Název tohoto onemocnění vychází z pojmu endometrium, což je vnitřní výstelka dělohy. Během menstruačního cyklu narůstá vždy znovu, aby se takto děloha připravila na přijetí oplodněného vajíčka. Pokud k oplodnění nedojde, pak se tato tkáň vyloučí během menstruačního krvácení. Endometriózou se nazývá stav, kdy výstelka roste také mimo dělohu. Co to způsobuje?
Kde v těle se endometrióza vyskytuje?
Endometriální tkáň rostoucí mimo dělohu se během menstruace nevylučuje, což může vést k zánětům, zjizvení, srůstům mezi orgány i výstelkami a také k cystám. Ačkoliv jde o nezhoubné onemocnění, jeho dopad na život žen je značný. I přes svou závažnost a častý výskyt však endometrióza zůstává stále společenským tabu.
Nejčastěji se to děje v oblasti pánve a zasaženy bývají vaječníky, vejcovody a výstelka pánevní dutiny. Vzácněji se objevuje rovněž v močovém měchýři, v oblasti konečníku, na děložním čípku, ve střevech, žaludku nebo ve vagíně. Ještě vzácnější je její výskyt mimo oblast pánve, ale není to vyloučeno, objevit se může třeba i v hrudním koši.
Pro toto onemocnění je charakteristický stav, kdy žena původně bolestivou menstruaci neměla, ale bolesti se projevily až v průběhu života, anebo se původně mírné bolesti v určitém období života změní na bolesti nesnesitelné,
popisuje onemocnění a jeho příznaky lékař Jan Drahoňovský z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Podle něj jsou dalším charakteristickým příznakem bolesti při pohlavním styku a vyprazdňování. Často nemoc provázejí zažívací potíže – nadýmání, zácpa, či naopak střídání zácpy a průjmu. Dá se říci, že jakékoliv příznaky, které se cyklicky opakují v průběhu menstruačního cyklu, by měly vzbudit podezření na endometriózu.
Častým problémem je i složitá diagnostika nemoci, která může trvat i několik let. Příčinou prodlení je bagatelizování základních příznaků a to, že se na toto onemocnění nemyslí.
Lékaři přesně nevědí, co endometriózu způsobuje, existuje však několik teorií. Patří k nim přenos endometriální tkáně krví nebo lymfatickým systémem, genetické predispozice, reverzní menstruace (endometrium se „stěhuje“ do jiných částí těla místo toho, aby opustilo tělo během menstruačního krvácení), změna jiných buněk v těle na buňky endometriální nebo přenos těchto buněk do jiných částí těla během operace, například při císařském řezu nebo jiných gynekologických operacích.
Mezi hlavní příznaky endometriózy patří bolest
Primárním příznakem endometriózy je bolest, která se typicky vyskytuje v břiše, pánevní oblasti a dolní části zad. Objevuje se nejenom během menstruace, která bývá u žen s endometriózou často velmi bolestivá, silná a prodloužená, ale kdykoliv v průběhu cyklu.
Bolest se objevuje i při sexu. Endometrióza může mít na svědomí také špinění mimo menstruaci i bolestivé pohyby střev. K dalším příznakům patří obtíže při močení, únava, nedostatek energie i zácpa či průjem, a to zejména během menstruace. Neexistuje přitom souvislost mezi závažností stavu konkrétní pacientky a bolestmi.
Některé ženy mohou mít zanedbatelná endometriální ložiska a velké obtíže, zatímco u jiných existuje těžká endometrióza, ale jejich potíže nejsou velké.
- Endometrióza se nejčastěji vyskytuje u žen od 25 do 40 let a u některých jsou rizika vyšší.
- Jde hlavně o ty, které měly svou první menstruaci před dosažením věku 11 let.
- Pravděpodobnější je rovněž u žen s krátkými menstruačními cykly (obvykle se udává kratší období než 27 dní), se silnou menstruací delší než týden, anebo u žen s určitými abnormalitami dělohy.
Endometrióza a neplodnost
Endometrióza je jedním z nejčastějších problémů spojených s neplodností. Americká společnost pro reprodukční medicínu zjistila, že 24 až 50 procent žen, majících problémy s otěhotněním, má endometriózu. I když také zde medicína zatím tápe a lékaři netuší, jak endometrióza ovlivňuje plodnost, jedna z hypotéz se zabývá myšlenkou, že zjizvená tkáň může ovlivnit uvolňování vajíček z vaječníků nebo zablokovat cestu vajíčka vejcovodem, takže se nemůže dostat do dělohy.
Endometrióza může také poškodit spermie nebo oplodněná vajíčka ještě před jejich uhnízděním v děloze. Ale mnoho žen, trpících endometriózou, může otěhotnět a dítě úspěšně donosit. Lékaři někdy radí pacientkám s endometriózou těhotenství příliš neodkládat, protože stav se může časem zhoršovat.
Diagnostika endometriózy
Diagnostika může být poměrně náročná. Obvykle se používá ultrazvuk, magnetická rezonance a někdy se pacientka nevyhne laparoskopii. Ta může poskytnout informace o umístění, rozsahu a velikosti endometriálních ložisek. Lékař může také odebrat vzorek tkáně pro další testování a někdy je možné endometriózu odstranit už přímo během laparoskopie, takže není třeba další operace.
Léčba endometriózy obvykle zahrnuje léky nebo již zmíněný operační zákrok a závisí na závažnosti příznaků u konkrétní pacientky a případných problémech s otěhotněním. Specialisté obvykle doporučují nejprve vyzkoušet konzervativní léčbu a pro chirurgické řešení se rozhodnou až poté, co počáteční léčba selže. Ke zmírnění bolesti při endometrióze se doporučují volně prodejné léky proti bolesti.
Znáte někoho s endometriózou?
Jak se léčí endometrióza
V kombinaci s léky proti bolesti se užívá také hormonální terapie. Ta může zpomalit růst endometriální tkáně a zabránit tvorbě nových ložisek. Po ukončení léčby však může dojít k návratu příznaků. K dispozici je řada preparátů s různým složením a je vždy na lékaři, aby pro danou pacientku vybral tu nejvhodnější variantu. Někdy však může pomoci až odnětí dělohy, případně i s vaječníky.
To zastaví uvolňování hormonů a mělo by jít o definitivní léčbu endometriózy, avšak při odnětí vaječníků je žena uvedena do menopauzy se všemi doprovodnými příznaky, od návalů horka přes zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění až po problémy s pamětí či deprese. Odnětí dělohy také ukončuje možnost otěhotnět.
Náročnost operační léčby endometriózy je zcela srovnatelná s náročností onkologických operací. Gynekologické onkologické výkony se v Česku podařilo soustředit do specializovaných center, která jsou personálně a technicky vybavena pro provádění složitých operací. Lékař Drahoňovský říká, že by byl potřeba velmi podobný model péče nastavit i pro pacientky s endometriózou, a to zejména u těžších případů, které musí řešit mezioborový tým.
Ženy, u kterých dojde pouze k odstranění vaječníků, ale děloha jim zůstane, mohou být schopny otěhotnět pomocí umělého oplodnění. Před operací jim mohou být odebrána vajíčka a uchována pro pozdější použití, anebo mohou být využita vajíčka dárkyně.
Zdroje:
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/10857-endometriosis
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/endometriosis/diagnosis-treatment/drc-20354661
https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/endometriosis
https://www.healthline.com/health/endometriosis