Svátek zamilovaných není první máj (lásky čas), ale čtrnáctý únor. Importovaný svátek, který se nedá uctít romantickou procházkou v přírodě, protože tou dobou obvykle mrzne, až praští.
Tento hendikep se ale dá dohnat nákupem obrovského růžového čokoládového srdce nebo jiné krávoviny.
Svátek lásky očima evoluční biologie: Hynku, Viléme, Jarmilo! Darwine!
Není to klišé, Valentýn je hlavně svátek pro obchodníky, kteří si mnou ruce, že zase nastal ten den, kdy musíme známým i neznámým za každou cenu sdělovat, jak moc je milujeme… A k tomu se sluší koupit cokoliv růžového nebo červeného. Ale chápu, že pro někoho může být tento pseudosvátek skvělou možností, jak někoho ohromit či dokonce sbalit a respektuji to. My ostatní můžeme svým blízkým dávat dárky jen tak a kdykoliv, o vyznání či slovech obdivu ani nemluvě.
Povinné oslavy
Je to jako se Silvestrem, nejsem z lidí, kteří se musí opít zrovna jedenatřicátého prosince (Přečtěte si: Silvestra neslavím. Jsem radši sám). Žádného Valentýna neznám, takže ho prostě neslavím. Neslavím ani svůj svátek, na tom jsem se nijak nezasloužil, to narozeniny jsou něco jiného.
Čtěte téma: Jaká jména najdeme v kalendáři za 30 let?
Pokud budeme růžový svátek brát třeba jako den, kdy si děti ve školních lavicích píší o trochu více zamilovaných psaníček než obvykle, je to fajn. Dá se pochopit i snaha obchodníků na rozjitřených srdíčkách vydělat, od toho jsou obchodníci a vydělávají i na horších věcech.
Co ale nutí padesátníky lítat po Praze a kupovat puget růží manželce? Nechybí jim snad jiný, dříve ještě hojněji slavený svátek, na který nová generace trochu zapomněla? Jediné, co pro střední a starší generaci odlišuje Valentýna od MDŽ, je alkohol konzumovaný po litrech.
Už jsem velký… na pseudosvátky
Slavení Valentýna mi vlastně nevadí. Pokud do toho nejsem zatahován osobně. Ale i já jsem samozřejmě občas dříve z mladické nerozvážnosti podlehl a zakoupil jsem nějakého toho růžového medvěda. Teď už jsem naštěstí velký a nikdo to po mé maličkosti nepožaduje.
Letošního Valentýna strávím stylově – u piva. To příznivkyně tohoto pseudosvátku lásky jistě vyprovokuje k nenávistným reakcím a sledování jejich milých, zda náhodou nechystají podobnou sabotáž. Možná to tak připadá jenom mně, ale ženy obecně k takovýmto akcím více tíhnou a zcela jistě i více utratí za růžové dárečky.
Přečtěte si: Valentýnský obchod s láskou
Kolik trapasů nastane, když dívka předloží svému chlapci něco růžového a ten na oplátku zrudne, jelikož nic nekoupil.
Lásku bychom měli dávat svým blízkým najevo celoročně, nejenom 14. února. Kdo slaví Valentýna, ten je slaboch, který potřebuje diktát přesného data pro odesílání valentýnek a dárečků.
Zkušený znalec překvapí svoji tajnou lásku kdykoliv jindy. Má to výhody – třeba 16. června má jistotu, že jeho „oběť“ nedostane jiné psaníčko od konkurence. Tedy pokud zrovna nemá narozeniny či svátek.
Slavíte svátek sv. Valentýna?
Jinak řečeno – Valentýn zabíjí originalitu a moment překvapení. Zrovna v oblasti vyznávání lásky se nevyplatí podléhat diktátu většiny.
V diskuzích na internetu se dost lidí jasně distancuje od dávání dárků na Valentýna, přesto ale pak někteří podlehnou a něco koupí, téměř tajně. Média mají sílu, kterou jenom podněcují valentýnské reklamní kampaně. Není prostě snadné odolat, „svátek zamilovaných“ je opravdu hlavně svátkem prodejců…
Co si o svátku svatého Valentýna myslíte vy?