Přiměřeně, přiměřeně... to platí pro dovolenou i letní flirt

Na téma dovolených byla popsána halda papíru včetně toho virtuálního. „Jak prožít ideální dovolenou? Dovolená bez stresu. Co na dovolenou. Návrat z dovolené…“ Když bychom všechny ty rady hodili do hrnce a zamíchali, vyjde nám dovolená pejska a kočičky. Nechutnala by nikomu.

Dá se vůbec ohledně dovolené něco obecně doporučit? V našem malém dovolenkovém seriálu Dovolená s psychologem – raději před než po odpovídá zkušený poradenský psycholog Petr Hroch z Poradny pro rodinu v Olomouci.

Měli bychom dovolenou trávit naprosto odlišnou činností než v běžném životě? Nahradit rušný open space cvrlikáním ptactva nebo osamělost v kabině jeřábu ruchem velkoměsta? Měl by se stavební dělník natáhnout na lehátko a kancelářská krysa honit po horách? Není to pro tělo i pro duši příliš velký šok?

Autor: Isifa.cz

Nejen moderní psychologie ale i tradiční moudrost doporučuje ze stereotypu občas vybočit. Jiná moudrost však také říká, že všechno co pomáhá, může právě tak škodit. Takže pokud se někdo rozhodne trávit dovolenou výrazně jinak, než funguje běžně, pak je to dobrý nápad, jenž však má svá rizika. Je totiž třeba počítat s jistým časem, který člověk potřebuje na to, aby vklouzl do nového scénáře, a pak zase s časem, který potřebujete na návrat zpátky.

I přes takové riziko bych to doporučil, protože právě vybočením z běžného rytmu získáme možnost nadhledu, odstupu, který většině z nás chybí, zvláště pak k sobě samým. Občas se totiž stane, že právě díky takovému vybočení zjistíme, co nám v tom běžném životě chybí, jakou změnu bychom mohli udělat.

Avšak aplikovat toto doporučení je třeba slovy klasika „přiměřeně, přiměřeně“. Dá se pochopit, že leckteré nápady, které se zrodí pod slunečníkem u páté Metaxy, nepůjdou jen tak lehce aplikovat na sídlišti v Karviné.

Pokud se naše dovolená natolik liší od všedních dnů, měli bychom brát vážně případné „dovolenkové“ konflikty? Je možné, že k nim dojde jen a pouze na dovolené, dají se pak předpokládat i v běžném životě?

Odjezdem na dovolenou se nikomu osobnost nemění. Konkrétní jednání samozřejmě vždy vychází z dané situace, ale základní postoje, osobnostní rysy a zakotvené scénáře, to vše je poměrně stabilní. Lze sice očekávat, že na dovolené se budeme chovat jinak, ale za tím jiným chováním stojí stejné osobnostní faktory jako doma.

Když se manželé přes rok doma spíše míjejí a většinu času jim zabere práce a děti, pak je jasné, že když je zavřete samotné bez dětí do rozpálené cimry v cizí zemi, kde nikomu nerozumí, mohou se objevit vyhraněné chvíle. V tom dobrém i v tom zlém.

Co se řekne v afektu, bolí, ale neplatí. Alespoň ne do té doby, dokud se to neopakuje bez afektu. Proto je důležité se vždy vrátit k vypjatým chvílím na dovolené s jistým odstupem, kdy jsou emoce v normálu, nebo alespoň jiné než v dané situaci. Pokud se i po čase ukáže, že to, co se projevilo na dovolené, se ukazuje platné i nyní, pak už se nedá vymlouvat na mimořádnost letní přímořské atmosféry.

Platí ono „přiměřené“ vybočení i v oblasti vztahů? Co takhle letní flirt, sex na dovolené, a pak hajdy domů?

V ohledu letních vztahů se projevím spíše konzervativně. Pokud jsem aktivní v nějakém vztahu před dovolenou, tak bych na to měl myslet i při dovolené. Avšak i přes tento konzervativní postoj plně respektuji, že jak letní flirt, tak i z něj vyklubaná nevěra k dovolené patří.

Autor: Agentura SXC

V rámci poradenské práce se držím této teze: Nevěra je příznakem již probíhající nemoci vztahu, není její příčinou. Když je někdo ve svém vztahu plně zakotven, tak ho jen tak vnady cizího ženského či mužského těla nerozhodí.

Flirtování je však něco jiného. Flirtování nemusí být jen pokusem o sex, ale může to být vzájemně obohacující hra, jejíž výhrou je posílení pocitu vlastního ženství či mužství. Tvrdě pracující manažerka se v průběhu pracovního roku může totiž chovat více mužsky, než to podle její krátké sukně vypadá. Když na dovolené přepne do role klasické, jemně nejisté a křehké turistky, může si užít pozornosti mužů, kteří se jí po zbytek roku bojí.

Ale letní lásky jsou jak letní bouřky. Velké blesky, velký rámus, ale za pár chvil o nich nikdo neví. Tedy pokud po sobě nezanechají následky jako přívalové deště.

Já se v praxi spíše setkávám s trochu jinou problematikou. Pár v krizi očekává od dovolené něco jako nové líbánky. Již roky od toho většinu takových párů razantně odrazuji. Pokud se skutečně někomu podařilo na dovolené spravit vztah, tak ať zaskočí do kostela zapálit svíčku, protože jej Hospodin poctil zázrakem. Náprava vztahu je spíš dlouhá cesta vykonaná strašně malými krůčky.

Často se pak stává, že taková „terapeutická“ dovolená spíš jednoho z páru utvrdí v tom, že s tím druhým se opravdu nedá žít. Takhle rozhodnutý člověk je pak schopen udělat ze zbývajících dní dovolené včetně cesty zpět totální peklo.

petrhroch@petrhroch­.cz, www.petrhroch.cz