V rámci přípravy na svátost manželství řekl mladý farář snoubencům: „Při civilním sňatku to dneska máte tak padesát na padesát, že se rozvedete. Budete-li mít církevní svatbu, pravděpodobnost rozvodu se výrazně snižuje, a pokud budete společně chodit do kostela a modlit se, máte 99% jistotu, že se nerozvedete. Četl jsem to v jednom americkém výzkumu.“ Měl duchovní pravdu? Podívali jsme se nejen na vztah víry a manželství, ale i na další rozšířené představy. Které z nich mají své opodstatnění?
Češi, rozvodoví přeborníci
Podle evropského statistického úřadu Eurostat má Česká republika nejvyšší rozvodovost v EU – rozpadá se tu 48 % manželství. Podle statistiky za 1. pololetí loňského roku dosáhl počet uzavřených manželství 18,7 tisíce. Ve stejném období bylo rozvedeno 14,9 tisíce manželství. Pětinu rozvodů tvořily rozvody manželství, která netrvala ani 5 let, čtvrtinu naopak rozvody po více než dvaceti letech uplynulých od sňatku.
Podíváme-li se na srovnatelné období roku 2008, zjistíme, že během prvních šesti měsíců bylo oddáno 21,6 tisíce párů a rozvedeno 15,8 tisíce. Třebaže statistická výpověď vychází z poměru mezi počtem sňatků a rozvodů v daném roce a nezohledňuje tudíž klesající počet nově uzavíraných sňatků, který vytváří zdánlivý relativní nárůst rozvodů, je nesporné, že ve srovnání s ostatními zaujímáme na světovém žebříčku rozvodovosti přední místo.
Čtěte téma: Rozvod po padesátce: Nový trend?
Život před svatbou = stabilnější manželství?
Názor, že společný život před svatbou vede ke stabilnějšímu manželství, se zakládá na omylu. Sociolog NEIL BENNETT z Yaleské univerzity zjistil, že u párů, které žily již před svatbou pohromadě, je pravděpodobnost rozvodu o 80 % vyšší než u těch dvojic, které spolu před uzavřením manželstvím nežily. Další zdroje uvádějí, že kohabitující páry se rozvádějí do osmi let od sňatku o 60 % častěji. Podobně páry, které byly před manželstvím sexuálně aktivní, se rozvádějí o 53 až 71 procent častěji než zdrženlivější dvojice. Studie Národní rady pro rodinné vztahy odhalila, že ti, kdo spolu žili před svatbou, byli v manželství méně šťastni. Ženy uváděly zvláště špatnou kvalitu komunikace po svatbě.
Na druhé straně křesťansky orientovaný psycholog JERONÝM KLIMEŠ ve svém článku Pseudovědecká demagogie a konkubinát relativizuje výsledky podobných výzkumů. Soudí, že je těžké srovnávat dva vzorky, které mají odlišné morální zázemí. Lidé, kteří odmítají předmanželský sexuální styk, zpravidla odmítají i rozvody. Bylo by proto divné, kdyby mezi nimi bylo více rozvodů než v kontrolní skupině. Podle Klimeše by bylo demagogické vyvozovat z těchto údajů závěr, který se zdá logickým – nežijte v konkubinátu, jinak vám nevydrží vztah.
Má podle vás víra vliv na stabilitu manželství?
Věřící se prý nerozvádějí…
Nenašel jsem informace o žádném výzkumu, který by monitoroval vztah rozvodovosti a náboženského vyznání v České republice. Zato jsem objevil výsledky průzkumu, který provedla společnost Barna Group, kalifornská firma orientující se na statistická měření, která zjišťují vztah víry a kultury. Výsledky, které vycházely z výpovědí 3854 dospělých lidí z 48 amerických států, by konzervativního křesťana musely doslova zaskočit.
Termín “bez denominace” odkazuje k evangelikálním křesťanským kongregacím, které nejsou přidruženy ke specifické denominaci. Převážná většina z nich jsou ve svém teologickém přesvědčení fundamentalisty.
Zpráva uvádí, že výzkum Barna Group potvrdil výsledky dřívějších anket, již tvrdily, že konzervativní protestanti mají v průměru nejvyšší rozvodovost, zatímco křesťané hlavního směru ji mají mnohem nižší. Byla odhalena i nová informace: Ze všech nejnižší rozvodovost mají ateisti a agnostici. GEORGE BARNA poznamenává, že výsledky vzbuzují „otázku ohledně vlivu církve na rodiny“. Údaje zpochybňují „názor, že církve poskytují skutečně praktickou a život proměňující podporu manželství“.
DONALD HUGHES, autor knihy The Divorce Reality, říká: „V církvích mají lidé pověrčivý názor, že je křesťanství uchrání od rozvodu, ale zatím podléhají týmž problémům jako kdokoliv jiný…“ Hughes dále tvrdí, že k 90 % rozvodů mezi páry znovuzrozených křesťanů dochází poté, co byli „spaseni“.
Nejvyšší rozvodovost má tzv. biblický pás: Tennessee, Arkansas, Alabama a Oklahoma. Rozvodovost v těchto konzervativních státech je zhruba 50 % nad národním průměrem. Rozdíly v číslech rozvodovosti jsou zvláště zajímavé vzhledem k faktu, že křesťané, kteří se rozvádějí nejvíce, patří také k těm, kdo nejhlasitěji burcují kvůli stavu manželství ve společnosti. Někteří křesťané ale tyto výsledky zpochybňují a tvrdí, že podle jiných výzkumů je rozvodovost mezi aktivními znovuzrozenými křesťany jen 32 % v poměru k 48 % u nekřesťanů.
Čtěte téma: Čím víc lásky, tím víc rozvodů
Jsou statistiky spolehlivým vodítkem?
Přiznávám, že výsledky výše uvedeného výzkumu značně překvapily i mě. Předpokládal bych, že budou přesně obráceně. Kdyby se prokázalo, že nejvíce se rozvádějí ateisté, vysvětlovalo by to realitu nejvyšších příček rozvodovosti v ateistické české společnosti. Jakožto člověk, který se pohyboval v církevním prostředí a měl přístup k rodinám věřících, jsem nabyl dojmu, že křesťanská víra v katolické podobě výrazně upevňuje rodinné vazby a zvyšuje jejich kvalitu.
Když jsem se po deseti letech setkal se spolužáky z církevní školy, tento můj dojem ještě zesílil: Žádný z těchto praktikujících katolíků nebyl rozvedený ani neprocházel manželskou krizí. Výsledky Barnova měření, které ukazují, že rozvodovost katolíků je stejná jako u ateistů, tak neodpovídají mé osobní zkušenosti. Otázku, zda statistiky věrně odrážejí realitu, si ale každý musí zodpovědět sám.
Pokud ale statistikám věříte, pak by náš recept na stabilní manželství nejspíš zněl: Žijte v bohabojné předmanželské zdrženlivosti až do svatby… s ateistou!
Ilustrační foto: agentura SXC