Riziko rakoviny prostaty zvyšuje i špatný jídelníček. Nádor pomáhá odhalit test z krve

Hraje roli červené maso?

Ukazuje se to třeba na příkladu Japonců žijících ve Spojených státech. Ti totiž mají rakovinu prostaty častěji než Japonci žijící v Japonsku. A vysvětluje se to právě složením stravy.

„Zvažuje se například vliv konzumace červeného masa, ale jednoznačná přímá souvislost zde není. Jde spíše o trendy,“ upřesňuje lékař.

Vliv mají i geny BRCA

Až 15 procent případů rakoviny prostaty pak má podle Babjuka vrozenou genetickou predispozici. „Podařilo se identifikovat několik genů, které jsou za to zodpovědné. Jedny z klíčových jsou geny BRCA, které známe u žen s rakovinou prsu. Existují rodiny, kde muži, kteří se dožijí určitého věku, mají vysokou pravděpodobnost onemocnění rakovinou prostaty,“ říká profesor.

Přečtěte si také:

Rakovina prostaty nemusí mít žádné příznaky, odhalit ji může jednoduchý krevní test

Tam, kde existuje podezření, že je onemocnění geneticky vázané, proto lékaři doporučují genetické vyšetření. Je to důležité pro volbu dalšího postupu u daného jedince i pro strategii, jak nádor včas zachytit u mužů v následujících generacích.

Pro koho je určený screening?

Při diagnostice pak do velké míry pomáhá také nový Program časného záchytu karcinomu prostaty. V rámci něj oslovují praktičtí lékaři a urologové muže od 50 do 69 let, kterým bude vyšetřena hladina prostatického specifického antigenu (PSA) z běžného odběru krve. 

„Pokud je jeho hladina zvýšená, odesílá lékař pacienta na certifikované pracoviště urologie. Screening je pro pacienty velmi pohodlný, protože začíná pouhým odběrem krve a místo invazivních výkonů pokračuje MRI (magnetickou rezonancí),“ vysvětluje Michaela Tůmová z pacientské organizace STK pro chlapy.

Přečtěte si také:

Konec vyšetření přes konečník. Pojišťovny zaplatí mužům nad 50 let prevenci rakoviny prostaty z krve

Nemoc se rozvíjí plíživě

Česko patří díky tomu podle profesora Babjuka k jedné z prvních evropských zemí, které se této problematice takto komplexně věnují.

„Nesmíme ale zapomínat, že rakovina prostaty má určité zvláštní rysy. Je to často spíše pomaleji probíhající onemocnění, jehož příznaky se mohou projevit až třeba po deseti letech. Pro řadu mužů, zvláště těch ve vyšším věku, tak nemusí rakovina prostaty představovat bezprostřední nebezpečí. Naší snahou je pak diagnostikovat onemocnění hlavně u těch pacientů, kde je riziko nejvyšší, proto se soustřeďujeme hlavně na muže ve věku 50–70 let,“ vysvětluje profesor Babjuk.

Možností léčby je vícero

Počet nových pacientů s nejpokročilejším stadiem nemoci se pohybuje kolem tisíce, obdobný počet pacientů do čtvrtého stadia vstoupí díky progresi svého onemocnění nebo relapsům.

„Léčba se v posledních letech zásadně změnila. Tam, kde se onemocnění rozšíří mimo prostatu, musíme léčit celkově. Objevila se zde celá řada novinek a nových postupů, které de facto umožňují pacientům sice ne úplné vyléčení, ale dlouholeté přežití s tím, že kvalita jejich života je často velmi dobrá,“ vysvětluje profesor Babjuk.

Nová léčba je šetrnější a individualizovaná. Většinou spočívá v nějakých formách hormonální léčby. „Dnes je celá řada nových preparátů, které lze různě kombinovat, a daří se oddalovat to, co pacienta ohrožuje na životě. A jistě jsou i další možnosti, jak postupovat,“ vysvětluje lékař.

Podívejte se na video, které připravil projekt Loono zaměřený na prevenci

K léčbě agresivních a pokročilých forem onemocnění lze použít chemoterapii. K dispozici je také lutecium navázané na antigen PSMA, který se váže na buňky nádorů. To je vlastně cílená léčba radioizotopy. Použít lze podle Babjuka i léky cílící na některé enzymy zajišťující opravné mechanismy v buňkách. Označují se jako PARP inhibitory.

„Lze je v současné chvíli nasadit u pacientů, u nichž víme, že onemocnění vychází z genetické mutace, indikace se ale bude zřejmě v budoucnu rozšiřovat. Možností je skutečně celá řada,“ dodává.

Léčba v komplexních centrech zlepšuje prognózu

Pacienti s nejpokročilejším stadiem nemoci bývají léčeni nejmodernějšími přípravky v tzv. komplexních onkologických centrech. „Hovoříme o tzv. centrové léčbě, která je dnes předepisována více než 2500 pacientům. K dispozici jim je už více než sedm moderních léků, které významně přispěly k nárůstu pětiletého přežití pacientů,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Průměrný věk mužů při zahájení této léčby je 72 let, přičemž naprostá většina z nich se v centrech začíná léčit ve věku 60 let. Nejvíce pacientů se léčí v centrech v Praze, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Komplexní onkologické centrum naopak zcela chybí v kraji Středočeském a Karlovarském, odkud musejí pacienti za léčbou dojíždět.

Pacienti, kteří se v centrech léčí, mají výrazně nižší riziko akutní hospitalizace s operacemi. Dochází také k prodlužování a zlepšování délky jejich života. „Onkologie je nejlepší obor medicíny, protože pokrok můžete sledovat každý den. Rakovina prostaty není výjimka. Stále sice přicházejí pacienti pozdě, ale i tak se prodlužuje dožití s celkem dobrou kvalitou života,“ říká Michaela Tůmová.