Přílišné uklízení škodí plicím stejně jako cigarety, vadí hlavně stříkací čisticí prostředky

Přípravky, které běžně používáme v našich domácnostech, obsahují řadu chemických látek. Ty mohou při dlouhodobém vdechování poškodit průdušky a  vést k rozvoji mnoha plicních onemocnění. U starších lidí to bývá především chronická obstrukční plicní nemoc, známá také pod zkratkou CHOPN, u mladších astma. 

Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší zejména uvnitř budov dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky. U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci, vysvětluje docent Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti. 

Přečtěte si také:

Akutní srdeční selhání může být horší než infarkt. Trpí jím zejména lidé nad 65 let

Potvrdila to nedávno publikovaná norská studie, která v průběhu 20 let sledovala přes šest tisíc lidí lidí. Zveřejnil ji odborný časopis American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. Vědci zjišťovali, jak často respondenti uklízí a jaké čisticí prostředky při tom používají. Zároveň měřili funkci jejich plic. Dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví obdobný dopad jako pravidelné kouření 10 až 20 cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také více exponovány, vyčíslil docent Koblížek.

Lidé, kteří pravidelně uklízejí doma nebo v rámci zaměstnání, by se tak podle lékařů měli chránit – nabízí se používání roušek nebo respirátorů. Pomáhá ale i krátkodobé intenzivní větrání. Pokud si člověk během úklidu otevře v místnosti okno, velká část chemikálií se ve vzduchu zředí, a jejich škodlivost se tak významně omezí, vysvětluje pneumolog. 

Použijte raději kýbl s vodou

Vedoucí studie, profesorka Cecilie Svanes z oddělení veřejného zdraví a primární péče univerzity v Bergenu, řekla médiím, že hlavním problémem jsou čisticí spreje. Malé částice ze sprejů mohou po úklidu zůstat ve vzduchu několik hodin. Mohou se přitom dostat hluboko do plic a způsobit infekce a stárnutí plic, vysvětluje.

Její rada je přitom jednoduchá: používejte klasiku, tedy kyblík s vodou a do něj dejte trochu tekutého čisticího prostředku. Stačí vám tak celkem málo chemie, zvláště pokud zároveň použijete místo obyčejného hadru ten z mikrovláken. 

Občasný úklid není tak nebezpečný, ale pokud někdo čisticí prostředky používá denně, je na tom jako poměrně silný kuřák. Podle studie mají lidé, kteří 20 let pracovali jako uklízeči nebo pravidelně uklízeli domácnost, sníženou funkci plic stejně jako kdyby po tu dobu kouřili dvacet cigaret denně. Také riziko rozvoje astmatu bylo o 40 procent vyšší. 

Přečtěte si také:

Jak se liší akutní a chronické selhání ledvin? Jedno překvapí náhle, o druhém léta nevíte

Samozřejmě častý úklid nebo kouření ale nejsou jedinými faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicních chorob. Velkou roli hraje také genetika nebo prostředí, v němž se člověk většinu dne pohybuje. V České republice máme dlouhodobě problém s množstvím škodlivin, které se do ovzduší uvolňují z tranzitní dopravy. Lidé, kteří žijí v blízkosti rušných silnic, jsou jim extrémně vystaveni. Většina zemí Evropy, včetně ČR, neplní cíl Světové zdravotnické organizace, který udává doporučené koncentrace polétavého prachu. Zejména částice menší než 2,5 mikrometru se přitom skrze plíce mohou dostat až do krve, kde představují nebezpečí pro mozek či srdce a škodlivé jsou i pro vývoj nenarozených dětí, upozorňuje docent Koblížek.

Zmíněné faktory přispívají ke vzniku řady plicních obtíží – zejména lidé starší 50 let se často potýkají s chronickou obstrukční plicní nemocí. V důsledku trvalého zánětu se těmto pacientům zužují dýchací cesty, do plic a z nich proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním.

Přečtěte si také:

Lékaři zdarma a bez objednání změří kapacitu plic lidem, kteří mají potíže s dýcháním

  K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu. Bohužel, pacienti mají často tendenci příznaky podceňovat a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy už mají výrazně poškozené plíce. Pokud však odhalíme nemoc v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta, říká profesor Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

V počátečních fázích nemoci také často stačí vyvarovat se rizikového chování. S pacientem se snaží vytipovat činnosti, které mu škodí. Pomůže, když se zbaví závislosti na kouření nebo se v práci přesune do méně prašného prostředí a začne používat ochranné pomůcky. Jde o drobné změny, které ale dokážou nemoc zásadně zpomalit, přibližuje lékař Vladimír Koblížek a dodává, že pro pacienty s těžkou formou CHOPN by nadějí do budoucna mohla být nová biologická léčba. 

Nejspíše do tří let by měly být v Česku k dispozici první takzvané biologické léky, které budou přímo působit na buňky stojící za poškozením plic a dolních cest dýchacích. Půjde o velmi nákladnou léčbu, která by však mohla pomoci pacientům s těžkou a nestabilní formou nemoci. Už v příštím roce začnou pneumologové hledat vhodné adepty pro tuto terapii.

Smysl má také prevence v podobě očkování proti chřipce, covidu-19 a pneumokokovým infekcím. Doporučuje se rovněž očkování proti RS virům. Lidé s poškozenými plícemi totiž patří mezi ohrožené skupiny. Zmíněné infekce by tak pro ně mohly být mnohdy až fatální. 

Padoucnice, souchotiny, galská či fantivá nemoc: Jak znáte staré názvy nemocí?

Některé z výrazů v našem kvízu jste už nejspíše slyšeli nebo někde četli, otázkou je, jestli si pod nimi představujete tu správnou diagnózu. Troufneme si tvrdit, že možná narazíte i na takový, který jste nikdy předtím neviděli.

Spustit kvíz