Připravte si peníze, budou přijímačky

Statistiky praví, že nevzdělaní rodiče mají snížené šance umístit svého potomka na výběrovou školu. Ze zemí OECD máme spolu s Německem nejhorší postavení v přístupnosti ke vzdělání, nejlépe jsou na tom skandinávské země se svou devítiletou povinnou školní docházkou do 16 let.

„Vzdělání v Česku se tzv. reprodukuje, vzdě­laní rodiče mají vzdělané děti. Při umísťování dětí na víceletá gymnázia to platí dvojnásob, protože v tomto věku rozhodují především rodiče, kteří mají své vzdělanostní aspirace. Obecně v zemích, kde jsou tato gymnázia nebo soukromé školy, jsou děti z nižších vrstev tendenčně znevýhodněné,“ popisuje současný stav sociolog Ivo Bayer, M.A. „Když je daný školní systém nastaven tak, aby děti zvýhodňoval, budu svoje děti na gymnázium nutit. Vzdělání je společenský výtah. Když nemůžu dětem předat firmu, umožním jim aspoň nejlepší možné vzdělání.“

Uživatelé internetu v produktivním věku patří mezi vzdělané, většinou vysokoškolsky, takže je  možné, že také nemáte pochyby o vzdělávací cestě vašeho dítěte. Někdo možná jen chce zkusit, zda se jeho potomek dostane přes přijímačky na gymnázium v páté nebo sedmé třídě. Od  minulého roku máte možnost podat celkem tři přihlášky, čímž zákonodárci vyšli vstříc prosbám rodičů a zavařili si u ředitelů škol. Přes 80 % z nich je proti díky narostlé administrativě spojené s přijímacím řízením.

Tři šance jsou často jen dvě

Některé školy se brání tím, že vypíší pouze dva termíny konání zkoušek. Neberte to jako osobní útok na zájemce o studium, školy jsou limitovány něčím zcela jiným – dodržením podmínek testování.

„Je to dáno tím, že je pro všechny školy v republice pro jeden termín testu použita jedna verze, a tak je nutné zabránit, aby jeho obsah unikl, šířil se a ovlivňoval výsledek zkoušek,“ vysvětlil mluvčí Scia Bohumil Kartous pro MF Dnes. Školy samy nemají podle něj zájem o přípravu dalších variant, a týká se to i těch, které služeb Scia nevyužívají. „Připraví jen dvě varianty pro dva termíny, což je minimum dané zákonem,“ dodal Kartous.

Přes dvě stě středních škol, gymnázia nevyjímaje, dnes využívá služeb Scia. Dítě chtivé zkusit si testování předem se musí připravit překvapivě – zase u Scia. Za tuto službu se platí, a nikoliv málo. Cena jednoho on-line či papírového testu vyjde na třicet korun, ale předmětů je více, a tak mnozí rodiče zakoupí raději přípravný kurz, který zvýší šance dítěte na přijetí, řádově se jedná o tisíce. Školy samotné také nabízejí možnost připravit se u nich na zkoušky, obvykle ve stejné cenové relaci.

Mezi rodiči je nemalá skupina těch, kteří s tímto způsobem testování nejsou spokojeni.

„Myslím, že třeba pro desetileté děti jsou ty testy nevhodné, musejí stihnout v češtině 60 odpovědí za 45 minut včetně úryvků textu. Když dítě netrénujete nebo tenhle způsob úkolů na jejich základce neprocvičují, máte pak jedinou šanci zběsile nakupovat kurzy u Scia,“ potvrzuje moje známá, která bude školy s přijímačkami od Scia při výběru ignorovat.

Ne tak třeba Zlínský kraj, který se letos rozhodl plošně na všech svých padesáti školách zavést testy od společnosti Scio. Za svou snahu sjednotit a standardizovat přijímací řízení zaplatí přes 700 tisíc korun, ředitelé škol rozhodnutí kraje vítají. V jiných krajích o podobných změnách teprve uvažují. „Pardubický kraj připravuje na rok 2011 komplexní návrh přijímaček. Vedoucí oddělení vzdělávání krajského úřadu Jan Ptáček uvedl, že hledají cestu, jak by zkvalitnili přijímací řízení na střední školy. Jednou z možností, která se nabízí, jsou Scio testy,“ uvedla mluvčí pardubického kraje Magdalena Navrátilová.

Bez peněz do školy nelez

Alternativou k drahým testům může být domácí doučování. Ing. Marie Macounová je matkou čtyř dcer, její nejmladší čeká rozhodování o přijímačkách za dva roky. „Jsem toho názoru, že když chce někdo, i moje dítě, na gympl, musí se samo učit. Nejstarší dceři, která chtěla na čtyřletý gympl, jsem zaplatila studentku češtiny z pedagogické fakulty, která s ní prošla učivem, ve kterém dcera trochu plavala. Obě jsme se pak dost zklidnily. Zkoušky s přehledem udělala.“  

Ať zvolíte jakýkoliv postup při přípravě, výdajům se nevyhnete. To jen potvrzuje český trend zvyšující se nepřístupnosti vzdělání pro sociálně slabší vrstvy. Žáci rodičů, kteří nejsou při penězích, tak mají malou šanci projít sítem rozhodování o přijetí na gymnázia jakéhokoliv typu. Zdá se, že chytrost a dobré učební výsledky na přijetí na jakoukoliv školu nestačí.

Marie Macounová k tomu dodává: „Moje třetí dcera byla na zkouškách na jedno pražské osmileté gymnázium úplně poslední. Protože je pořád prospěchem šestá z 33 dětí, myslím, že úspěch u zkoušek absolutně nevypovídá o tom, jak dítě bude školu zvládat.“

Ilustrační foto: Dreamstime