Rakovinou vaječníků v Česku ročně onemocní asi tisíc žen. Nejčastěji mezi 55 a 75 lety, ale výjimkou nejsou ani mladší pacientky. Odhalit tuto nemoc v úplném počátku je přitom složité, protože symptomy nejsou vůbec jednoznačné a často trvá velmi dlouho, než se žena k lékaři vypraví.
Co se dozvíte v článku
Mezi symptomy patří nafouknuté břicho, ale také zažívací potíže: nadýmání, zácpa nebo průjem, pocit plného břicha a tlaku v něm. Tyto příznaky přitom provázejí například i menstruaci nebo se objeví po dietní chybě, při velkém stresu či během virózy. Pokud však problémy během několika dnů nezmizí, měla by už žena zpozornět a nechat se vyšetřit.
„Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek. Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stadiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje profesor David Cibula, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Malé povědomí o možných příznacích rakoviny vaječníků a jejich podceňování je jen jeden z problémů spojených s tímto onemocněním. Dalším aspektem, který hraje proti, je, že neexistuje vyšetření, které by v rámci prevence mohlo karcinom odhalit.
„Je celosvětově známým problémem, že u karcinomu ovaria neexistuje efektivní screening. Ani pravidelné návštěvy gynekologa s ultrazvukovým vyšetřením nejsou schopny zachytit časné stadium. Zachycení časného stadia I nebo II je spíše náhodou,“ vysvětluje Anna Germanová, která u Apolináře působí jako lékařka na onkogynekologickém stacionáři.
Syndrom malé sukně jako typický příznak
Rakovinou vaječníku onemocněla i 65letá Květa. Prvním příznakem, který na sobě pozorovala, bylo nafouklé břicho – typický příznak, který při rakovině vaječníků způsobuje hromadění tekutiny v břišní dutině, zvaný ascites.
„Toho jsem si všimla rychle, protože mám štíhlou postavu. Myšlenku, že bych snad přibrala, jsem hned vypustila – moje strava byla stále stejná, a stejně tak i ostatní části těla. Zároveň jsem začala chodit dvakrát denně na záchod, což je u mě velmi neobvyklé. Postupem času mě začaly trápit i hemoroidy, které mě dovedly k lékaři,“ vzpomíná.
Během několika dní pak musela lékaře vyhledat znovu, a to kvůli bolestivému močení. „Lékařce jsem popsala i své potíže s břichem, které mi prohlédla. Zjišťovala, zda by nemohlo jít o slepé střevo, ale to pak vyloučila. Dostala jsem recept na antibiotika a odešla domů. Symptomy ale nezmizely a vlastně mně po prohmatání břicho i rozbolelo. Tak jsem se vydala na gynekologii.“
U této pacientky neodhalila žádný podezřelý nález ani preventivní gynekologická prohlídka – absolvovala ji pravidelně každý rok, naposledy zhruba čtvrt roku před prvními obtížemi. Až na základě příznaků ve formě zvětšeného břicha a bolestivého močení byla stanovena diagnóza: nádor na vaječníku o velikosti 5,5 cm.
„Dnes už vím, že se zvětšení břicha při onemocnění přezdívá syndrom malé sukně, ale než jsem onemocněla, nikdy jsem o tom neslyšela. Kdybych věděla, že může jít o příznak rakoviny vaječníku, zašla bych k lékaři dřív a příznaky hned řešila s gynekologem,“ říká.
Špatná možnost vyšetření
Až tři čtvrtiny pacientek s rakovinou vaječníků jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stadiích III a IV). Na vině je nejen to, že jsou příznaky velmi nespecifické, ale také špatná přístupnost vaječníků pro vyšetření.
Na rozdíl od děložního hrdla, které může lékař vyšetřit přes pochvu, jsou totiž vaječníky uloženy hluboko v břišní dutině, navíc těsně obklopené dalšími orgány. V současnosti tak není k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo odhalit onemocnění v časném stadiu, kdy je ještě zcela bez příznaků. Pokud žena přijde k lékaři až na základě krvácení mimo cyklus, může už se jednat o velmi pokročilé onemocnění se špatnou prognózou.
