Rýmovník pomáhá nejen při rýmě a nachlazení. Nehodí se však pro každého

Rýmovník je aromatická bylina, která patří v současné době mezi nejpopulárnější léčivky. Běžně se mu říká také molice, moud, kubánské oregano, mexický eukalyptus nebo řecký eukalyptus. Dříve pěstoval v našich končinách tuto bylinu jen málokdo, dnes najdete květináč s rýmovníkem pomalu v každé druhé české domácnosti.

Rýmovník nepochází z tuzemska, nýbrž z exotických koutů Austrálie, Afriky a Asie. Používá se zejména při alternativní léčbě rýmy, ale disponuje celou řadou dalších pozitivních účinků. Na pěstování je vcelku nenáročný, ale není mrazuvzdorný, proto ho nelze pěstovat po celý rok venku.

Co je to rýmovník? 

Na první pohled rýmovník připomíná hluchavku. To je způsobeno tím, že se jedná o jejího vzdáleného příbuzného. Rýmovník totiž patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Vzhledem se ale od hluchavky dost liší. Rostlina může dorůst až do výšky jednoho metru. Povrch rýmovníku je pokryt jemnými světlými chloupky. Vykvétá zpravidla na konci léta, kdy ho zdobí bílé, fialové nebo světle modré květy.

Přečtěte si také:

Ostropestřec mariánský podporuje zdraví jater. V jakých formách ho užívat?

Charakteristickým znakem rýmovníku jsou oválné vroubkované listy, z nichž se line specifická intenzivní vůně připomínající meduňku, mátu či eukalyptus. Aroma se z listů uvolní nejlépe, když je rozdrtíte nebo jen promnete mezi prsty. Chutí připomínají oregano s ostrým mátovým dozvukem. [1, 2, 3, 4]

Jaké má rýmovník účinky?

Z účinných látek obsahuje rýmovník velké množství aromatických silic, ve kterých najdete thymol, carvacrol a camphor. Díky těmto silicím se řadí mezi léčivky. Dále v něm najdete vysokých podíl omega-6 nenasycených mastných kyselin a vitamíny A, C a E.

Obsažené účinné látky dodávají rýmovníku bohaté spektrum pozitivních účinků, jeho využití je tudíž velice pestré. Používá se hlavně:

• při léčbě rýmy a nachlazení – podporuje vykašlávání hlenů, uvolňuje dýchací cesty, mírní bolest v krku,
• na zklidnění pokožky při ekzému, lupénce a jiných kožních problémech – zmírňuje otok, odstraňuje podráždění a snižuje zarudnutí,
• k ošetření ran – má protizánětlivé účinky, proto se hodí k ošetření drobných ranek, škrábanců nebo štípanců od hmyzu,
• při dýchacích problémech – dokáže ulevit astmatikům i alergikům, protože uvolňuje dýchací cesty a zajišťuje lepší kvalitu vzduchu.

Vyjma léčebného využití se dá rýmovník využívat i jako zajímavé dochucovadlo nebo jako přírodní repelent, protože odpuzuje bodavý hmyz. [5, 6, 7]

Rýmovník a jeho druhy

Pod pojmem rýmovník se překvapivě skrývá až 350 různých druhů spadajících do rodu molice (Plectranthus). Většina těchto rostlin je teplomilná a pochází z tropických oblastí. Spadají sem nejen jednoleté byliny, ale i trvalky nebo keře. Aromatické druhy se využívají nejen jako léčivky, ale i jako koření a dochucovadla. Existují také okrasné rýmovníky, které mají nezvykle zbarvené listy.

Pokud ale někoho slyšíte hovořit o rýmovníku, většinou má na mysli jeden z níže uvedených druhů:

• molice stříbrná (Plectranthus argentatus),
• rýmovník eukalyptový (Plectranthus montanus),
• rýmovník citronový (Plectranthus amboinicus),
• rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus).

Molice stříbrná

Molice stříbrná je opadavý keř pocházející ze skalnatých oblastí a deštných lesů Austrálie. Jde o jeden z nejoblíbenějších druhů rýmovníku, který se využívá zejména v lidovém léčitelství.

Rýmovník eukalyptový

Rýmovník eukalyptový se od ostatních populárních druhů rýmovníků liší svými listy, které jsou drobné a světle zeleně zbarvené. Vydávají velice výraznou vůni připomínající eukalyptus. Tento druh rýmovníku se skvěle uplatňuje při léčbě rýmy. Podporuje vykašlávání hlenů a uvolňuje dýchací cesty. Díky své výrazné chuti je populární ve španělské, mexické a karibské kuchyni.

