Recepty od Rettigové jsou legendární, ale rozhodně podle nich nevařte

Vařit jako Rettigová… Málokdo ví, že tato žena nebyla primárně kuchařkou, ale velmi inteligentní a plodnou spisovatelkou, která mimo jiné prokázala velkou službu českému národu tím, že psala česky. 

Matka jí spálila panenku

Portrét M. D. Rettigové od Jana Vilímka

Autor: Wikimedia Commons, podle licence: Public Domain

Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), za svobodna Artmannová, neměla coby malá zrovna na růžích ustláno. Matka ji vedla k domácím a ženským pracím již od útlého dětství, a když jí bylo šest let, spálila jí v kamnech novou panenku, kterou dostala od dědečka k narozeninám. Tehdy její matka řekla: Je to ale hanba, že si tak velké děvče hraje s pannami. Magdalena přestála smrt čtyř sourozenců i otce, kterého ztratila ve svých osmi letech.

Když v pubertě onemocněla a léčila se v klášteře, uvažovala o tom, že tam už zůstane a bude pomáhat potřebným. Nakonec si to rozmyslela a odjela s matkou na venkov, kde na zámečku Kamenná u Příbrami u hraběnky Bredovské nahlížela do zámecké kuchyně, což jí bylo později při psaní receptů užitečné.

Manžel ji v psaní podporoval

Ve svých třiadvaceti letech se pozdější slavná spisovatelka vdala za právníka Jana Aloise Rettiga. Měli spolu více dětí, což bylo na tehdejší dobu obvyklé, dospělosti se však dožily pouze tři. 

Když začala psát pro dospívající dívky a zachycovat své myšlenky nebo jednoduché básničky osobního charakteru, které psala pro své blízké, nebyla v tom potřeba utéct od tíhy běžného života a strastí manželství, ale spíše potřeba seberealizace a možnosti naplnit spisovatelské ambice. Možná jí nebylo příjemné, že se tak často kvůli manželově práci stěhovali, ale manžela by Rettigové mohla závidět leckterá žena 19. století. Protože právě manžel Rettigovou v jejích literárních snahách velmi podporoval. Zalíbila se mu myšlenka, že by mohla psát česky a prosazovat český jazyk oproti standardní němčině. 

Přečtěte si také:

Každý rok těhotenství a porod. Kdo v počtu dětí předčil Marii Terezii?

Lásku jí dokázal třeba tím, že ji ke dvacátému výročí svatby vlastnoručně akvarelem namaloval její oblíbené místo Mariánskou studánku z 18. století v Malé Chuchli nad pravým břehem tamní Čertovy strouhy.

Vařit zkoušela i z bramborové nati

Otec Rettigové byl Němec, matka Češka. Rettigová se ale pořádně česky psát naučila až ve svých pětatřiceti letech, a to s velkým přičiněním manžela. Aby oslovila široké čtenářské vrstvy a dostala se k ženám, které obvykle neměly moc času ani možností, jak číst, sepisovala rady pro hospodyňky, jimž tykala, a recepty, které všechny vlastnoručně vyzkoušela. 

Zdůrazňovala také pestrost jídelníčku a vzhled jídla. Její dobrý manžel vše trpělivě snášel, a když psala kuchařku, nechal se prý slyšet: Ach bože, jen kdybych se mohl alespoň trochu kloudné polévky najíst, žena pořád zkouší a zkouší nová jídla i z bramborové nati. Rettigová hodně receptů i vymýšlela a vedla k tomu jiné ženy, sama například mnohokrát zkoušela zpracovat brambory na všechny způsoby. 

Žežulka i Pojednání o telecím

Prvotinou Rettigové byla teskná Žežulka, kromě nejslavnější Domácí kuchařky z roku 1827, kterou jí vydal její přítel a nakladatel Jan Pospíšil, dědeček známého spisovatele Ignáta Herrmanna, vydala také například milostné povídky Chudobičky, pro dívky Mařenčin košíček, Mladá hospodyňka, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla (1840), Kafíčko a vše, co je sladkého – Sto předpisů, kterak se všeliké nápoje i to, co je k přikousnutí při besedách neb společnostech paní a pánů, připravovat mají (1843), Pojednání o telecím a další. Její Vzpomínky na dětství byly i součástí vydání její Domácí kuchařky.

Vraž tam 10 vajec

Nyní se dostáváme k tomu, zda tehdejší recepty byly vůbec zdravé, velmi často se totiž cituje pověstné … vraž tam deset vajec… Kuchařská kniha Rettigové dobře vypovídá o jídelníčku tehdejší doby a leckoho možná překvapí používání tolika tuku a cukru. Většinou se hodně smažilo na másle, žádné kalorie se neřešily, používaly se plnotučné mléčné produkty rovnou od krávy, například tučná smetana, dávalo se hodně másla i hodně cukru nastrouhaného z cukrových homolí.

V receptech překvapí často obrovské množství surovin, například vajec. Vše se dnes vysvětluje tím, že tyto recepty byly vždy pro více strávníků, já bych dodala i to, že lidé kdysi měli mnohem více přirozeného pohybu a kalorie snadněji vyběhali. Už proto bychom mohli říct, že tradiční recepty Rettigové by leckoho v dnešní době „zabily“.

Rettigová předčila i Palackého

I když se tato autorka a kuchařka v jednom dočkala mnohé kritiky, velice pěkně shrnuje její přínos pro českou literaturu Jan Neruda, který se jí tímto poklonil:

Rettigová je rozhodně nejúčinnějším spisovatelem nové naší doby. S ní se nemohou co do působnosti rovnat ani Kollár, ani Čelakovský, ne Palacký a ne Tyl, a vezmeme-li celou tu slavnou literaturu nejnovější, tolik musíme se přiznat, že ze všeho, co jsme tedy my nejnovější napsali, do lidu nevnikla ani desetina toho, mnoho-li do něho vniklo z jediné Rettigové.