Ultrazvuk, CT a krevní marker
Odborníci mohou nádor vaječníku diagnostikovat pomocí několika vyšetření. Provádějí je lékaři v onkogynekologických centrech. Především jde o expertní ultrazvukové vyšetření, které kombinuje vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes břicho. Dále je možné využít CT vyšetření hrudníku, břicha a pánve.
Pokud vznikne podezření na zhoubný nádor, odebere se pacientce krev pro stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku.
„Nádorový marker CA125 bývá nespecificky zvýšen také u některých fyziologických stavů a jiných nemocí, které nesouvisí se zhoubným nádorem vaječníků – menstruace, těhotenství, děložní myomy, endometrióza, pánevní zánět. Jeho negativní hodnota nevylučuje přítomnost zhoubného onemocnění. K odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru je mnohem přesnější expertní ultrazvukové vyšetření. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace,“ vysvětluje lékař Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Roman Kocián.
Čím víc ovulačních cyklů, tím vyšší riziko
Ohrožení rakovinou vaječníků roste podle odborníků s počtem proběhlých ovulačních cyklů. Jedinou možností, jak riziko zmírnit, je snížení počtu ovulačních cyklů, tedy těhotenství a kojení, případně také užívání hormonální antikoncepce, u kterého však dle odborné literatury není zcela jednoznačné, jak významný ochranný vliv ve skutečnosti má.
Ve vzniku rakoviny vaječníků může hrát významnou roli také dědičnost. Nedědí se samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Může za ni mutace genu BRCA 1 nebo BRCA 2, kterou trpí každý osmistý Čech – ženy i muži – a z rodičů na potomky se přenáší s 50% pravděpodobností.
Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků, desetkrát vyšší rakoviny prsu, zároveň u obou pohlaví zvyšuje riziko rakoviny slinivky a u mužů rakoviny prostaty. Pokud má tedy žena v rodině historii výskytu nádorových onemocnění, měla by o tom informovat svého lékaře a probrat s ním i možnost genetického testování.
Jednou z možností prevence je operace
Přestože zatím neexistuje prevence, která by snížila riziko rakoviny vaječníků u kterékoliv ženy, jsou u žen s potvrzenou genovou mutací BRCA 1 nebo BRCA 2 možné preventivní operace, které riziko minimalizují. Jde o odstranění vaječníků a vejcovodů, případně také dělohy, a to po ukončení reprodukčních plánů. Kvůli vyššímu riziku rakoviny prsu je také možné preventivní odstranění prsů (včetně dvorců, nebo bez dvorců).
Ženy i muži s mutací v genech BRCA 1/2 by měli být sledovaní v tzv. hereditární ambulanci, aby se na případné nádorové onemocnění přišlo co nejdříve. „Důležité je vědět, že pravidelná dispenzarizace (sledování) nesnižuje riziko nádorového onemocnění. Cílem je odhalit onemocnění co nejčasněji, aby bylo dobře léčitelné a vyléčitelné, aby léčba nebyla příliš náročná. Zásadní pro předcházení vzniku nádorového onemocnění prsů a vaječníků jsou právě preventivní operace, které sníží riziko karcinomů o více než 90 %, a jsou tak šancí na zajištění trvalého zdraví žen – nosiček mutací v genech BRCA 1 a BRCA 2,“ vysvětluje Martina Zimovjanová, primářka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Uvažujete o preventivním vyšetření ledvin?
Onkogynekologická centra v ČR
- Fakultní nemocnice v Motole, Praha
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
- Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
- Nemocnice Na Bulovce, Praha
- Masarykův onkologický ústav Brno
- Fakultní nemocnice Brno
- Nemocnice Nový Jičín
- Fakultní nemocnice Plzeň
- Nemocnice České Budějovice
- Fakultní nemocnice Hradec Králové
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Krajská nemocnice T. Bati, Zlín
- Fakultní nemocnice Olomouc
- Nemocnice Jihlava
- Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
- Nemocnice Pardubického kraje, Pardubice
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR