a 2,8 procenta do vody.
„Podíl žen, které rodí vleže, klesá, ale stále zůstává celkem vysoký. Při horizontální poloze vleže na zádech děloha způsobuje stlačení velkých cév a snížený průtok krve může mít vliv na stav plodu. Poloha na zádech nevyhovuje také ženám, které mají křížové bolesti,“ upozorňuje koordinátorka Průvodce porodnicemi Miloslava Kramná.
První hodiny po porodu (kontakt matky a dítěte)
Mnoho rodičů si vybírá porodnici podle toho, zda a jak podporuje navázání citové vazby mezi rodiči a dítětem. Ve sledovaném období bylo u čím dál většího počtu porodů položeno dítě na tělo matky ihned po narození (77,5 procenta v r. 2021 oproti 66 procentům v roce 2017), pupeční šňůra byla přestřižena až po dotepání (46,6 procenta loni oproti ani ne třiceti procentům v roce 2017) a novorozence personál vyšetřil přímo na těle matky (14,9 procenta v roce 2021 oproti ani ne jedenácti procentům o čtyři roky dříve).
Propuštění z porodnice
Dceru jsem dostala až pět hodin po porodu z mně neznámých důvodů, které mi nebyly vysvětleny. Když jsem se několikrát ptala, kdy dostanu dceru k sobě, sestry se mnou odmítly komunikovat, zavěsily telefon, v osobním kontaktu se doslova otočily na podpatku a odešly z místnosti bez jediného slova. Nikdo mi nebyl schopný vysvětlit, co se děje. Po této zkušenosti vím, že případný další porod bude buď ambulantní, nebo v jiné porodnici… Jako psycholožka mohu hodnotit dopad péče na psychiku, který byl enormně stresující.
Tak popsala svou zkušenost jedna z dotazovaných žen. Je pravda, že metodický pokyn ministerstva zdravotnictví doporučuje propuštění nejdříve 72 hodin po porodu, ale stoupající počet žen z porodnice odchází domů dříve (13,1 procenta loni oproti pěti procentům v roce 2017).
Motivací pro kratší pobyt v porodnici, kterou ženy zmiňovaly v neveřejných vzkazech pro personál, je například nespokojenost s péčí na oddělení šestinedělí, lepší zvládání kojení v pohodlí domova, možnost přizpůsobit rozvržení dne potřebám nedělky a novorozence. V zahraničí je dřívější odchod z porodnice naprosto běžný.
Kojení
Při propuštění z porodnice odchází plně kojených okolo 75 procent novorozenců. Vzhledem k tomu, že téměř polovinu dětí personál porodnice dokrmuje, to bohužel neznamená, že tyto děti jsou pak doma krmeny výhradně mateřským mlékem. Prvního půl roku života by to tak přitom mělo být, například kvůli imunitě.
Kompletní analýzu dat z Průvodce porodnicemi si můžete stáhnout zde.
ČLÁNKY DO MAILU