Rýmovník citronový

Domovinou rýmovníku citronového je východní Afrika. Tento druh rýmovníku se skvěle hodí k dochucování pokrmů, protože má velice výraznou chuť připomínající oregano a mátu. Rýmovník citronový má také významné antibakteriální a protizánětlivé účinky, využívá se tudíž i k ošetření pokožky a uvolnění dýchacích cest.

Rýmovník purpurový

Rýmovník purpurový se díky vysokému obsahu vonných silic dá využívat při dýchacích problémech, nicméně v praxi ho lidé využívají i jako repelent a odpuzovač hmyzu. Odpuzuje nejen bodavý hmyz (komáry, ovády), ale také drobné mušky, mšice a další škůdce. Poznávacím znamením rýmovníku purpurového jsou nafialovělé listy. [8, 9, 10, 11, 12]

Přečtěte si také:

Kašel není banalita. Dva týdny kašlání jsou ještě v normě, déletrvající problémy už ne

Rýmovník: pěstování

Pěstování rýmovníku je velice snadné. Musíte mít na paměti pouze to, že nejde o mrazuvzdornou bylinu, nemůže být proto venku celoročně. Většina lidí ho pěstuje v květináčích v bytě. To je velice výhodné i pro pěstitele, protože se tím zlepšuje kvalita ovzduší v domácnosti. Zejména lidem s dýchacími problémy se doporučuje umístit rýmovník do ložnice.

Rýmovník je teplomilný (okolní teplota by neměla klesnout pod 15 °C) a prospívá mu dostatek světla. Dařit se mu bude na parapetech, pod kterými je topení. Horký suchý vzduch je pro něj prospěšný. V létě můžete rýmovník umístit na terasu, balkon nebo na venkovní parapety. Na druhou stranu by na něj ale neměly dopadat přímé sluneční paprsky. Snažte se vyhnout také průvanu, na který je velice citlivý. Dalším častým problémem bývá četnost zálivky. Rýmovník totiž stačí zalévat jen minimálně, přílišná vláha mu škodí.

Jak poznat, že se rýmovníku nedaří?

• hnědé skvrny na listech – rostlina je přelitá,
• žluté a suché okraje listů – nadbytek přímých slunečních paprsků,
• vytáhlý stonek bez listů – nedostatek světla. [13, 14, 15]

Jak zpracovat rýmovník?

Rýmovník je možné zpracovávat za tepla i za studena. Sušený rýmovník se výborně hodí například na přípravu čaje. Čaj z rýmovníku můžete popíjet v zimě jako prevenci nachlazení. Uplatňuje se i v případech, kdy už se objeví bolest v krku a rýma. Populární jsou také sirup, mast nebo tinktura.

Sirup z rýmovníku

Rýmovníkový sirup je skvělým doplňkem léčby nachlazení a suchého kašle. Vůbec nejsnazší na přípravu je rýmovníkový sirup za studena, který navíc obsahuje nejvyšší podíl léčivých látek. Připravuje se tak, že se rozdrcené listy rýmovníku střídavě s medem vkládají po vrstvách do sklenice. Poslední vrstvu musí tvořit vždy med. Uzavřená sklenice se má ponechat přibližně 3 týdny na světle. Hotový nevařený sirup z rýmovníku se přecedí a užívá po lžičkách.

Med z rýmovníku

Velice oblíbený je také rýmovníkový med, který se připravuje z listů rýmovníku, cukru (bílého či třtinového) a citronu. Jde o skvělou alternativu klasického včelího medu. Dá se mlsat po lžičkách, přidávat do čaje nebo do dezertů.

Mast z rýmovníku

Rýmovníková mast se připravuje z listů rýmovníku a tuku. Vhodné je vepřové sádlo nebo kokosový olej. Mast je určena k vnějšímu použití. Při nachlazení se má mazat pod nosní dírky a na hrudník. Dají se s ní také ošetřovat drobné ranky, popáleniny a štípance. [16, 17, 18, 19]

Může mít rýmovník nežádoucí účinky?

Rýmovník sám o sobě nemá významné vedlejší účinky. Není ale vhodný úplně pro každého. Užívání rýmovníku by se měly zdržet osoby trpícími poruchami srážlivosti krve. Rýmovník totiž obsahuje vitamín K, který ji ovlivňuje. Nedoporučuje se ani pacientům po infarktu myokardu či mrtvici. Další skupinou, která by se měla rýmovníku vyhnout, jsou vegani a vegetariáni. Rýmovník totiž snižuje vstřebávání železa, kterého mají lidé s těmito dietami už tak velice málo v jídelníčku.

Rýmovník v těhotenství

Pro těhotné ženy je vnitřní užívání rýmovníku tabu (kvůli zmiňovanému vitamínu K). Mohou ho užívat pouze formou inhalace. [20, 21]