V minulosti si spousta Čechů dávala novoroční předsevzetí přestat kouřit. Dnes je ale všechno jinak. Šetření výzkumné agentury STEM/MARK ukázalo, že se předsevzetí do roku 2024 týkají zejména hubnutí, pohybu a celkově zdravého životního stylu, kouření lidem ani s ohledem na stále se zvyšující ceny cigaret zjevně nevadí.
Předsevzetí pomalu vycházejí z módy
I když se ve společnosti stále o novoročních předsevzetích hodně mluví, na základě provedeného průzkumu to vypadá, že jim lidé už moc nefandí. Pravidelně si je s příchodem nového roku dává necelá pětina Čechů, třetina jen někdy a zbylá polovina národa vůbec.
„Novoroční předsevzetí si dávají častěji mladší lidé, naopak věkové skupiny nad 45 let podstatně méně,“ říká Radek Pileček ze STEM/MARK a dodává, že trochu více jsou v této záležitosti zapojeny ženy a lidé žijící ve velkých městech, naopak třeba vzdělání nehraje žádnou roli.
Ten, kdo si už novoroční předsevzetí pravidelně dává, se také snaží, aby ho co nejdéle dodržel. Polovině z těchto lidí se daří to, co si předsevzali, plnit. Lehce přes čtyřicet procent původně namotivovaných lidí se domnívá, že jim plnění předsevzetí nejde tak, jak očekávali.
Předsevzetí si dávají hlavně lidé do třiceti let
Celkem 21 procent dotázaných si dalo novoroční předsevzetí do roku 2024 s jasnými konturami. Rozdíly jsou mezi věkovými skupinami. Zatímco mezi mladými do 30 let se k tomuto kroku uchýlil každý třetí, mezi seniory nad 60 let šlo jen o jednoho člověka z devíti. Nejpočetnější skupinou, která si s příchodem nového roku přála ve svém životě nějakou změnu, byli lidé mezi 18 a 29 roky. Šlo o jednu třetinu dotázaných.
Rozdíly ale byly i mezi pohlavími. Častěji si předsevzetí do roku 2024 daly ženy (25 %) než muži (18 %). „Při pohledu na regionální rozdíly se vymyká pouze Praha, kde je tento podíl téměř dvojnásobný. Praha je také specifická zněním novoročních předsevzetí – mnohem více se v nich objevuje seberozvoj a pravidelné cvičení,“ říká analytik Pileček.
Co jsme si přáli? Zbavit se faldů a mít lepší práci
Ne nadarmo jsou fitness centra plná „ledňáčků“, ten, kdo si předsevzetí dal, chtěl obvykle zapracovat na svém fyzickém vzhledu. Jednoznačně mezi respondenty dominuje požadavek zhubnout. A když už zhubnout, tak pořádně, nejčastěji šlo o pět až dvacet kilogramů. I další pozice souvisí se zdravým životním stylem, lidé by totiž rádi měli více pohybu, rádi by více cvičili a obecně vzato by rádi změnili svůj životní styl.
A to je dobře, protože podle dat Českého statistického úřadu více než třetina českých žen bojuje s mírnou nadváhou (35,7 %) a u mužů je to téměř polovina dospělých osob (48,6 %). Každý pátý muž trpí obezitou (21 %), u ženské části populace je to 18,4 %. A co se týče pohybu, ani tady se není čím chlubit. Každý den si najde čas na pohyb ve svém volném čase jen 14,4 % mužů a 16,1 % žen. Třetina mužů v Česku pak přiznává, že neprovozuje žádnou fyzickou aktivitu ve volném čase, a mezi ženami je tento podíl ještě vyšší.
Do první desítky nejčastěji uváděných předsevzetí se dostalo také trávení času s rodinou, kariérní posun či různorodá přání v oblasti vztahů.
Zkoušeli jste někdy přestat s kouřením?
Kouřit a pít alkohol chceme dál
Překvapivý závěr se týká kouření. Dnes chce totiž přestat kouřit pouze 5 % lidí, kteří si nějaké novoroční předsevzetí dali (tj. přibližně 1 % celého vzorku). Což může souviset s tím, že lidé užívají elektronické cigarety, což považují za menší zlo. Přitom ale zapomínají, že elektronické cigarety mohou způsobit otok plic a přispívají i ke vzniku rakoviny.
Dalším překvapením je fakt, že ani v alkoholu se Češi nehodlají omezit. „Přestože patříme ke světové špičce v pití alkoholu, nepanuje zájem se v tomto ohledu omezovat. Zde jsou Češi zřejmě spokojení,“ hodnotí výsledky Pileček. Přitom podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je míra konzumace alkoholu v české populaci dlouhodobě vysoká. Spotřeba alkoholu dlouhodobě odpovídá 10 l čistého alkoholu na osobu, což ČR řadí na přední místa v konzumaci alkoholu v Evropě. V řadě evropských zemí (například Estonsku, Řecku a Litvě) v posledních letech míra konzumace alkoholu mezi dospělými klesá, v Česku se však situace nemění.
Podíváme-li se na podobné výzkumy v zahraničí, například v západní Evropě, uvidíme v žebříčku mnohem výše postavenou kategorii financí a předsevzetí vstříc našetření určitého objemu peněz. „V Česku podobná předsevzetí téměř vůbec neslýcháme, což může souviset s celkovou nejistotou obyvatel v této oblasti. Jednoduše řečeno, zhubnout 10 kg vypadá pro většinu Čechů realističtěji než našetřit 100 tisíc,“ uvažuje závěrem Pileček.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob nad 18 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 12. do 16. ledna 2024.
ČLÁNKY DO MAILU